Zavřu dvířka od své skříňky,která se hned automaticky zamkne.S pravidelným dýcháním dojdu k učebně biologie a s hlubokým nádechem vstoupím do třídy.
,,Podívejme se,kdopak nás přišel navštívit..Tak co jak dlouho se zdržíš?" křikne na mě z druhé strany třídy Willie.Skromně se uculím a ukážu ji prostředníček. Právě jsem skončila s děláním radosti těm,kteří mě chtějí vidět brečet..Už odmítám svěsit hlavu s každou hnusnou poznámkou na můj účet.
Protože,velký holky nepláčou.
,,Hele,ošklivko zklidni si svoje ubohý hormony a drž tlamu,ano?" dodá se smíchem Sadra,zatímco já jen zpruzele protočím oči.
,,Víš co? Pokus se mě nechat v klidu dožít můj strašně ubohej život,ano?" oplatím ji to se značnou dávnou znechucení a ironie.
,,Jak může mít takováhle příšera kluka,asi nikdy nepochopím." přidá se k nim Audrey.Je to Williyna sestra a jednu dobu jsme se bavili,takže poznala,že to co jsem řekla nebylo mířeno jen na Sandru.A chápu,že se Willie zastává,protože ona je tak "dokonalá",že ji nikdo nesmí urazit.Úplná královna galaxie.
,,Myslím,že to stačilo." usměju se přehnaně na všechny a začnu se věnovat přípravě na hodinu.
Po zazvonění se i se sešitem zvednu a dál se drtím látku minulé hodiny.Pečlivě pročítám pár stránek a zoufale se snažím si něco zapamatovat.
,,Sednout," pokyne učitelka a všichni se posadí..
,,Madilyn,potřebuju ti uzavřít známku.Pojď k tabuli.'' vyzve mě učitelka.S výdechem se zvednu a dojdu k tabuli,přičemž se snažím nezapomenout to málo co jsem se naučila.
,,Tak nám povězte co jste se naučila." usměje se na mě učitelka.Tak tohle je snad ještě horší,než kdyby mi dala přesnou otázku.
,,Madilyn,jsi nahoře?" zavolá z dola Clarke.
,,Jo." zakřičím zpátky a začnu ňuchňat Brow.
,,Tak pojď dolů,už mám po krk téhle tiché napětím nabité atmosféry..Musíte si to vyříkat." je mi jasné,že to nebyla otázka a jestli nepřijdu nedopadnu dobře,tudíž se zvednu i s Brownie a zpruzele se vydám dolů.
Clarke vybaluje tašky s nákupem,zatímco Bellamy v klidu posedává na gauči a hraje si s telefonem.Zabila bych ho.
,,Pusť tu kočku,vždyť ji furt taháš už tě taky musí mít plný zuby." řekne Bellamy,když se na mě podívá.
,,Belly,dej ji svatej pokoj a klid..Dávám ti do týhle přihrádky jídlo pro Brownie,takže kdyby se to Belly chystal jíst zatrhni mu to." oznámí mi Clarke a já se zasněju nad představou Bellamyho pojídajícího kočičí jídlo.
,,Nedělám si srandu za ty 4 roky jsem už stihla zjistit,že nečte to co je na jídle napsaný,neřeší jak to vypadá nebo voní a minule mi sežral celou krabici žrádla pro rybičky." rozesměju se...Jsem si jistá,že kočičí jídlo by poznal,protože to prostě nejde nepoznat.
,,Clarke,já nemůžu za to že se ti žrádlo pro rybičký válí mezi pečivem." obhajuje se Bell.
,,Tak my zas půjdem." řeknu a kývnu k Brow.To jsme toho teda vyřešili.
,,V žádným případě,vy si to tady pěkně vyříkáte,přede mnou." zaprotestuje moje budoucí švagrová.Rozejdu se ke svému bratrovi a před ním se zastavím.
,,Tahle je za drogy." řeknu a dám mu facku takovou,že tam bude otisk mé ruky bydlet ještě dlouho.
,,Tahle za to,že si mi to neřekl." upozorním a plesknu mu další.
,,A tyhle jsou za Madison." zavrčím a z každé strany mu pošlu další velkou.
,,A tahle poslední je za to,že si takovej kretén." dodám a ještě jednou mu vlepím.Když se moje ruku vrátí zpět podél těla,obejmu ho.Tak strašně mě sere.A ví,že si ty facky zasloužil,jelikož během mého řešení problému ani nedutal.. Obejme mě zpátky,tak silně že mám pocit,že mi moje vnitřnosti vylezou ústy.. Chyběl mi,ale stejně jako Ashtonovi jsem mu pořád neodpustila.Tu Madison mu budu připomínat do jeho posledního výdechu,tudíž ještě dlouho.
,,Jsem tak ráda,že jste si to vyříkali a já tu teď budu moct normálně dýchat." řekne úlevně Clarke.
,,Brownie,pojď jdeme zpátky nahoru." křiknu na zvíře,které očichává gauč a chystá se na něm usadit.Chňapnu po ní a nesu si ji nahoru.
,,Až bude večeře zavolejte mě." zavolám těsně před tím,než zavřu dveře od svého pokoje.Rozhlédnu se po svém pokoji a všimnu si jaký bordel tady mám.Vlastně je příjemná změna neuklízet,u našich jsem musela každý den uklízet minimálně po nich.Na to,že ten pokoj ještě není hotový,tak je tu opravdu bordel jak v tanku.Chtělo by to vyluxovat,poklidit všechny ty moje krámy a utřít prach by taky nebylo od věci,ale kašlu na to.
,,Madilyn,pojď prostřít stůl." zavolá zdola Clarke.Její pronikavý rozkazující hlas si nemůže nikdo splést.Vlastně mi taky přijde jako z jiný doby.V dnešní době už "děti" neprostírají stoly.
,,Jó,už jdu," zahulákám zpátky a pustím přiškrcenou Brow.Nedělám nic jinýho,než že ji muchlám.Je díky mně vyhlazená do vyhlazena.Seběhnu těch pár schodů a jdu do kuchyně pro talíře a příbory.
,,Mimochodem,jakto že si ne Bellamyho nebyla ani trochu naštvaná,když se zfetnul?" zeptám se potutelně.Vlastně mě to doteď nenapadlo,přišlo to jako blesk z čistýho nebe.
,,Byla jsem naštvaná,neboj..Udělala jsem si z něj fackovacího panáka ještě ten den a přes 10 minut jsem ho držela pod ledovou sprchou.Věř mi,že to k ukojení mýho vzteku stačilo,obzvlášť když jsem viděla jak sebou cuká." uchechtne se a já musím uznat,že i mně by to asi stačilo.
ČTEŠ
Lost most intimate friendship (A.I. ff)
FanficMadilyn Stoneová je šesnáctiletá puberťačka,která si všechno moc bere a také vše prožívá více než ostatní.Jenže dalším problémem je,že svou důvěru vkládá jen do dvou osob.Nikoli do rodičů,ale do nejlepší kamarádky Naomi a přítele Ashtona. Zvykla si...