Vešla jsem do svého pokoje a padla do postele.
Byla jsem tak moc vyvedená z míry, že jsem si sundala jeho mikinu a hodila ji do kouta. Nesmím na něho už myslet. Akorát si tím ubližuju. Ozvalo se tiché zaklepaní na dveře a dovnitř vstoupil právě onen člověk, na které jsem byla teď nejvíc naštvaná. "Můžu?" Zeptal se tiše a já se musela uchechtnout. "Ne" řekla jsem jednoduše a ukázala na dveře. V jeho obličeji se objevily mírné rozpaky, ale zpět ke dveřím se nevydal. "Prosím, nemám kde spát." Zkusil to znovu a já protočila očima. "Můžeš na gauč a nebo k sobě domů. Nebo si mohl k té holce." Řekla jsem a překřížila si ruce na prsou. "Ty žárlíš?" Uchechtl se pobaveně a přeměřil si mě pohledem. "Ne Justine, jen prostě běž. Shawn je hned vedle s Madison." Řekla jsem, aby mi dal už konečně pokoj. "Shawn si nic nemyslí Em a i kdyby, tak ráno brzo stejně vstávat nebude." Trval si na svém a pomalu se ke mně přiblížil.
"Proč tohle děláš?" Zeptala jsem se a povzdechla si. "Proč dělám co?" Zeptal se nechápavě a chtěl mě chytit za ruku, ale uhnula jsem. "Proč mi motáš hlavu Justine." Podívala jsem se na něho skleněnýma očima a snažila se udržet slzy, které se chtěly dostat ven. "Nemotám ti hlavu Emily. Všechno, co jsem ti řekl, jsem myslel vážně. Opravdu se mi líbíš a hrozně mě to k tobě táhne, ale..." nenechala jsem ho dokončit to co chtěl říct a skočila mu do toho. "Nemotáš?! A co to tvoje, že nechceš holku a, že ti stačí zásun a čau? Dostal si to, co si chtěl a teď máš další na seznam. Byla dobrá nebo tě to teprve čeká? Co ty draku?!" Vychrlila jsem na něho a on na mě překvapeně koukal. "T-ty si to všechno slyšela?" Zeptal se a já kývla. "Celý týden si na mě nepromluvil. Ani si nenapsal. Jak si to mám vysvětlit." Šeptla jsem a utřela si slzu, která mi vytekla z oka. "Em poslouchej.." přistoupil blíž ke mně a já zakroutila hlavou. "Já to nechci slyšet Justine, pochopila jsem to, byla to jedna noc a už se to nikdy nes..." nestihla jsem to doříct, protože se na mě natiskl a umlčel mě svými rty. Samozřejmě jsem se chtěla bránit, ale nedokázala jsem se od něho odpoutat. "Nebyla to jedna noc a moc dobře to víš. Ta holka byla kámoška ze základky a přísahám, že jsem s ní nic neměl. Pokud jde o to, co jsem říkal Shawnovi, tak to byla pravda, ale ne pravda, která by se týkala tebe. S tebou je to úplně jiný, nevyužil jsem tě. Celý týden jsem na tebe myslel, ale nenašel jsem odvahu k tomu, abych ti napsal a nebo za tebou přišel."
Koukal se mi hluboko do očí a pevně mě držel za paže. "V čem je to se mnou jiný?" Zeptala jsem se zvědavě a snažila se uklidnit. "Ve všem. V tom jak se s tebou cítím. Jak si spolu dokážeme povídat o různých věcech a jak mě fyzicky přitahuješ." Trochu jsem se pousmála, ale pořád jsem zůstávala trochu naštvaná. "Fyzická přitažlivost ale není všechno Justine." Mírně si povzdechl a donutil mě, abych se s ním posadila na postel.
"To máš pravdu, ale zmínil jsem i jiné věci. Tohle je jen bonus k tomu všemu. Líbí se mi, jak dokážeš uvažovat a to ti je jen 16, žádná jiná holka mě takhle neohromila. Všechny jsem vnímal jako holky na jedno, ale pak si přišla ty." Na jeho tváři se objevil úsměv a mé koutky se začaly automaticky zvedat. "Já ale nepřišla teď, jsem tu dlouho." Sice jsem moc dobře věděla, jak to myslí, ale musela jsem si rýpnout. "Víš jak to myslím Em." Hned jsem přikývla a nervózně si upravila tričko, které jsem na sobě měla. "A co to teda znamená Justine? Víš, já asi s tebou nedokážu něco mít, kdyby to mělo být jen tak. Kdyby si měl něco mít se mnou a pak i s někým jiným. Už teď jsem asi reagovala přehnaně a to jsme spolu spali jen jednou a vlastně spolu ani nejsme. Nedokážu si představit, jak bych se zachovala po delší době. Hlavně vím, že vztah nechceš a ani by to asi nešlo. Takže..." nechala jsem větu nedokončenou a odvážila se na něho konečně podívat. "Máš pravdu, že vztah nechci, nebo, že jsem ho nechtěl. Ani nevím, jestli bych zvládl ve vztahu být a sám nevím co tohle znamená, ale vím, že s tebou chci trávit čas. Chtěl bych, abychom to nijak zatím nenazývali, ale můžu ti slíbit, že se jiné holky nedotknu, protože mě teď ani jiná holka nezajímá." Položil mi ruku na tvář a palcem mi přejížděl po líčku." A co Shawn?" Zeptala jsem se s obavou v hlase.
