First pain,first love.

Dej mi sílu

+Prosím,přečíst oznámení na konci příběhu

V domě seděli dva mladí muži a oba byli zticha. Po tom,co se před pár minutami stalo byli oba nervózní. Jeden jak druhý koukali všude,jen ne na toho druhého. Ani jeden si však nevšiml člověka,stojícího za jejich zády.

"Jimine.." začal starší. "Uh?" odpověděl mladší a trhnul hlavou. "Co.. Co to mělo být?" optal se starší a naklonil hlavu,aby lépe rozumněl. Mladší si přejel dlaněmi po stehnech a zvedl se. Rozhodl se o tom dál nebavit a chtěl jít spát. "Hloupost. Obyčejná hloupost. Dobrou noc" odpověděl mladší a odešel.

Zatímco se z chodby ozývaly zvuky kroků,jak odcházal Jimin,Jin stále přemýšlel nad tím,co a přoč to udělal. Jasně. Políbil ho. Ale proč? Byl to divný pocit. Ale kašlu na to,důležité je,aby byl teď Jimin v bezpečí. Hrozí mu nebezpečí a Jungkook se z toho brzy vyhrabe. Rozhodl se jít také spát. Poslal Taehyungovi SMS na dobrou noc a uložil své tělo,do tak povědomé postele v zeleném pokoji,jenž náleží jeho příteli.

Další den ráno se probudil za otravného zvuku budíku a protáhl se. Kouknul se na hodiny a odešel do sprchy. Bylo příjemné na sebe nechat téct proud horké vody,která jemně narážela na jeho kůži a masírovala ji a poté stékala níž..níž (ehm..ehm..) níž až se dotkla podlahy.

Ve sprše strávil asi hodinu,než se vykopal z koupelny. Sešel do kuchyně,kde ho na stole čekala snídaně a lístek od kluků. 'Jeli jsme do nemocnice,pak se tam stav. -Namjoon' Jin si povzdechl a zasedl ke stolu. Čekala ho úžasná snídaně o samotě. Když dostal nápad.

Postavil před sebe kameru a ce.ý svůj boj s jídlem nahrával a pak video dal na jejich blog. K videu připsal pár slo pro fanoušky a odešel do pokoje,aby se převlékl a dostavil se do nemocnice.

S radostným prozpěvováním vyšel z domu,který řádně zamkl a odebral se do garáže,kde bylo jeho auto. Strčil klíčky do zapalování a nastartoval. Vyjel a vydal se k nemocnici. Z autorádia se mu linula hudba,když se přerušila a ozval se zpravodajce z rádia.

"Zdravím veškeré posluchače. Nyní se nacházím v nemocnici Seoulu a chystám se navštívit dva velmi vážené pacienty. A to přesněji členy jedné z nových a velmi oblíbených skupin-Bangtan boys. A ptáte se o jaké členy se jedná? Rád odpovím. Je to Kim Taehyung,který byl nedávno postřelen a jeho mladší kolega Jeon Jungkook,který byl obětí brutálního napadení. Už stojím před vchodem do nemoc-" v tu chvíli Jin vypnul rádio a přidal na rychlosti auta. Musí toho vlezlýho parchanta dostat pryč. Bouchl pěstí do volantu a zaténal.

Jakmile dojel k nemocnici,vyskočil z auta a nevnímal,že je stále nastarotované. No co,peněž má dost,koupí si další. Vběhl dovnitř a uviděl ten houf lidí. Pár fotografů,ten zpravodajce a doktoři se sestřečkami. Dotlačil se mezi ně a zařval z plných plic. "Okamžitě vypadněte a nechte je v klidu,aby se co nejdříve uklidnili!" Všichni na něj koukali a pak se novináři a ti ostaní s nadávkami odebrali pryč. Doktor mu poděkoval a odešel také.

Zpruda se nadechl a se zářivým úsměvem vešel do pokoje,kde ležela jeho láska. "Ahoj Tae" cukroval a zastavil se v půlce pohybu,když na něj Tae naštvaně koukal a propaloval ho pohledem. "Děje se něco?" zavřel dveře a pomalu se přiblížil k Taemu,který ho neustále vraždil očima. "Ne,nic. Já tu jen ležím,léčím se a ty se mezitím cucáš s Jiminem u mě doma!" křičel vzteky a na čele mu vyběhla žíla,jak byl naštvaný. Jin se zarazil. "C-cože? Já tě nechápu?!" vydechl Jin a posadil se na židli. Tae k němu vztáhl ruku s telefonem,kde byla SMS se zněním "Docela smutný" a fotografie ve chvíli,kdy Jimin políbil Jina. "T-t-tae! Ale Tak to není!" mával rukama Jin a sebral Taemu mobil z ruky,aby se přesvědčil,že je to opravdu včerejší večer. "A jak to tedy je?" zeptal se Taehyung s agresivitou a chladem v hlase.