The Divergent Girl [POZASTAVENO?]

Kapitola 45 - Únik

Chodby se plní Neohroženými. Všichni chodí jako náměsíční, jejich skelné oči a mechanické pohyby napovídají, že jsou v transu. Jak mezi nimi Ruth kráčí, rozhlíží se po nich a nesouhlasně se mračí. Rychle vklouzne do vedlejší uličky, když si všimne osoby uprostřed. Je to Abel, poznává ho. Vypadá zcela normálně. Určitě není Divergentní, takže musí platit, že ti z vedení jsou tohoto divadélka ušetřeni.

Položí si ruku na ucho a řekne: "Zatím žádné komplikace. Buďto se Divergentní výborně maskují, nebo tu žádní nejsou."

Ruth zaskřípe zuby a sleduje, jak se Abel vzdaluje. Pak se vydá dívka uličkou dál. Ví, kam to vede. Vyleze před bytem Daddariových. Rozhlédne se kolem sebe a pak bez zaklepání vklouzne dovnitř.

Jak si myslela. Mia ji bez povšimnutí mine a vyjde na chodbu. Ruth se ji ani nesnaží zastavit. Zkoušela to už na Jeta, ale bez úspěchu.

Ze zamyšlení ji vytrhne pláč. Z obýváku vychází srdceryvný jekot opuštěného dítěte. Když vejde dovnitř, vidí Jacka, který poskakuje po pokoji s dítětem v náruči a brouká si k tomu nějakou melodii.

"Jacku," upozorní na sebe Ruth.

"Ruth," opáčí Jack, když se zastaví a poplašeně zjišťuje, kdo na něj promluvil.

"Když odsud neodejdeš, bude jim to podezřelé," varuje ho Ruth.

"Ale co s ním mám dělat?" Jack na ni vrhne zoufalý pohled. "Nemůžu tu Mishu jen tak nechat!"

Ruth se už chystá něco říct, když zaslechnou otevírání dveří. Pohledem se domluví. Ruth si sáhne k opasku a namíří ke dveřím do obýváku pistoli, zatímco se Jack s Mishou přesune za ni.

Do dveří vběhne malá dívka, tak okolo třinácti let. Ruth v ní rozpozná Jetovu mladší sestru Gabrielle. Nejsou si moc podobní - Gabrielle má ořechově hnědé vlasy a modré oči s drobnými hnědými tečkami rozesetými kolem zornic.

Když si Gabrielle všimne hlavně pistole, která na ni míří, nadechne se k výkřiku. Ruth pohotově uklidí zbraň a přikryje Gabrielle pusu dřív, než dívka stačí vydat jediný zvuk.

"Pšššt," konejší ji Ruth. "To jsem já."

Gabrielle se rychle uklidní a podívá se na Jacka. V očích se jí zaleskne pochopení. Ruth opatrně stáhne ruku.

"Rio," osloví jí Ruth. "Pamatuješ si ty podzemní chodby, co jsem ti ukazovala?"

Gabrielle překvapeně zamrká. "Ty tajný?"

"Přesně ty," souhlasí Ruth. "Vezmeš Mishu, pár jeho věcí a pujdeš ven, ano?"

"Dobře," přikývne Gabrielle. "Ale kam mám jít?"

"Jdi ke kolejím," navádí ji Ruth. "Někdo tam bude čekat. Když se tě budou ptát, řekni, že patříš ke mně."

Gabrielle kývne na souhlas. Jack jí velmi neochotně předá svého malého syna a s Ruth rychle pobalí nějaké Mishovy věci.

Ruth povzbudivě poklepe na Jackovu paži. "Neboj, za chvíli ho zase uvidíš."

Jack přikývne. "Dávejte na sebe pozor." Obrátí se k odchodu, ale předtím ještě pevně obejme Ruth, pohladí nyní spícího Mishu po hlavičce a pocuchá Gabrielle vlasy. Pak otevře vchodové dveře a připojí se k davu.

Ruth vykoukne z bytu a rozhlédne se, zda je vzduch čistý. Když se ujistí, že v blízkosti nehrozí žádné nebezpečí, chytí Gabrielle za paži a vtáhne jí do davu. Obě jsou oproti statným mužům relativně malé, takže se mezi nimi snadno ztratí.

Zahnou do jedné temné postranní uličky a rychle jí proběhnou. Ruth si překvapeně všimne, že je Misha vzhůru, ale neozývá se, jako by vycítil nebezpečí visící ve vzduchu. Zastaví se až u mřížky, za níž by měla být ventilační šachta vedoucí vzduch, nyní jsou však nefunkční a dají se proto použít jako zkratky. Nebo únikové východy.

Ruth se ještě jednou pro jistotu rozhlédne po chodbě, aby je nikdo neviděl. Teprve poté strhla mříž a pomohla Gabrielle se tam nasoukat. Pak vrátí poklop na místo.

"Hodně štěstí," pošeptá Ruth.

Gabrielle na druhé straně mříže kýchne. "Brzy se uvidíme. Že jo?"

Ruth přikývne. "Určitě. A teď běž."

Ještě poslouchá, jak se Gabrielle vzdaluje, než se narovná. Teď se musí přesunout ke svému úkolu. Ale k jeho splnění musí najít Fanga. Vklouzne mezi ostatní a pokračuje vstříc nejistému osudu.