Lost most intimate friendship (A.I. ff)

9.chapter/I always stay with you

,,Mad,vždyť je neděle." postěžuje si Ash.

,,Jo a zítra pondělí." připomenu mu.

,,Ale,teď tu bydlíš." odporuje mi.

,,Řekla jsem,že s tebou chci být,ne že souhlasím s tvým návrhem." zvednu obočí a pohledem mu dám najevo ať už radši nic neříká.

,,Fajn,v tom případě kašlu na tvého otce a budu dnes spát u tebe.Není to otázka." upozorní mě.

,,A mají přijít kluci s Bellym." dodá po chvilce.

Jací kluci? Ta jeho banda,nebo co to vlastně je? Protože,jestli jo tak to je opravdu super.Co když Bellamyho mezi těma klukama nepoznám?

,,Madilyn kruci posloucháš mě?" zamává mi Ash rukou před obličejem.

,,Jo,teď už jo." uculím se.

,,Ashtone,pojď dolů máš na zahradě kamarády."  zakřičí z chodby Margaret.

,,Mad,jsi tak nějak připravená?" zeptá se mě Ash opatrně.

,,Myslím,že bych měla být." vydechnu hlasitě.Bojím se,nervozita se skoro až nedá zvládat a můj strach se taky jen hromadí.Je to víc stresu,než jsem si vůbec dokázala představit. Nohy mi začínají dřevěnět a to jsme ještě nevyšli z pokoje.Snažím se hodit do klidu,ale to se mi momentálně zdá jako nadlidský úkol.Srdce mi buší rychle a vsadím se,že je to slyšet i v zahradě.

,,Maddie,měli bychom jít." pohladí mě po zádech Ash.Po tvářích mi začnou stékat slzy strachu,které se vpíjí do jeho trička.Stojím schoulená v jeho náručí a nechci se odtáhnout,nechci jít dolů.

,,Madilyn,klid bude to dobrý,ano?" podívá se mi do očí a vtiskne mi krátký polibek.Přikývnu a otřu si mokré tváře. Začnu zhluboka dýchat,doufajíc že trochu zklidním svou paniku.Pevně Ashiho obejmu,přičemž ho stíhám hladit po zádech.Uklidňuje mě to.

,,Řekla bych,že asi můžeme jít." obeznámím ho a odtáhnu se.Abych se ujistila, že jsem opravdu schopna normálně jít, tak udělám pár kroků po pokoji. Chytnu ho pevně za ruku a s výdechem se rozejdu dolů do zahrady.Dole u schodů nás mine usmívající se Ashtonova mamka a já až pak pochopím proč.Musím vypadat jako bych na Ashe spoléhala a on ve mě věřil. K tomu to malé,ale romantické držení za ruce.

Pomalu vyjdeme z vchodových dveří,přičemž Ashův stisk zesílí. Prohlédnu si čtyři kluky,kteří stojí u záhonu růží a o něčem debatují.
Blonďáček s piercingem ve rtu působí dost ochranitelsky, spolehlivě a navíc je i hezký.Už jsem ho nejspíš někde viděla.
Kluk s modrým hárem mě docela vyvede z míry.Není ošklivý,jen bych řekla,že naprosto není můj typ.Mimo to počet piercingů v obličeji mně taky úplně nelichotí.Ale vypadá celkem přátelsky.
Ten hnědovlasý svalovec mě docela děsí.Takový počet tetování je něco co mě naprosto odrazuje od tohohle 'muže'.Rozhodně bych nechtěla patřit mezi ty,který tenhle Pan Činka zmlátil. Bezva,už jsem mu dala i přezdívku.
No a poslední je Bell,je to zvláštní opravdu se moc nezměnil, jen víc zmužněl.Téměr černé vlasy,tmavě hnědé oči a široký úsměv. Je hezký možná skoro až neodolatelný a můj bratr. Zkoprním na místě,vím že dál už nemůžu. Tak hrozně se stydím a jsem nervní.Chci za ním jít a obejmout ho,ale zároveň nechci. Viděla jsem ho už,pamatuju si to,jenže v tu dobu jsem v něm nehledala bratra.Když,jejich debata utichne všechna pozornost se přesune na nás. Pan Činka a Bluehair užasle vypísknou,čímž usoudím že s těmi jsem se ještě opravdu neměla tu čest potkat.

,,Tohle je Maddie, moje holka a tohle,jsou moji kamarádi." řekne Ash a rozpačitě se na mě podívá.

,,Ahoj,jsem Madilyn" dostanu ze sebe,když se mi Ashovi kamarádi představí.
Blonďák je Lukey,BlueHair Mike a Svalovec se tuším jmenuje Cal.No a Belly je Belly.Chvíli se na mě bolestně dívá,ale potom se rozejde směrem ke mně.Aniž by ze sebe vydal hlásku si mě k sobě bratrsky přivine.Krásně voní a pohodlí jeho ramen,je hned na 2.místě.Po tom Ashovém. Zvykla jsem si na jeho hruď a teď ji miluju. Do očí se mi znovu začnou hrnou slzy,které nechám volně stékat.

,,Šššš..." chlácholí mě,přičemž jeho ruce hladí má záda.Jak mi mohli tohle naši vzít a vůbec,jak mi to mohli odepírat. Jak se mohli vzdát vlastního dítěte, teda pokud ho milovali,což asi nebyl náš případ. Jediné jeho objetí stačí k tomu,abych ho jako bratra milovala.

,,Slib mi,že už mě nikdy neopustíš,že už mě s nima nenecháš samotnou." zaskučím na něj tiše.Jsme středem pozornosti a není divu.

,,Vždycky jsem zůstával s tebou,v tvojí hlavě Lyn." oznámí mi a já ucítím jak se usmál.

,,Nenávidím je.Nebyli,nejsou a nikdy nebudou dobrými rodiči." vytknu.

Nechápu,že teď stojím na Ashově zahradě v objetí se svým bratrem.S bratrem u kterého jsem myslela,že už ho nikdy neuvidím.

,,Netušila jsem,že si mě ještě pamatuješ." odtáhnu se.

,,Byla jsi tak krásný dítě,že zapomenout na tebe by byl hřích. A teď si ještě hezčí.Nedivím se Ashovi, že si tě hlídá a chrání." usměje se na mě,zatímco já zrudnu. Přitáhne si mě zpátky a dá mi pusu na spánek. Jo,budu šťastná když se budeme vídat. Protože,bude ten nejlepší bratr na světě.

,,Já myslím,že už vám to stačilo," ozve se Ash a všichni se rozesmějí.