The Divergent Girl [POZASTAVENO?]

Kapitola 11 - Návštěvní den

Alex na sebe pohlédne do zrcadla a vymýšlí, co udělat s vlasy. Má je nechat rozpuštěné? Udělat si culík? Sepnout je do drdolu? Bezradně sleduje svůj odraz a stejně jako ostatní její srdce svírá nejistota. Netuší, co jí přinese setkání s rodinou - pokud se tedy vůbec objeví. Netuší, co má čekat. Netuší, jak se má před nimi chovat. Stejně jako doma nebo jako Neohrožená?

"Chceš pomoct s vlasy?" ozve se za ní Anne. Oproti všem ostatním se usmívá. Zatímco jí zaplétá cop, sleduje Alex svůj odraz v zrcadle a přemýšlí, jak se změnila. Určitě vypadá úplně jinak. Nikdy neměla nějak hvězdnou postavu, ale ty nejvýraznější ženské křivky, které kdy měla, jí teď tlumí svaly, které se jí po několika dnech tvrdého tréninku začínají rýsovat. Nedá se to srovnat s Brianem nebo Davidem, ale pořád jsou větší, než jaké kdy měla.

Anne jí sváže vlasy a věnuje jí další rozzářený úsměv. Achjo, ta holka je hotový sluníčko. Ať o sobě tvrdí cokoliv, pořád je na ní znát ta mírumilovnost, ve které byla vychovávána.

"Díky," zamumlá Alex.

Anne ji povzbudivě poplácá po rameni. "To bude v pohodě. Jsi strašně fajn holka, určitě jsi byla i úžasná dcera. Přijdou za tebou."

"Jak si tím můžeš být tak jistá?" namítne Alex. "Jak víš, že mnou nepohrdají?"

"To samozřejmě nevím," pokrčí Anne rameny. "Ale to neznamená, že tady neexistuje ani minimální procento šance, že se tu objeví."

Společně vyjdou z koupelny na chodbu. Na jejím konci stojí Fang, otočený k nim zády. Anne na Alex omluvně kývne, pak se za ním rozběhně, proplete si s ním prsty a oba zmizí za rohem.

Vedle Alex se ozve uznalé hvízdnutí. "Nevěděla jsem, že spolu chodí," řekne Kaya překvapeně.

"Možný je všechno," pokrčí Sharon rameny. Společně s ostatními stojí kolem Alex a nervózně hypnotizují konec chodby. 

"Myslím, že je čas jít," vyrazí ze sebe nakonec Brian.

"Děláte z toho strašný divadlo," odfrkne si Ruth pohrdavě. "Čeho se tak bojíte?"

Alex po ní vrhla zamračený pohled. "Copak ty nemáš ani trochu strach?" 

Ruth zavrtí hlavou. "Za mnou nikdo nepřijde. Já to mám jasný. Ale za vámi by mohli."

"Ruth má pravdu," ozve se Jet. "Měli bychom se jim postavit čelem."

Všichni přikývnou a odhodlaně vyrazí vpřed, jen Alex ještě zůstane pozadu. Zhluboka se nadechne a vydá se za nimi. V Jámě je opravdu živo. Podle toho, co slyšela od odkojenců, tuto příležitost využívají i ostatní Neohrožení jako příležitost vidět se s celou rodinou. 

Alex se rozhlédne kolem. První, co ji mezi tou záplavou černě bodne do očí, je skupinka Mírumilovných, shromážděných kolem dvou Neohrožených. Je tam stará dáma s kadeřemi stříbrných vlasů staženými do volného drdolu, jeden světlovlasý mladík starší kolem osmnácti let, tři děti ve věku asi od osmi do čtrnácti let a pětiletá tmavovlasá holčička v Annině náruči. Ten druhý Neohrožený je Fang, kolem kterého poskakují ony tři děti a stařenka ho láskyplně pleská po tváři. Jaká to zvláštní rodinka.

Alex ještě zahlédne dvě rodiny v černobílé - za Davidem podle všeho nikdo nepřišel - a nějakou hnědovlasou dívku, asi tak starou jako Matt, jak něco říká Brianovi, než jí zrak spočine na modré skupince Sečtělých. Jsou tam Timovi rodiče a jeho dvě mladší sestry, Julia a Ariel, které se o něčem dohadovaly. Vedle nich stojí krásná žena s tmavě hnědými vlasy a blonďatý chlapec kolem dvanácti let. Když ji zahlédnou, oba jí věnují široké úsměvy.