HRÁČ S ČÍSLEM 24

14. - MATTEO

Minulost

Běžně během sezóny bydlíme s klukama po hotelech. Jsem zvyklý na prostorné pokoje s bílými stěnami bez fotek, dvojlůžkové postele, které nám připomínají, že jsme sami. To je ten moment, kdy si většina z nás nejvíc uvědomí, jak osaměle se cítíme. V momentě, kdy se po zápase nebo tréninku vrátíme na hotel, zalezeme do té směšně velké postele a nemáme komu povyprávět o tom, co jsme zažili. V ten moment se většina kluků, co mají manželky nebo přítelkyně, odebere někam ven a stráví hodiny voláním domů.

Život profi hokejisty je osamělý, to ví každý. V tyhle večery, když na mě padne špatná nálada, si říkám, jestli mi to za to vůbec stojí. Vzdal jsem se kvůli hokeji všech přátel, rodiny a přišel jsem kvůli němu u životní lásku.

O holku, která tu teď stojí v jednom takovém pokoji přede mnou a zírá ven z okna. Přestože během domácích zápasů bydlím doma, mám k dispozici pokoj v hotelu, stejně jako všichni kluci. I tenhle pokoj má čistě bílé stěny, koberec, na který nikdy nikdo nic nevylil, a postel, ve který bych si připadal nepatřičně malý.

Ale dnes v noci ne.

„Je to nádhera," vydechne Gigi obdivně. Tenhle pokoj má překrásný výhled na Boston, díky kterému si noc tady může dovolit opravdu jen bohatý člověk. „Bydlím tu většinu svého života a nikdy jsem Boston z tohohle úhlu neviděla."

Přistoupím k ní a zezadu ji obejmu. „Měla bys vidět hotely v New Yorku. Z toho výhledu by ses zbláznila," zasměju se.

Gigi se ke mně otočí a v měsíčním světle vypadá jako ta nejkrásnější žena na světě. Ona má tu výhodu, že tak vypadá i ve špinavém tričku a týden nemytými vlasy. Když jsem ji poznal, byl jsem náctiletý puberťák, co byl zvyklý na přemalované holky ve vyzývavém oblečení s vygumovaným mozkem. Myslel jsem si, že mám u holek příliš vysoké nároky, ale když jsem poznal Gigi, uvědomil jsem si, že ona je ztělesněním toho, jak vypadá krásná dívka.

Se svými 170 cm vždycky patřila mezi vyšší holky, což se mi hrozně líbilo. Dlouhé tmavé vlasy si nechávala rozpuštěné a vždycky, když je měla spletené do dvou copů, věděl jsem, že je má mastné. Prozradila mi totiž, že když si je zaplete, nejde to poznat. V jejím velkých hnědých očích se skrývalo tolik naděje a v jejím srdce tolik snů, kolik jsem jich ani já sám neměl a to jsem se vždycky považoval za snílka. Gigi se nikdy netoužila stát modelkou nebo herečkou nebo ničím, v čem je důležité být hezká. Věděla, že se svým vzhledem by se jím klidně mohla živit, což by kdejaká holka v jejím věku udělala, ale ona ne. Její sny byly větší než mrakodrapy v New Yorku, větší než všechny oceány dohromady a já ji pro to miloval. Až s ní jsem poznal, co od ženy chci, a po ní jsem zjistil, že pro mě žádná nikdy nebude dost dobrá.

Už od střední školy jsem blázen do holky, která mi teď jezdí malýma rukama po hrudi, cuchá mi vlasy a usmívá se, jako by teď cítila totéž co já.

„Tohle jsem si představoval pokaždé, když jsme vyhráli. Pokaždé, když jsem dal gól nebo asistoval. Představoval jsem si, jak sedíš v publiku a po zápase mi vběhneš do náruče a pak mi doma jezdíš ve vlasech, políbíš mě na dobrou noc a usneš mi v náručí. A pak mi došlo, že už tě možná nikdy neuvidím, a na moment jsem měl chuť sbalit si saky paky a vrátit se za tebou. Bojovat za tebe a dám ti všechno to, po čem jsi toužila."

„Víš, na co jsem po nocích myslela já?"

„Pravděpodobně sis mě představovala nahýho, když ses pak probudila s poslintaným polštářem," zazubím se a ona mě škádlivě praští do hrudi.

„Vtipnej, to se evidentně nezměnilo," směje se. „Myslela jsem na to, jak jsi na hotelovým pokoji s nějakou holkou a děláš s ní to, co jsi vždycky dělal se mnou. Strašně jsem žárlila, Matty. Říkala jsem si, že časem to přestane, ale časem se jen z té žárlivosti stala závist. Záviděla jsem všem těm holkám, co můžou být vedle tebe, a nakonec jsem si nadávala za to, jaká jsem pokrytecká kráva. To já se s tebou rozešla. To díky mně už nejsme spolu a každý den mám pocit, že mě ta myšlenka zabije."

Z tváře jí setřu několik slz, které se jí po nich kutálejí. Přivinu si ji k sobě blíž. „Nebyla to jen tvoje vina, G. Oba jsme chtěli něco jiného a nebylo by správné obětovat svoje celoživotní sny vztahu, který třeba ani nemusel vyjít."

Vzhlédne ke mně. „Myslíš, že by nevyšel?"

„Myslím, že by vyšel," odvětím popravdě. „Ale myslím, že bychom si navzájem začali vyčítat to, že jsme kvůli sobě přišli o sny, které jsme chtěli prožívat. Tím jsem se vždycky uklidnil, když jsem měl chuť všeho nechat a vrátit se pro tebe. Jsme hrozně mladí, G. A pořád máme sny, které se nedají sloučit dohromady. Láme mi to srdce, věř mi, ale nikdy jsem ti náš rozchod nevyčítal."

Gigi přikývne, jako by přesně tohle teď potřebovala slyšet. Pohladím ji po tváři a vezmu ji za bradu, abych se jí mohl dívat do očí. „Chceš jít domů?"

Zavrtí hlavou. „Chci tuhle noc, Matteo. Chci ji prožít s tebou."

Jak se Vám zatím příběh líbí? 😍