O dva dny později...
Pohled Emily
Dnes je čtvrtek a to znamená, že jedeme k moři.
Za poslední dva dny byl v celém domě zmatek a to hlavně proto, že se tu neustále točilo několik lidí. Jednou tu spali kluci, protože dlouho do večera řešili věci ohledně cesty a včera tu spala Madison, Justin, Abby a Fredo. S holkama jsem totiž dělaly nějaké jídlo na cestu. Těstovinový salát a muffiny, pokud mám být konkrétní. Byla to docela sranda, protože se později přidali kluci a nakonec bylo těsto všude, jen né ve formách na muffiny. S Justinem jsem za celé dva dny neprohodila ani slovo, jednak nebyl čas a druhak mi přišlo, že se mi záměrně vyhýbá. Jak pohledem tak i přítomností. Mrzí mě to a to hodně, ale rozhodně za ním nepolezu.No jinak teda máme vyrážet v pět hodin a teď je půl 4, takže je ještě chvíle času, ale už tak jsou u nás všichni a kluci nakládají věci do auta.
Poprosila jsem Abby, jestli bych mohla jet s ní a Fredem a naštěstí souhlasili. Ještě s námi pojede Madison a s Justinem pojede Shawn,Ryan a Ava.
Samozřejmě jsem se dohodli, že tak v půlce cesty se nějak protočíme, jinak by se Ava sama s klukama zbláznila a s námi by se zase zbláznil Fredo.V pokoji jsem si vybrala outfit, ve kterém pojedu.
Protože přece jenom,pojedeme asi 15 hodin.
A budeme určitě dělat i několik zastávek.
Na sebe jsem si oblékla bílé kraťasy a velkou šedou mikinu.Do kufru jsem ještě hodila nabíječku s iPadem a zavřela ho. "Připravená?" Do pokoje mi vešel Shawn a vzal mi kufr, abych ho nemusela tahat.
"Jo asi jo." Usmála jsem se a potom ho následovala dolů.Za takovou půl hodinu jsme se všichni vyprdelili z domu a posedali jsme do aut. "Tak jo, vyrážíme." Zavelel Fredo a rozjel se směrem na dálnici. "Nemůžu se dočkat." Řekla nadšeně Abby a já kývla. "Bude to skvělý." Usmála jsem se a ujala se mobilu, ze kterého se pouštěly písničky.
...
První dvě hodiny uběhly docela rychle, hodně jsme si povídali a Fredo neustále vyprávěl nějaké vtipy, takže jsme se skoro pořád smáli, ale teď už jedeme další dvě hodiny a začíná všechny bolet pěkně zadek a nálada na povídání opadla.
"Dal bych pauzu, mám docela hlad a bolí mě zadek. Mohl by mě někdo z kluků vystřídat." Řekl najednou Fredo a vytočil číslo na Shawna.
Párkrát to píplo a na druhé straně se ozval hlas.
"Ano příjem." Musela jsem se uchechtnout, byli jak malý. "S holkama jsme se schodli, že dáme pauzu. Máme hlad a budu chtít vystřídat." Řekl a odbočil do pravého pruhu, protože za tři kilometry by měla být benzinka.
"Jasný, tak na první benzince zastav, jedeme za tebou." Odpověděl Shawn a pak to položil.
Já se nemohla dočkat, až vylezu z auta a trochu si protáhnu nohy. Asi tak za 5 minut sjel Fredo z dálnice a zastavil na odpočívadle. My se s holkama hned vydaly na záchod a potom jsme se vrátily k autům. "Tak kdo jede místo mě?" Zeptala se Ava a ukázala na Justinovo auto.
"Zlato já se vyměním s Fredem, tak můžeš jet se mnou vpředu." Do naší konverzace se připletl Ryan a Avu vzal kolem ramen, která hned přikývla. "Tak jo, jestli jste všichni vylulaný, tak zpátky do auta. Vyndala jsem salát, tak si můžete dát po cestě. Větší zastávka bude až k ránu." Řekla Madison a sedla si na sedadlo spolujezdce.
"Tak pojď Em." Řekl Shawn a já se rozešla do Justinova auta. Sedla jsem si na zadní sedadlo a za chvíli se vedle mně objevil Justin. "Ty neřídíš?" Zeptala jsem se, protože jsem si myslela, že bude řídit. "Ne, vyměnil jsem se se Shawnem." Řekl jednoduše a uvelebil se do deky, kterou si vyndal z kufru. "Můžeme vyrazit?" Zeptal se Shawn, když si sedl do auta a podal Madison pytlík bonbonů, které si byl koupit.
"Jasně táto." Řekla jsem jedovatě, ale pak ho šťouchla do ramene. "Je po deváté, neměla bys už spát?" Zeptal se hravě a podíval se do zpětného zrcátka. "Už se chystám neboj." Vyplázla jsem na něho jazyk a snažila se nevnímat Justina, který seděl vedle mě.
ČTEŠ
Brother's best friend
FanfictionMoje jméno je Emily a žiju poměrně normální život 16ti letého teenagera. Nikdo by neřekl, že je můj život nějak zajímavý, ale možná spíš trochu nevšední. Rodiče mě často nechávají doma samotnou, tedy ne tak docela. Vždy pod dohledem mého staršího br...