Lost most intimate friendship (A.I. ff)

7.chapter/ Teachers are asking

Sedět v pizzerce, kde se můžou objevit vaši spolužáci je sice riskantní, ale Nao je Nao. Ruce mám na stole propletené s těmi Ashovými, protože prostě musí být všude se mnou a chránit si mě. Už pátý den jsem nebyla ve škole a o to víc riskantní je být tady. Hodiny mám nejspíš už i omluvené, protože poslední co rodiče potřebují je, aby k nám domů někdo přišel řešit moje neomluvený hodiny. Od té doby, co jsem se dozvěděla, že mě Ash zná už od mimina, musím pořád myslet na Bellyho. Kde žije? Nepotkala jsem ho někdy, někde na ulici, aniž bych věděla, že se jedná o mého bratra? Chtěla bych o něm něco vědět, cokoliv.

,,Zdravím Cukrouši," mávne Naomi než si přisedne. Mám ráda, jak bere náš vztah a celkově nás. Ashe bere jako kamaráda i přesto, že je skoro o 3 roky starší. Nepovažuje náš vztah za nikam nevedoucí, naopak bych řekla že nás obdivuje. Alespoň dřív tomu tak bylo.

,,Copak se stalo, že hrdličky mlčí?" zeptá se Ashtona, protože ví že já bych neřekla ani ň.

,,Nic, řekl bych. Jen jsme si trochu povídali o Bellym, dodělávali jsme ty úkoly, co jsi přinesla, takže jsme mrtví." odpoví Ash za oba.

,,Učitelé se začínají ptát. Byla jsem docela překvapená, když dnes tvůj otec vlezl Karmiové do hodiny s tím, že budeš ještě v pondělí určitě chybět." uchechtne se.

,,Proč jsem měla pocit, že neví kde jsi, zatímco já to věděla naprosto přesně?" dodá ještě otázku.

,,Protože to nebyl jen pocit." uculím se a prsty pohladím Ashovi zničené kloubky. Ne, ještě jsem se ho neptala, jak se mu to stalo.

,,Hele, řeknu to asi takhle. Máš jeden den na dopsání všech sešitů, protože zítra už je potřebuju zpátky. Takže bude fajn, když ty hejbneš a Ashton tě nebude zdržovat." zkonstatuje a já vím naprosto přesně, jak to myslí.

,,Hej Naomi, sedím vedle tebe." postěžuje si Ash.

,,To nebude problém," přikývnu na Naominé oznámení.

,,Cože?" zapiští Ash a dostane si mě na klín. Chytne mě za obě ruce, na kterých proplete naše prsty. Sladce se na něj uculím, jelikož přestanu naprosto vnímat cokoliv jiného než nás dva. Začneme zmenšovat mezeru mezi námi, ale Naomi nás přeruší.

,,Lidi hrozně ráda vidím jak moc se milujete, ale kouká na vás půlka pizzerie." oznámí s klidem.

,,Vadí nám to?" zeptám se tiše Ashe.

,,No, mě určitě," usoudí ironicky.

,,Tak proč nepokračujeme?" položím mu další otázku, na kterou zareaguje zmenšením celé mezery, která mezi námi byla. 

,,Hej, vy jste fakt jak magnety," začne si stěžovat Nao. Vím, že je nejvyšší čas se odtáhnout, jestli nechceme, aby nás odsud vyhodili, takže to udělám. Ash se jen zamračí, ale radši nic neříká.

,,Díky za ty sešity," poděkuju Naomi a hodím je do tašky. Všimnu si toho, jak většina lidí v kavárně skenuje pohledem mě nebo Ashe.

,,Jojo, tak já asi půjdu, pak dej vědět, kdy přijdeš." řekne, přičemž se zvedne ze židle.

,,Ashi, my jdeme taky," upozorním ho a taky se zvednu. Vsadím se, že doma mě seřvou za všechno, co jsem udělala. No a moje opuchlý rty, asi taky nenechají jen tak .A to ještě není to nejhorší. Chci se jich zeptat na Bellamyho. Nemám totiž odvahu ptát se nějak víc Ashtona. Přece jen byli kamarádi a asi nestojí o to, aby mu ho někdo připomínal. Muselo ho to taky bolet, když mu z ničeho nic zmizel kamarád, ikdyž nevím jak to zrovna kluci v tomhle mají. Nechci se s ním už hádat. Ale přesto je moje zvědavost silnější než strach.

,,Řekni mi něco o Bellamym. Cokoliv, potkal si ho někde někdy? Žije pořád ve Victorii?" zasypu ho pár otázkami. Z jeho úst vyjde nespokojený povzdech.

,,Maddie s Bellamym se normálně vídám, už dlouho. Takže žije ve Victorii. A protože vím, že to chceš vědět, tak si na tebe pamatuje. Vlastně si tě i svým způsobem kontroluje." oznámí mi. Je vidět, že mi to řekl jen proto, aby mi nelhal a nehádali jsme se.

,,Jak jako kontroluje?" vydechnu překvapeně. Nikdy by mě nenapadlo, že mě můj dávno ztracený bratr jakkoli kontroluje.

,,Říkám mu o tobě. Chodí taky na práva, takže se vídáme skoro každý den." vysvětlí. Tentokrát nemám pocit, jako by to dělal nerad.

,,Viděla jsem ho někdy? Protože už jsem viděla hodně tvých kamarádů." zeptám se. Mám pocit, že dnes ještě nejsem připravená vrátit se domů.

,,Jo, ale už je to dlouho. Někdy na začátku našeho vztahu. Poznal tě, jen mě zaskočilo, že ty jeho ne. A to bych ani neřekl, že se nějak extra změnil." odpoví. Nevzpomínám si, že bych na začátku našeho vztahu viděla někoho z jeho kamarádů. Na druhou stranu, vždy když jsme blízko sebe, tak máme oči především jeden pro druhého.

,,Chci ho vidět. Co nejdřív." řeknu rozhodně a Ashovu námitku zaplaším polibkem.