Brother's best friend

19.

Nakonec to nebylo tak těžké. Matka mi skočila na hloupé vynesení odpadků.

Ve skutečnosti jsem měla v tom pytli batoh a hned jak jsem se dostala ze dveří, jsem se rozeběhla směrem do parčíku, kde už čekal Justin opřený o auto. "Bože jsi v pořádku." Vydechl, když jsem mu vletěla do náruče.
"Teď už ano." Vydechla jsem a nasála jeho vůni.
"Tak pojď, než si všimnou, že jsi nějak dlouho pryč." Usmála jsem se a přikývla. "Kam pojedeme?" Zeptal se a nastartoval auto.
"Někam, kde je nenapadne nás hledat, chci s tebou být sama." Justin se usmál a propletl si se mnou prsty. "Jak si přeješ."
...
Jeli jsme asi 20 minut, když Justin zastavil na odpočívadle, kde byl hezký výhled na celé město pod námi. Vystoupili jsme z auta a šli si sednout na kameny, které tu byly. Já si samozřejmě Justina vyfotila, protože je prostě fotogenickej a všude mu to sluší.

"Pojď sem." Usmál se na mě, když jsem si stoupla před něho a on si mě stáhl na sebe. "Proč nám to nikdo nepřeje." Povzdechla jsem si a on mě jemně pohladil po tváři. "To nevím bejb, ale nemůžeme se tím takto užírat." Jen jsem přikývla a začala přemýšlet o tom, co bude dál, protože takhle to určitě nepůjde. "Možná bych měla odjet." Řeknu najednou svou myšlenku a Justin se na mě nechápavě podívá. "Jak to teď myslíš?"
Ruce jsem si zapletla do jeho vlasů, které mu vykukovaly z pod kšiltovky a pokrčila jsem rameny. "Dostala jsem možnost odjet do Itálie. Hlídala bych tam děti u jednoho dobrého tatéra a zároveň bych se od něho mohla učit věci ohledně grafického designu a tak." Justin na mě nevěřícně koukal a vypadal dost zaskočeně. Nikomu jsem neřekla, že mi tato nabídka přišla, jelikož jsem to nebrala jako možnost, kterou bych chtěla využít, ale teď se to začíná ukazovat jako jedna z těch nejlepších možností. "To je vtip žejo? Nemyslíš to vážně." Řekl zamyšleně a příjemně mi hladil boky. "Myslím to vážně Jayi, podívej, jak jsou všichni proti nám. Navíc je to skvělá příležitost naučit se nový věci, který se mi budou jednou určitě hodit." Justin mě ze sebe sundal a postavil se. "Věděla si, že to nebude lehký, když se to Shawn dozví! Věděli jsme to oba a ty chceš teď utéct s nechat mě tu? Jak dlouho? Půl roku? Rok? Nebo dva?" Rozhodil rukama a pak si s nima vjel do vlasů. "Justine uklidni se. Je to jedna z možností, nad kterou jsem nepřemýšlela, ale teď začínám. Lákalo by mě to a musíš to pochopit." Řekla jsem a chtěla k němu přistoupit, ale nedovolil mi to. "Já kvůli tobě objevoval přátelství s nejlepším kámošem a ty mi teď řekneš, že chceš odjet?! Proč to všechno teda? Miluješ mě vůbec?" Do mých očí se hnaly slzy, protože jsem se s ním nechtěla hádat, ale očividně bylo už pozdě.
"Ano miluju tě, ale necítím se tady dobře. Jen s tebou mi je dobře, ale nemůžu po tobě chtít, aby si se mnou byl 24/7. Navíc nás teď nenechá nikdo v klidu. Máma udělá vše proto, aby nás od sebe dostala..." Justin mě samozřejmě v půlce věty zastavil.
"Takže jí to usnadníš tím, že odjedeš sama." Uchechl se a zakroutil hlavou. Sklopila jsem hlavu a nic neříkala, protože jsem nevěděla co.
