The Divergent Girl [POZASTAVENO?]

Kapitola 48 - Vytažená opona

Krčí se za domem a sledují dění kolem. Míjí je desítky černě oděných vojáků s mozkem vymytým simulací a ani si jich nevšimnou. Ruth se mračí na všechny kolemjdoucí, zatímco Alex klečí za ní a něco si mumlá pod vousy. Ruth protočí očima a zahloubá se do svých myšlenek.

Plán měli hotový. Vymyšlený. Geniální. Jen kdyby klapal. A to se stane jen tehdy, jestli najdou Fanga a dostanou se do Mírumilovnosti. Kontaktují spojence a spustí celou tuhle naprosto uhozenou akci. Uhozenou, ale potřebnou. Potřebnou a geniální.

V duchu si vynadá. Neměla by používat tolikrát slovo geniální. Možná se z toho stává její reflex, úchylka. To prosím ne. Být úchylný na slovo geniální je přece hloupost -

Ruth vlepí sama sobě facku a zhluboka vydechne. Měla by se soustředit na úkol, ne na svoji slovní zásobu. Rozhlédne se kolem. Lovci nejsou nikde v dohledu. Možná je čas se přesunout.

"Alex," sykne na svou společnici. "Pohni zadkem, jdeme dál."

"A o co přesně se teďka snažíme?" chce vědět Alex, ale poslušně ji následuje. Ruth se vyhne skupince Neohrožených a snaží se vypadat jako jedna z těch pod simulací. Doufá, že Alex dělá to samé.

"Hledáme Fanga," zabručí Ruth, jakmile se skryjí za dalším rohem a vyhlíží další příležitost úniku.

"Proč Fanga?" ptá se Alex. Její otázky začínají být otravné.

"Protože přestoupil z Mírumilovnosti," odpoví Ruth.

"Ale proč je to tak důležité?"

"Protože tam začínají všechny akce, které máme na plánu."

"Jaké akce?"

"Svržení Jeanine."

"Proč ji chcete svrhnout tak moc?" Jo, totálně otravné.

"Protože zneužívá svého vlivu k manipulaci s lidskou myslí."

"To je ale normální, ne?"

"Možná. Ale ne v téhle míře."

"A máte spojence?"

"V každé frakci skupinu lidí."

"A jak komunikujete?"

"Alexandro Lynnwoodová, začínáš mě pekelně vytáčet."

"Promiň. Jen chci vědět, co se tu děje."

Ruth si otráveně povzdechne. "Vysvětlím ti to potom. Teď jsme tak trochu uprostřed bitevního pole, kde nás honí kupa lovců, pokud sis toho ještě nevšimla."

Když Alex neodpovídá, Ruth se na ni otočí. Brunetka hledí uraženě do země a studuje špičky svých bot. Ruth obrátí oči v sloup a pak je vrátí zpět na ulici. Jakmile se vyskytne příležitost úniku, využijí ji. Postupně takhle proběhnou polovinu Odevzdanosti a Ruth začíná být zoufalá. Měli by sakra přidat. Bůhví, kdy Tris zruší simulaci. To se pak všichni probudí a začne chaos a rozdělování stran.

"Chápu, Abele," ozve se kousek od ní.

Ruth chytí Alex za paži a rychle se ukryjí za popelnicí. Ruth vykoukne mezerou mezi zdí a kontejnerem, aby viděla, co se bude dít. Do zorného pole jí vběhne Elijah, s rukou přitisknutou k uchu, kde má vysílačku. 

"Jako fakt? Našli jste Pevenseyho?" V Elijahových ledově modrých očích se rozsvítí krvelačnost. "Kde je? Chytili jste ho? Ne, jasně, že ne. Za chvíli jsem tam."

Ruth sleduje, jak se Elijah rozběhne na místo, kam měl jít. Jakmile je dostatečně daleko, ale stále v dohledu, vytáhne Alex na nohy a rozběhne se za ním. Je těžké předstírat vymytý mozek, když někoho stíháte, ale nemají jinou možnost, a tak co nejnenápadněji sledují lovce před nimi.