DANGER

10.Část "Who said this was a date?"

Na jeho otázku jsem neodpověděla i když by jsem chtěla říct že chci aby to bylo rande.

Nechápala jsem proč jsem to chtěla ale je na něm něco zvlaštního ,ale nemohla jsem ,bylo by to trapné ja vím jsem srab .Zbytek cesty jsme byli potichu

Konečně po něčem co se mi zdálo jako celé hodiny auto zpomalilo a pěkně zajelo na parkoviště. Podívala jsem se ven oknem ten světelný nápis "Perry 's Palace" zářil i přes sluneční paprsky které byly všude.

Jak to bylo možné? Neměla jsem ponětí.

Bez odepnutí bezpečnostního pásu jsem se otočila k Justinovy. Zmateně jsem svraštila čelo.

Jdeme nebo ne?

Cítím že se na něj dívám otočil se ke mně. "Co?" Vyprskl myslela jsem si že už konečně není bipolární.

Potlačila jsem potřebu protočit očima. "Jdeme nebo ne?" Zamumlala jsem. Kdybych ho mohla udeřit bez následků udělala bych to.

"Ano," sehnul se a vytáhl klíče ze zapalování, strčil si je do kapsy a otevřel dveře, cigareta kterou kouřil mu visela na straně z pomezi rtů.

Vzdychla jsem, otevřela dveře vystoupila a zabouchla jsem dveře trošku silnější než jsem chtěla.

"Dávej pozor," zavrčel. "To auto stojí více než všechno co máš dohromady."

Nadzvedla jsem obočí. "Dobrý vědět," sarkasticky jsem zamumlala a dala jsem si ruce do kapes mého svetru.

Zahodil cigaretu a zašlápnout ji. Mávl hlavou k restaurací a vykročil k ní, čekal že ho budu následovat.

Udělala jsem to, k mému zděšení.

Když jsme vešli dovnitř začali jsme kráčet dozadu restauraci když jeho tělo narazilo na jiné co mě zapříčinilo že jsem mu nabourala do zad. Zasténala jsem a u toho jsem si třela rukou čelo.

"Co to ku--" chtěla jsem mu nadat když jsem se v polovině zastavila, cítila jsem jak vzduch mezi námi zhoustl když jsem si uvědomila že tam stojí nějaký chlápek.

Byl vysoký asi o palec vyšší než Justin, ne-li stejně vysoký. Měl tmavé hnědé vlasy učesané do dola a elektrizující zelené oči. Takové co tě mohli zhypnotizovat jen jedním pohledem do nich. Měl dost velké svaly a zadek za který by se dalo umřít.

Je to trapné ale musím přiznat že ještě lepší než ten můj.

Tak nefér.

Stlačila jsem rty a dívala jsem se na oba dva a hned jsem ucítila to napětí.

"Danger," ten kluk se šklebil. "Dobře že tě tady vidím, co?"

"Ne teď," Justin promluvil přes zacvaknuty zuby, jeho hlas byl nízký a smrtící, byla bych přísahala že jsem viděla záblesk smrti v jeho očích.

Hned se mi postavili chlupy na rukou.

"Kdy bude ten čas, kámo? Kdy budeš mít svoje šmejdy s sebou? "Narovnal se, přitlačil tělo ještě blíže k Justinovy aby to bylo ještě víc zastrašující.

Vypadalo by to tak kdyby Justin nešel k němu ještě blíž a nevyplnil tu mezeru mezi nimi, jeho oči ztvrdly a žili na krku mu vystoupily.

Justin se falešně zasmál. "Já i ty víme že bych ti mohl utrhnout hlavu holýma rukama." Ztišil hlas do šepotu.

Ještě prohodili pár vražedných slov a pak ten chlap odešel a Justin mě chytil za loket a vedl mě uličkou směrem ke stolu pro nás dva.

Vyklouzla jsem z jeho sevření a sedla jsem si do kožené židle naproti němu. Jakmile si sedl naproti mně všimla jsem si jeho napnuté čelisti a zatnuté pěsti.