"Odvezu tě." Řekl najednou klidně a chtěl se vydat k autu, ale já se ani nehla. Koukala jsem se na rušné město pod sebou a přemýšlela jsem, co budu dělat. Není nám to s Justinem souzeno a proto bych měla využít příležitosti a odjet. Když se za rok vrátím a pořád mě bude chtít, tak to znamená, že k sobě patříme a budeme bojovat, teď ale nemám sílu všem vzdorovat. Shawn mě nesnáší, moje matka je připravená nám udělat peklo na zemi a nevím, co dalšího by mohlo ještě přijít. "Emily..." Justin mě chytl za ruku a donutil mě, se na něho podívat. "Já o tebe nechci přijít.." v jeho očích bylo vidět hodně bolesti a zároveň naděje, že mu řeknu, že jsem to nemyslela vážně.
"Jsem jenom tvoje Justine a vždy budu." Usmála jsem se na něho a pohladila ho po tváři. Okamžitě se mi přitiskl na rty a začal mě strkat směrem k autu, kde mě opřel o kapotu a pořádně se na mě natiskl, až jsem cítila na svém stehnu jeho tvrdou erekci. "Slib, že tu zůstaneš." Vydechl, když mi rukou vjel mezi nohy. "J-Justine.." Vydechla jsem a rozhlédla se kolem, jestli tu někdo není. "Slib mi to.."naléhal zoufale a já se spíš soustředila na rozepínaní jeho pásku u džínů, protože jsem ho už chtěla v sobě cítit.
Nevím, kde se to ve mě vzalo, ale mohl za to určitě Justin. "Řekni jen, že slibuješ a mile rád tě ojedu teď a tady na kapotě svého auta." Zavrčel mi do ucha, když jsem stále nic neříkala a on si držel kalhoty, aby mu nespadly. "Slibuju.." Vydechla jsem, i když jsem věděla, že teď možná trochu lžu. "Tak je hodná." Lišácky se usmál a stáhl mi dolů kalhotky, při čemž si mě na kapotě posunul blíž k sobě a do ruky chytl svůj stojící penis. "Teď ti ukážu, co se stane, když ještě někdy dostaneš tak hloupý nápad." Hned jak to dořekl, tak do mě nečekaně zajel a z mých úst se vydal vzdech. "Bože.." pevně mě chytl za boky a začal nemilosrdně přirážet. Nikdy nebyl tak hrubý, jako teď. Bylo to něco jiného, co jsem s ním ještě nezažila, ale líbilo se mi to. "Justine..."Vydechla jsem, když do mě zajel až po kořen a pak úplně vystoupil. "Copak? Nelíbí se ti, že jsem tak daleko." Zakroutila jsem hlavu a nohama si ho přitáhla zpátky k sobě, na čež zase zajel dovnitř.
"Bože.."Vydechl slastně a přitiskl se mi na rty, což jsem mu samozřejmě opětovala. "Taky se mi nelíbí, kdyby si byla tak daleko." Vydechl a kousl mě do krku, kde mi určitě zůstane malá modřinka.
...
Po našem divokém sexu na vyhlídce jsme nastoupili do auta a asi ještě hodinu jsme v tichosti seděli a užívali si přítomnosti toho druhého. Potom se Justin rozjel zpět domů. Zastavil před barákem a já neochotně vylezla z auta. "Dostanu čočku." Řekla jsem tiše a podívala se do jeho krásných karamelek. "Půjdu tě doprovodit, aby viděli, že to s tebou myslím vážně." Chytl mě pevně za ruku a vedl směrem ke dveřím. "Budou dělat scénu Justine." Vydechla jsem, ale než jsem stačila cokoliv udělat zazvonil na dveře.
Chtěla jsem vzít nohy na ramena a utéct hodně daleko, ale když se na chodbě rozsvítilo světlo a dveře se otevřely, už bylo pozdě. "Kde si jako myslíš, že jsi?!" Máma stála ve dveřích a v zápětí se za ní objevil Shawn. "Než začneš Emily nadávat, tak do toho vstoupím. Chtěl jsem se s ní vidět, ale jelikož je tady taková situace, že nám to nepřejete museli jsme se vidět tajně, nicméně jsem ji doprovodil až ke dveřím, jelikož mi stojí za to, abych si to vyslechl místo ní." Pevně mě držel za ruku a máma na něho koukala jak puk, jelikož to asi vůbec nečekala. Shawn jen naštvaně civěl a nic neříkal. "Dobrou krásko. Zavolám ti." Justin se na mě otočil a něžně se mi přitiskl na rty. Byla to krátká, ale sladká pusa. "Mějte se." Na mámu hodil rychlý za to falešný úsměv a na Shawna kývl hlavou.

