First pain,first love.

Nový příbuzný alias spolužák?

Mooooooc se omlouvám,že včera nevyšel tento díl,ale včera jsem byla až moc vyčerpaná a usnula. Snad to nebude vadit,že je až dnes :3 Kamsahamida^^

Během spánku se mu zdály děsivé sny. Nebylo možné,aby měl příbuzného. To musí být žert. To nejde,aby tu byl ještě někdo. Má už jen strýčka. Házel sebou na posteli a potil se.

Ráno se probudil s očima plnýma slz. Se strýčkem si musí promluvit. "Charlie?" otočil se na strýce. "Ano Tae? Co se děje?" Charlie si všimnul Taeho smutného výrazu. "Já,jen jsem slyšel to,co jste si včera říkali s Lilith večer." Charlie tohle rozrušilo. "Tae. Já. Promiň,byl to hloupý nápad. Ale ten kluk,co má přijet je nějakým způsobem spřízněný s tvou matkou. A nikdo neví jak. Já doufám-" zvoní telefon. Je to Charlieho "Ano? Charlie. To jsem já,ano. Cože?! Vy jste zaměnili DNA?! S jeho bratrem?! Takže..? Nejsou příbuzní? Ah.. Děkuji. Nashle." Charlie se usmál. "Tak máš štěstí. Nejste příbuzní. Ale kamarádit se můžete ne?" Charlie vypadal,jako by si oddychl. "Ne,to je v pohodě. A kdy má přijít?" Tae byl rád. Nemusel se seznamovat s novým člověkem. "Dnes,zítra. To nikdo neví" řekl Charlie rozrušeně. "Je to blázen. Tady je už něco před týden a zatím se neukázal" kroutil hlavou.

Tae vyrazil do školy. Tentokrát autobusem. Už zvládal pár vět,aby se dokázal domluvit,tak byl spokojený. První hodinu měli hudební,takže strýčka. To zvládnu. Musím to zvládnout. Tae věděl,že se bude muset snažit opět ignorovat ty idioty,co ho pomlouvají.

Když autobus zastavil,měl Tae zase divný pocit kolem žaludku. Byl nervózní. Nesmí na ně myslet. Teď bude mít půlku dne jen zpěv a tanec. Jeho svět.

"Tak,seřadit. Dnes si vyzkoušíme Taehyunga. Tae,můžeš?" Charlie se na něj koukal.. Nějak.. Nedůvěřivě. "Jo,jasně" řekl Tae už anglicky. Třídou to zašumělo. "On už umí anglicky?" ptala se nějaká holka. Jeniffer se jmenuje. "Jo,už vám něco málo rozumím a dokážu něco odpovědět" ušklíbl se Tae. Yes! Dobře ty! Pochválil se. Strýček pustil nějakou hudbu. "Tohle je tvůj tanec. Zatanči,jak a co chceš." usmál se. Fajn.

Tae začal tančit a spolužáci na něj koukali s otevřenými ústy. Tae zavřel oči a zmítal svým tělem do rytmu hudby. Miloval to. Než se nadál,byl konec. Charlie tleskal a usmíval se. "Krásný. Teď,kdybys mohl ještě zpěv?" Tae se usmál. Měl eso v rukávu. Adele-Someone like you. (Video nahoře pro představu) Třída ztichla. Několik dívek zasněně vzdechlo,sotva se z Taeových úst ozvaly první tóny refrénu

"Never mind, I'll find someone like you

I wish nothing but the best for you, too

Don't forget me, I begI remember you said"Sometimes it lasts in love,Bu-"

V tom ho přerušil nějaký mladík,co vtrhl do třídy jako hurikán. "Dobrý de-." Rozhlédl se po třídě a střetl se očima s Taem "TY?!" udivili se oba dva najednou. Charlie se zarazil taky. "Počkat,vy se znáte?! Jakto,že o tom nevím?" Sjel je oba pohledem. "Jak jsme byli s Alexem nakupovat,tak jsem do něj omylem narazil,když jsem nedával pozor na cestu" odpověděl nenuceně Tae. "Spíš,když si do mě narazil,když si obdivoval krámy ne?" řekl nasupeně ten kluk. "A-aha. To,to je dobře. A už se aspoň znáte jménem?" snažil se uklidnit situaci Charlie. "Ne nebyl čas. Jen mě seřval a odešel" odpověděl zase Tae. Pak se svůdně usmál a prohlásil: "Jsem Kim Taehyung,19 let,necelých 180 cm a asi 60 kilo. Kdo jsi ty?" a podal mu ruku na seznámení. Ten kluk se na něj zamračil a řekl "Já? Já jsem Kim Seokjin,jinak jen Jin,21 let,také necelých 180 cm a 60 kilo. Těší mě" a podal mu ruku s úšklebkem. Když v tom zazvonilo na oběd.