"Nic mu říkat nebudu, jen, že jsme kamarádi a to, že spolu občas někam zajdeme, mu může být jedno a pokud bych cítil, že to pro mě časem bude znamenat něco víc, tak mně ani tobě nemůže zabránit v tom co cítíme." V tomhle měl pravdu, ale stále mi v hlavě běhala myšlenka na minulost.
"Dobře" Nakonec jsem šeptla jen jediné slovo, protože jsem to chtěla. Chtěla jsem si jednou dovolit se cítit chtěná. Hlavně když to bylo od člověka, který se ke mně choval hezky a s respektem. "Musíme spolu jen mluvit, když se budeš cítit jakkoliv špatně nebo tě něco bude trápit, chci aby si mi to řekla." Na mé tváři se objevil úsměv a hned jsem přikývla. "To stejné platí pro tebe jo?" Pevně jsem ho obejmula a on si mě k sobě přitáhl ještě blíž. "Jo" Šeptl mi do ucha a rukou mi zajel pod tričko. "Můžu tady teda spát?" Zeptal se tiše a já se zasmála.
"Můžeš" pomalu jsem se od něho odtáhla a vlezla si pod deku. On se vysvlékl z džínů a mikiny a poté si vlezl pod deku za mnou.
"Budeš na té zdi nalepená celou noc?" Zeptal se, když jsem k němu byla otočená zády a co nejvíce nalepená na zdi. "Asi jo." Zasmála jsem se potichu a on si mě hned přitáhl za boky k sobě.
"Mně se to víc líbí takhle." Zavrněl mi do ucha a rukou opět zajel pod mé tričko na břicho. "Hrozně ti to dneska v těch šatech na večeři slušelo." Rty se otřel o můj krk a pak tam zanechal několik polibků. "J-jo?" Můj dech se zadrhl a pohledem jsem vyhledala jeho rty, které byly náhle kousek od těch mých. "Uhmm" zabručel a potom se mi na ně přitiskl. Začal s nimi jemně pohybovat a jednou rukou bloudil po mém těle. Když se dostal až k lemu mých kalhotek, tak zastavil a odtáhl se od mého obličeje. "Jsem trochu nadrženej, takže bychom asi měli přestat." Uchechtla jsem se a ruku strčila do jeho boxerek. "Nemyslím, že bych chtěla přestat." Zalapal hned po dechu, protože to nejspíš vůbec nečekal a překvapeně na mě koukal. "Nekoukej tak na mě. Nemůžeš čekat, že se s tebou budu chovat slušně." Na jeho tváři se objevil úšklebek a během chvíle jsem ležela pod ním. "Začíná se mi líbit, jakým směrem se tvoje odhodlání ubírá." Mé tváře nabraly červenou barvu, ale naštěstí si toho asi nevšiml, jelikož tu bylo dost šero. Stáhl mi kalhotky a odhodil je někam na zem. Hned za nimi letěly i jeho boxerky a pak naše trička. "Musíme být potichu." Vydechla jsem, když se mi přitiskl na krk svými rty a začal si dělat mokrou cestičku až k mému podbřišku. "Můžeme se o to pokusit." Šeptl a potom zajel jazykem do mého nitra. Kousla jsem se do rtu a hlavu vytočila do strany. "Řekl bych, že víc než připravená." Objevil se zpátky u mého obličeje a do ruky chytil svoji chloubu, po které si párkrát přejel. "Kdykoliv mě zastav, kdyby něco." Šeptl mi do ucha a potom do mě zajel špičkou.
...
Ráno jsem se probudila na příjemný pocit, který se linul mým tělem. Trochu jsem zamrkala očima a otočila se na druhou stranu postele, kde stále spal Justin. Musela jsem se usmát a začala si ho prohlížet. Spokojeně oddechoval a jeho rty byly stočené do mírného úsměvu. Stále jsem byli nazí a proto jsem se neodvážila odkrýt, i když mi bylo dost velké teplo. Justin najednou otevřel oči a tak se naše pohledy setkaly. "Dobré ráno." Šeptla jsem a on mě hned pohladil po tváři. "Proč nespíš?" Zeptal se a ruku si přehodil přes můj bok. "Právě jsem se probudila a chystám se do sprchy." Jeho ruku jsem setřásla a posadila se na posteli. "Můžu s tebou?" Zeptal se nedočkavě, ale já zakroutila hlavou. "Radši ne, nechci riskovat."
Omluvně jsem se na něho podívala a on přikývl.