Je to můj hrdina. Přistihla jsem se při tom, jak moc přiblble se usmívám a nedošlo mi, že na mě stále civí máma se Shawnem. "Tohle stačilo. Máš domácí vězení holčičko." Máma na mě přísně ukázala prstem a já kolem ní jen prošla, při čemž jsem ramenem strčila do Shawna.
Vyběhla jsem schody nahoru a zavřela se v pokoji. Nenávidím svoji rodinu. 
.....

O týden později....
Uběhl týden a dnes mi konečně končí domácí vězení. Respektive rodiče opět odjíždí pryč a tak se konečně dostanu z baráku, jelikož mě tu Shawn neudrží. Máma mě celý týden hlídala a nemohla jsem ani do studia za Jeremym, takže fakt psycho. S Justinem jsme si jen občas napsali, protože kdyby nás máma slyšela telefonovat, tak by mi určitě vzala i telefon.

Dveře od pokoje se otevřely, ale já se nenamáhala podívat kdo to je, protože mi to bylo jedno.
"Odjíždíme, takže žádný kraviny a žádnej Justin. Shawn mi všechno řekne." Protočila jsem oči a posadila se na posteli. "Jasně nejlepší syn Shawn ti všechno napráská. Je mi to ale vlastně jedno, Justina miluju a je od Vás hnusný nám to takto zakazovat, jak kdyby byl nějaký gauner. Je to vlastně dost smutný, jeho nejlepší kámoš se proti němu postavil a hází mu klacky pod nohy! Já tomu ale nebudu přihlížet, takže odjíždím na rok do Itálie!" Řekla jsem naštvaně a postavila se z postele. "Fakt tam chceš jet?" Zeptala se máma překvapeně. Jo říkala jsem jí o tom. Nejdříve se jí to nelíbilo, ale když jí došlo, že tu Justina nechám, tak mi řekla, že ať klidně jedu.
"Jo, už jsem si to zařídila, odjíždím v sobotu."
....
Po posledním rozhovoru s matkou uběhlo několik hodin a já se právě nacházím v centru města, kde si potřebuju zařídit několik věcí, než odletím.
Mám ještě dva dny, během kterých si potřebuju zařídit několik věcí, včetně návštěvy Justina.
Trhá mi srdce, že mu nic neřeknu, ale bude to tak lepší. Vlastně to neví nikdo až na Shawna a chci, aby to tak i zůstalo. Ve škole jsem si zařídila dálkové studium a tak se nemusím bát, že ten rok nějak zmeškám.

Když jsem dorazila domů začala jsem si balit věci a samozřejmě to na mě dopadlo a neodpustila jsem si několik slz.
"Takže fakt jedeš." Ve dveřích se objevil Shawn a pak se opřel o futra. "Hm" ani jsem se na něho nepodívala a skládala si věci dál do kufru. "Až se to dozví, tak mu tím zlomíš srdce." Řekl znovu a posadil se mi na postel. "Nedělej tady chytrého. Nikam bych nejela, kdyby jste nám to nedělali složitý Shawne, ale vy jste s mámou jak šílený. Nikdy bych tohle od tebe nečekala." Pokroutila jsem hlavou a kufr zapnula. "Teď jestli dovolíš jdu za Justinem, takže to nezapomeň napsat mámě." Ze stolku jsem si vzala telefon a chtěla odejít, ale ještě mě zastavil jeho hlas. "Bude to tak lepší Emily. Stejně by ti ublížil, takže bude lepší, když to uděláš první. Uvidíš, že až se za rok vrátíš, ani si na tebe nevzpomene a bude už s někým jiným." Jeho slova mě zasáhly přímo do srdce. Nevěřila bych, že by Shawn klesl tak hluboko a nechal by si vymýt mozek naší matkou, ale stalo se. "Je mi líto, jak to mezi námi dopadlo, ale ještě víc líto mi je, jak ses zachoval k Justinovi. Nezasloužil si, aby si ho takhle odřízl, takže tě prosím o jediný. Odpusť mu, že se zamiloval do tvojí sestry a buď tu pro něho, až tu nebudu." Nic mi na to neřekl a já se tak vytratila ven ze dveří, při čemž jsem se proklínala a přála si, aby mě zastavil a rozmluvil mi tu hloupost kterou právě dělám.

Jdu zlomit srdce jedinému klukovi, kterého jsem kdy milovala.