HRÁČ S ČÍSLEM 24

17. - GIGI

Současnost

Věci jako osprchovat se, oholit se, uvařit nebo si dojít na záchod, jsou po tom, co jsem otěhotněla, najednou mnohem nemyslitelnější. Už si ani nepamatuju, kdy jsem měla dost času na to si tu uklidit.

Rozhlédnu se po našem nevelkém bytě a povzdechnu si. Vypadá to tu jako po výbuchu. Jako by žádná věc nebyla na svém místě. Otočím se k zrcadlu na stěně v chodbě a promnu si mastný pramínek vlasů a pak se zhnusím při pohledu na svoje nohy, které už připomínají chlapské. Do podpaží si radši ani čichat nebudu.

Dex si Ellie odvezl teprve včera a já místo toho, abych včerejšek využila právě ke sprše nebo úklidu, jen jsem se s pytlem chipsů svalila k televizi a po dvaceti minutách u ní usnula.

Teď je devět hodin a já kromě obědu se sestrami nemám žádné povinnosti. Pustím si v televizi svůj oblíbený seriál o skutečných sériovích vrazích, nasadím si rukavice a dám se do úklidu.

Po pár hodinách se konečně dopracuju do ložnice, která je na tom naštěstí nejlépe. Složím si postel, setřu prach z poliček a posbírám oblečení, které jsem nechala válet po podlaze. Rozdělím ho na špinavé, to rovnou hodím do prádla, a to čisté, které pověsím na ramínka do šatní skříně. Ale těsně než ji zavřu, všimnu si velké bílé krabice, zastrčené hluboko pod šaty.

Moc dobře vím, co v ní je, a i když vím, že bych se tím neměla prohrabovat, vytáhnu ji ven. Sednu si na podlahu, která by potřebovala vytřít, a sundám z ní víko.

Jsou v ní deníky. Už od dětství jsem si je psala a ze zásady jsem si je všechny nechala, i když ty nejstarší ani nepřečtu. Na základce jsem si od psaní dala pauzu, ale na střední jsem se k tomu zase vrátila. Nepsala jsem si je každý den, ale vždycky, když mě něco potěšilo nebo zasáhlo, vždycky jsem se z toho vypsala.

Opatrně je všechny vyndám a cíleně najdu ten, co jsem schovala úplně dospodu. Je to klasická A5, zabalená v kůži.

První zápis je datovaný na jaře před sedmi lety.

Dneska je to týden od naší společné noci v hotelu. Zatím jsem každou noc probrečela, ale už se to zlepšuje. Potají, aby o tom kluci nevěděli, sleduju jeho zápasy na obrazovce notebooku a vždycky, když skóruje, srdce se mi zlomí na ještě titěrnější částečky. Protože s každým jeho gólem hraje líp a líp a moje naděje, že skončí, se snižuje. Já vím, jak moc je to sobecké, ale kdo by mě soudil?

Dex se mnou za ten týden pořádně nepromluvil. Úspěšně se mi vyhýbá a já jeho společnost ani nevyhledávám. Vím, že potřebuje prostor, a já mu nemůžu říct nic, co by ho potěšilo.

Alespoň Bray je tu se mnou. Vaří mi snídaně, které sice dost často připálí, ale aspoň mě rozesměje. Stará se o mě, nosí mi dobroty a drží mě v náručí, když to potřebuju nejvíc. Bez něj bych to nezvládla.

Bytem se rozezní zvonek a já deník rychle zaklapnu. Odhodím ho k ostatním a doběhnu otevřít. „Em? Co ty tady? Já myslela, že se máme sejít až v té restauraci."

Emily, která je jako obvykle v dlouhých černých kalhotech a růžovém tričku, si mě přeměří znechuceným pohledem. „Kdy ses naposledy sprchovala?"

Pustí se dál, skopne si čistě bílé tenisky z nohou a přesune se do obýváku, kde si sama nalije vodu a uvelebí se do tureckého sedu na gauč. „Právě jsem se na to chystala," odvětím. „Celé dopoledne uklízím."

Emily přikývne a znovu se rozhlédne kolem, jako by hodnotila mou práci. „El je s Dexem?"

„Jo, včera odpoledne si ji vyzvedl."

„A v pohodě?"

„Proč by nebylo?" opáčím.

„Protože když si ji vyzvedával naposledy, hodinu se tě snažil přesvědčit, že byste se k sobě měli vrátit. Jo a předtím a předtím to vlastně říkal taky," ušklíbne.

„Em, nech toho."
„Říkal to, že jo? Idiot," odfrkne si. „To fakt nechápe, že s ním nechceš být?"

„Nejde mu o mě," zavrtím hlavou. „Chce jen trávit víc času s Ellie."

„Ale prosím tě, Gigi... vždycky mu šlo hlavně o tebe."

Má pravdu, vím to. Jenže vždycky, když mě tohle nutí řešit, stáhnu se do sebe. „Nechci o něm mluvit, Emily."

Moje nejstarší sestra protočí očima, odloží prázdnou skleničky na stůl a dojde až ke mně. „Jdi si radši něco udělat s vlasama, ať můžeme vyrazit."

Ahoj.
Nad každou kapitolou je uvedeno, pokud se jedná o minulost nebo přítomnost. Myslím, že lépe označené už to být nemůže, takže už se mě prosím vás neptejte, jak může mít najednou dítě s Dexem. V minulosti je jí 21 a v budoucnosti 28, děkuju za pochopení.