DANGER

3.Část "You don't even know me"

Bůh měl dnes večer pro mě opravdu jiné plány protože jsem neměla v úmyslu aby se něco z tohoto stalo, všechno co jsem chtěla bylo vyjít si ven s Carly a alespoň jednou se zabavit ale ne, ve všem co dělám nemám žádné štěstí. Ano řekla jsem žádné štěstí a proto je můj život takový jaký je.Trvalo mi trošku déle než jsem si dala dohromady všechno co se právě stalo. Šok mě zasáhl v té chvíli jak jsem viděla vytékat krev z hlavy toho kluka co se zhroutil na zem, jeho tělo bylo úplně zbaveno života.

Cítila jsem jak se mi žaludek převrátil hrůzou, kousla jsem se do rtu, ruku jsem si instinktivně přiložila na ústa a snažila jsem se nezařvat.Nemohla jsem dýchat, nemohla jsem se pohnout a ani jsem nemohla odtrhnout oči od toho co jsem viděla před sebou. Nohy jsem měla jako ze želatiny a cítila jsem jako kdyby mi rostly do země.Jediné co jsem tehdy mohla udělat bylo proklínat celý svůj život.

Alespoň jsem potichu a mohu proklínat to co již bylo prokleté.Slyšela jsem šustění listů a zmatek, nakonec jsem se podívala nahoru a viděla jsem že Danger se dívá mým směrem, jeho oči byly nečitelné a hned se mě zmocnil strach.Vyschlo mi v krku a začala jsem třást hlavou, chtěla jsem mu říct že jsem nic neviděla ale to nefungovalo on rychle zašeptal pár věcí těm klukům co tam byli s ním dříve než přešel ke mně aniž si toho někdo všiml, přemýšlela jsem jestli mám utéct nebo alespoň něco udělat ale nechtěla jsem riskovat smrt. Alespoň ne teď.Chytil mě kolem pasu, zalapala jsem po dechu když si mě přehodil přes rameno. Všechno se to dělo velmi rychle, nemohla jsem zpracovat co se stalo dokud mě nehodil na sedadlo spolujezdce něčeho co vypadalo jako jeho auto.Pokud jsem se předtím bála tak teď jsem totálně vystrašená.Nevěděla jsem co mám dělat, jen jsem tam seděla a nehýbala jsem se jen jsem se rozhlížela kolem sebe jestli nezahlédnu něco co by mohlo ohrozit můj život. Možná nůž? Bombu? Nějakou jinou zbraň? Ale nic jsem neviděla. Vydechla jsem s úlevou, to rychle zmizelo jak se dveře vedle mě otevřely a Danger nasedl.Nevypadal moc nadšeně.Bez jediného slova nastartoval auto aniž by se podíval jestli mu něco nestojí v cestě tehdy se mé tělo prudce škublo a mozek mi začal znovu pracovat, "Kam mě to vezeš? Zabiješ mě? Pane bože já nechci zemřít ... "zamumlala jsem v neklidu z té myšlenky. Rozřeže mé tělo na kousky a nechá ho v lese tak aby ho nikdo nenašel."Buď zticha, budeš?" Vyštěkl na mě, jeho hlas byl tak trpký že mě donutil náhle přestat a být zticha.Cítila jsem to napětí v autě tak jsem si chytila ret a začala jsem si do něj kousat abych už nic neřekla ale nemohla jsem si pomoct musela jsem vědět co se zde děje.

"Hey uhm ... Danger? "V duchu jsem si dala facku za to jak hloupě jsem zněla. "Chlapče jakkoli se jmenuješ. Promiň že ti narušuju tvou bublinu nebo něco jiného ale opravdu potřebuju jít domů. Už je pozdě, a když moji rodiče zjistí že jsem utekla budu mrtvá. Doslovně. "Všechno co jsem dostala byl smích, svraštila jsem zmateně obočí. "Co je tak směšné?" "Ty," stále se díval do zpětného zrcátka, usmíval se podíval se na mě jen na sekundu a pak se hned otočil zpět k silnici."Já?" Rozpačitě jsem si poškrábala krk. "Co se mnou?""Jsi v autě s někým koho jsi právě viděla někoho zabít a jediné na co myslíš je, že budeš mít problémy ... s rodiči? "Podíval se na mě, veškerá jeho pozornost směřovala na mě, spolkla jsem bouli slin, která se mi vytvářela v hrdle."Uhm, no víš, moji rodiče jsou mnohem strašidelnější než ty kámo. Věř mi. A mimochodem ty máš určitě svoje důvody abys dělal to co děláš a to je v pohodě. Nezajímá mě to pokud jsem na živu. Ale to se nestane pokud moji rodiče zjistí že jsem pryč. " "Dovol mi abych ti řekl že si otravná koza," zasmál se a zavrtěl se na sedačce, a podíval se ještě jednou do zpětného zrcátka."No s tebou se taky nevychází zrovna nejlíp," zamumlala jsem si pod nos a loktem jsem si podepřela hlavu."Ani mě neznáš." Protestoval."Vím a viděla jsem dost abych mohla říct že znamenáš problémy." Přiznala jsem a kousla jsem si z vnitřku do líce.

"Hadám, že jsi o mně už asi slyšela?" Naklonil obočí a já jsem se na něj podívala."Ano a víc než jsem chtěla. Věř mi, "Svou volnou ruku jsem zvedla když jsem zavrtěla hlavou a pustila ji zpět dolů na kolena."A ty jim věříš?" Sevřel rty, oči měl na cestě a odbočil na jinou cestu. Volant držel ze spodu pravou rukou, a levou měl pověšenou přes vrch, pomalu jím hýbal a pak dal ruku do kapsy jeho kožené bundy."Ne ..." vrátila jsem se zpět k hádce kterou jsem měla na párty s Carly. Ale zase, viděla jsem ho někoho zabít ..."Dobře," vytáhl si krabičku cigaret, otevřel ji a vytáhl jednu ven, dal si ji do úst předtím než ji zapálil. Krabičku vrátil zpět na místo. "Protože jsem si jistý že pravda je mnohem horší." Vyfoukl perfektní kroužek kouře.