DANGER

22.Část "You are one of the biggest hypocrites in town"

Ahojte.... Zase pozdě přidaná část já vím :/ Is it too late now to say SORRY?

Přiznal právě Justin Bieber že mě má rád nebo začínám být blázen? Pravděpodobně jsem. Je to pravděpodobně nedostatkem jídla v mém těle co mi vyvolává halucinace a myslet si věci co nejsou pravda.

Že jo?

Je tu jen jediný způsob jak to zjistit.

"Počkat," zavrtěla jsem hlavou a dala jsem krok dozadu. "Řekl jsi právě že mě máš rád?" Dívala jsem se na něj s přivřenýma očima.

Zasmál se a podíval se jinam. "No ... neřekl jsem to přesně ale přiznal jsem se k tomu?" Škrábal se vzadu na krku a vyhýbal se mému pohledu.

"Aaaa," spustila jsem smích. "Tak rostomilý." Stipla jsem ho do tváří.

Odstrčil mi pryč ruku. "Nedělej to." Zamumlal.

Zakřenila jsem se. "Kdo by věřil tomu že Justin Bieber má city?" Řekla jsem s dětským hlasem, chichotala jsem se když se na mě podíval.

"Drž hubu." Zamumlal a zakousl se do rtu. "Jsem svině ale nejsem bezcitnej."

"Hej," zvedla jsem ruce. "Nikdy jsem neřekla že si."

Chvilku pžemýšlel a pak vzdychl. "Pravda." Zamumlal a přejel si prsty přes vlasy.

"Takže," postavila jsem se na špičky. "I já tě mám ráda." Zašeptala jsem při jeho rtech, jemně jsem ho políbila, otočila jsem se a šla pryč.

"Kam jdeš?" Zakřičel na mě.

"Žeby do auta ? Mám hlad. "Zdůraznila jsem to slovo hlad a pokračovala jsem v cestě zpět k jeho range roveru.

O pár vteřin později jsem slyšela šustění což znamenalo že šel i on a předtím než jsem měla šanci otočit se a ujistit se že to byl Justin, jeho ruce se obtočily kolem mého pasu a přitáhl si mě blíž k němu.

"Ahoj zlatíčko," zaskřípal mi do ucha až mi přeběhl mráz po zádech.

"Vystrašil si mě," jemně jsem ho uhodila a pak jsem položila ruce na jeho a šli jsme dál.

Zasmál se. "zvikej si na to zlato," přiložil mi rty na ucho, jemně mě do něj kousal a pak mě pustil když jsme přišli k autu a nastoupili jsme dovnitř.

Přešla jsem na opačnou stranu. Když jsem nastoupila jel dolů ulicí.

Konečně budu jíst.

Po pár minutách ticha a nudy jsem se pomrvila na sedadle a podívala jsem se na rádio a zase na něj, zakousla jsem si do rtu a přemýšlela jsem jestli mám pustit nebo nemám pustit rádio.

"Hej, Justine?"

"Hm?" Podíval se na mě na setinu sekundy a pak vrátil oči zpět na cestu, vyměnil si ruce tak že nyní řídil levou rukou, strčil ruku do jeho kožené bundy a vytáhl další cigaretu a zapálil si ji zapalovačem a pak to schoval a pár krát si potáhl čímž naplnil auto dýmem.

"Můžu zapnout rádio?"

Zasmál se a znovu si potáhl z cigarety a vyfoukl. "Ne." Otevřel okno nechal ten kouř vyjít ven a pak ho zase zavřel.

"Proč ne?" Zasyčela jsem.

"Protože nemám rad hudbu." Poznamenal.

Převrátil jsem očima. "Vážně?" Vzdychla jsem. "Kdo nemá řada hudbu?"

"Já." Odtrhl oči od silnice a díval se mi do očí. Trochu se zasmál což mě donutila zase smraštit čelo.

"Co je tak k smíchu?"