Charlie zavrtěl hlavou a odešel. Společně s ním celá třída až na Taeho s Jinem. Stáli proti sobě a četli si myšlenky. Stáli tak asi 5 minut,než Jin promluvil. "Tak pojď ty zpěváku. My si musíme promluvit." a vzal Taeho za rukáv svetru a táhl do jídelny. Tae cestou tam přemýšlel.

Vážně je to on. Ten kluk,co se mi tak zalíbil. A teď? Teď bude i se mnou ve třídě. To je jak splněný sen. "Hej,co se tak culíš?!" vyrušil ho z přemýšlení Jin. "Jde se jíst,tak pohni,nebo nám to sní." a dal mu lehký pohlavek. "Co-CO?!" naštval se Tae. Jak si to dovoluje ho mlátit?! "Nic,jsem tvůj hyung,takže mlč a šoupej nohama." Uzemnil ho Jin. "Aisch!" rozcuchal si vlasy Tae. To není možný!

Z pohledu Jina:

Dnes mám jít do školy,ale zaspím. Jsem blbec. Sotva se přiřítím do školy,dostanu sprda,kde jsem se toulal a po náznaku toho,že jsme tu nový jsem dostal kázání,kde co je. Fajn,hudební třída a kluk,co se sním mám seznámit. Aby se necítil osaměle. Pcha. To bude nějaký dítě,co se třese strachy a pak přijde hrdina Seokjin,aby ho zachránil. I když,být to ten kluk,co do mě narazil,klidně bych ho chránil. Je roztomilý. Při myšlence na toho kluka mu zrůžověly tváře. Sakra,co se to se mnou děje. Jsme do něj snad zamilovaný nebo co?

Zastavil se před tou třídou,kde teď měl být. Využije momentu překvapení. Ale počkat. Někdo tam zpívá. A to docela dobře. Uff. to bude těžší než se zdá.

Se zavrzáním dveří vejde do třídy a hned začne zdravit. "Dobrý de-." Ten kluk! Ten co do něj narazil! Je tady! S nevěřícným pohledem na něj zírá. "TY?!" řeknou současně. Pááni. Ten kluk vypadá ještě líp než tenkrát. Toho musím mít. Fúúú. Vzchop se Jinie~ Ten bude tvůj než se naděješ. Lov započal. Ani nevnímal.co říká ten chlápek,ale přidal se k tomu klukovi. "Spíš,když si do mě narazil,když si obdivoval krámy ne?" řekl jsem naštvaně. Prej nedával pozor! Když v tom se ten kluk usmál tak,že se mi podlomily kolena a já jen zasněně poslouchal. "Jsem Kim Taehyung,19 let,necelých 180 cm a asi 60 kilo. Kdo jsi ty?" a dal mi ruku. Ha! Tak svůdňák jo? Okay..! Obličej ála drsňák aktivovat. Ano pane! Aktivováno! Můžeme začít! "Já? Já jsem Kim Seokjin,jinak jen Jin,21 let,také necelých 180 cm a 60 kilo. Těší mě" ušklíbl jsme se. Tak tady to máš! Zvonilo. My tam stáli jak blbci,zatímco ostatní šli na oběd. Začalo mi kručet v břiše,tak jsem ho odtáhl do jídelny. Byl roztomilý,když přemýšlel a mračil se přitom. Dal jsme mu pohlavek. Hehe,jak se čertí. To je hezký. "Nic,jsem tvůj hyung,takže mlč a šoupej nohama" usmál jsem se. "Aisch!" rozcuchal se Taehyung. Ach,jak rád bych ho rozcuchal sám. "Hele,říkej mi jen Jin,okay?" zeptal jsme se opatrně s něžností v hlase. Taehyung se začervenal. Aaah! Sladký! "Jo,Mě říkej třeba Tae nebo 'V'" odpověděl. "Víš,že vypadáš jak mimouš?" zasmál jsme se jeho ublíženýmu obličejíčku. "Mimouš? To si děláš srandu ne?" zase se čertil. "Ne,proč by? Vypadáš tak. Od teď budeš můj osobní mimozemšťan." a rozcuchal jsme mu vlasy ještě víc než je měl.

Vzali jsme si jídlo a já nám vzal příbory. Sedli jsme si takovýho zapadlýho koutku jídelny,aby jsme měli soukromí. Cestou tam šel přede mnou. Nejen,že je sladkej,on má úžasnej zadek! Zamyslel jsem se. Hlavou mi prolétla myšlenka na jednu větu,co řekla jedna holka v Seoulu na moji postavu "Aptaedo choego dwitaedo choego,georeumgeori hanakkaji choego!" [Tvoje přední strana je nejlepší,tvoje zadní strana je nejlepší. Dokonce tvá chůze je nejlepší!] "Říkals něco?" probudil mě ze zamyšlení Mimouš,když dosedl a já před ním tu větu řekl omylem nahlas. "Ale nic." mlžil jsem.

Rychle jsme dojedli jídlo a šli zpět do třídy.