"Máš pravdu." Ruce si dal za hlavu a stále ze mě nespustil pohled. "Na co koukáš?" Zeptala jsem se a k hrudi si stále tiskla deku. "No čekám, až půjdeš do té sprchy." Řekl pobaveně a já se sklonila k zemi, kde jsem vzala tričko, které tam leželo. "Doufám, že se přede mnou nestydíš." Řekl a vyhoupl se do sedu. "Ne" odpověděla jsem hned, ale mé tváře říkaly něco jiného. "Jsi roztomilá." Zasmál se a věnoval mi pusu na čelo. Já se hned zvedla a zmizela na chodbě, kde jsem přešla do koupeny.Dala jsem si sprchu a v ručníku přešla zpět do pokoje. Na chodbě bylo stále ticho, takže jsem usoudila, že Shawn s Madison ještě spí.
Justin ležel na posteli ve stejné poloze a dělal něco na telefonu. "Taky si dám sprchu jo?" Řekl Justin a postavil se z postele. Naštěstí už měl boxerky, tudíž jsem se nedostala do tak velkých rozpaků. Samozřejmě můj pohled padl na jeho hruď na což se hned uchechtl. "Do té sprchy můžeš ještě se mnou, pokud si mě chceš prohlížet." Řekl provokativně a já po něm hodila ručník, ve kterém jsem přišla. "Běž už!" Zakroutila jsem nad ním hlavou a radši si začala uklízet v pokoji. Otevřela jsem okno a ustlala postel, aby to tu vypadalo normálně. Potom jsem posbírala rozházené oblečení po pokoji a špinavé věci odnesla do koše na prádlo, které máme v technické místnosti. Do koupelny bych teď fakt nechodila.
Vydala jsem se do kuchyně, kde jsem začala dělat těsto na palačinky, protože jsem měla docela hlad a bylo mi jasné, že si dají i ostatní. Během chvíle se dole objevil Justin a pevně mě zezadu objal.
"Neblázni, ještě nás někdo načape." Šeptla jsem a otočila se mu čelem. "Ono je dost těžké si od tebe držet odstup, když máš na sobě sportovní kraťasy, ve kterých máš sakra dobrej zadek." Zasmál se a rukama na něho sjel. "Justine" vydechla jsem překvapeně a on se mi přitiskl na rty. "Ta byla na rozloučenou." Řekl, když se odtáhl. "Už jdeš?" Zeptala jsem se překvapeně a otočila při tom palačinku. "Ne, ale už budeme mít společnost." Zvedl oči ke schodům, kde se už blížily kroky. Justin si sedl na ostrůvek a do rukou vzal mobil, aby vypadal, jakože něco dělá a já se věnovala palačinkám. "Dobré ráno." Zabručel Shawn a opřel se o linku. "Dobré" pozdravili jsme ho oba s Justinem.
"Dáš si snídani?" Zeptala jsem se a usmála se na něho. "Jo, ale asi později. Madison ještě spí a já asi půjdu taky." Řekl a unaveně si protřel oči. "Tak proč si vstával ty blázne." Zeptal se Justin a zvedl pohled od svého telefonu. "Potřeboval jsem na záchod a slyšel jsem ze zdola hlasy, tak jsem vás chtěl pozdravit." Uchechtl se a otočil se k odchodu. "Tak dobrou ještě. Jo a Justine dneska má do servisu dorazit Fredova teta s autem, tak kdyby si tam dojel, bylo by to fajn, Fredo nestíhá." Zastavila se ještě na schodech a otočil se na Jaye. "Takže mám Freda vytáhnout z průserů, jasně." Uchechtl se Justin a taky se zvedl, protože tam musí nejspíš teď hned.
"Můžu jednu na cestu?" Zeptal se Justin a nakoukl mi přes rameno. "Můžeš." Usmála jsem se a vyndala ze skříňky krabičku, do které jsem dala hned čtyři palačinky namazané marmeládou. "Děkuju Em" usmál se na mě a dal mi rychlou pusu na tvář. Mé tváře nabraly červenou barvu, ale toho si už naštěstí nevšiml, protože spěchal ke dveřím ven.Vypla jsem sporák a v klidu snědla palačinky, které jsem si namazala, protože jsem měla dost času. Dohodla jsem se s Abby, že se spolu dnes uvidíme a budu u ní spát. Hrozně se těším, protože u své kamarádky, jsem naposledy spala před déle jak půl rokem.
V pokoji jsem si zabalila věci a oblékla se do bílého topu a roztrhaných džínů. Máme se sejít ve městě a zajít ještě na kafe, tak jsem nechtěla jít v teplákách.
Shawnovi jsem nechala v kuchyni vzkaz, protože ze své ložnice stále nevylezl a vydala se směrem do centra.
ČTEŠ
Brother's best friend
FanfictionMoje jméno je Emily a žiju poměrně normální život 16ti letého teenagera. Nikdo by neřekl, že je můj život nějak zajímavý, ale možná spíš trochu nevšední. Rodiče mě často nechávají doma samotnou, tedy ne tak docela. Vždy pod dohledem mého staršího br...