DANGER

38.Část "You're in denial"

Po 100 letech :D  (omlouvám se za chyby)

Z pohledu Kelsey:

Od Justina: Miluji tě.

Dívala jsem se na telefon, byla jsem kompletně ohromena a mimo z těch slov které svítily na obrazovce přede mnou.

Lhala bych kdybych řekla že jsem čekala že to udělá protože abych byla upřímná, nečekala jsem to.

Obvykle když se pohádáme, vykřičíme si to nebo bychom udělali to co jsme udělali předtím, pohádáme se a potom od sebe odejdeme abychom se zchladily.

Něco na tom jak se předtím choval mě donutili myslet si že naše šance na to aby nám to fungovalo se zužovaly.

Ale myslím si že jsem se mýlila.

Kousla jsem se do rtu, cítila jsem jak mi žaludek vrčel neznámým způsobem.

Část mě mu to chtěla opětovat a mít vše tak jako předtím.

Předtím než jsme se pohádali, předtím než se všechno převrátilo naopak.

Ale další část na mě křičela ne. Abych ho nechala trpět za to že mi zase ublížil i když slíbil že už to neudělá.

Silně jsem zavřela oči.

Proč musí být tak zatraceně složitý? Proč nemůže být jako normální kluk, pečlivý a chápající?

Posměšně jsem odfrkla.

Vím proč.

Protože on je Justin Bieber a on tak jako náš vztah je leccos jen ne normální.

Zhluboka jsem se nadechla a rozhodla jsem se mu odepsat.

Pro Justina: I já tebe.

Kousla jsem se do rtu a zmáčkla jsem odeslat, viděla jsem jak se mi na displeji zobrazilo: zpráva odeslána.

Zastrčila jsem si mobil zpátky do gatí, pokračovala jsem v chůzi přes chodbu a šla jsem do třídy.

Z pohledu Justina:

Od Zlato: I já tebe.

Slova, které svítily na displeji mého iPhonu se mi posmívali pro tu chybu co jsem udělal.

Doufal jsem že tyto slova by to mohli vylepšit a ukázat jí jak moc mě to mrzí ale vypadá to tak že jsem se mýlil.

Nechtěla nic jiného jen to abych byl k ní upřímný, nevinil jsem ji.

Posral jsem to. Pořádně.

"Čau, jsi v pořádku?" John se zeptal a posadil se vedle mě na gauč.

Ochable jsem pokrčil rameny. "Je na mě naštvaná. Jako obvykle, "kostrbatě jsem se zakřenil.

John mi to nějak neuvěřil. Namísto toho zavrtěl hlavou. "Záleží ti na té holce víc než na kýmkoli jiným a i tak si vždycky najdeš způsob jak to posrat."

Stiskl jsem rty, věděl jsem že má pravdu, ale jsem tvrdohlavý a nechtěl jsem mu to potvrdit. "Je to mimo mé kontroly." Zašeptal jsem.

"Ale hovno." Vyštěkl což mě donutilo otočit k němu hlavu, trošku mě to ohromilo. John byl ten nejklidnější takže to že jsem ho viděl naštvaného mě hodně překvapilo. "Máš kontrolu nad tím jak se chováš k tvojí holce. Nikdo jiný jen ty. "Váhavě jsem se podíval jinam.