Dead Souls Can Be Relieved //Minsung

XII.

Jisung mezitím co se kamarádi s Hyeonwookem úplně zapomněl na Minha. Jenom někdy spolu promluví. Ale Hyeonwook mu ho krade. Minho cítí silnou nenávist proti tomu člověku ale zároveň je rád že už někoho má. Jisung je o přestávku na chodbě s Hyeonwookem a jedí chipsy z mořských řas. Při tom si povídají. Minho za ním přijde.
"Ji.. máš dneska po škole čas?" Jisung by mu rád řekl ano, ale už má plán.
"Promiň, už mám něco s Wookem. Možná příště"
"To říkáš furt.." řekne Minho a odchází.
"To je jedno, stejnak už nic nejsme" Jisung to zaslechne. Jeho srdce přestane bít.
"To je jedno Jisungu.. vykašli se na ně, na všechny." Položí si ruku na jeho záda.
"Nechápou tě a neumí tě respektovat. Myslí jenom na sebe. Já tě ale chápu a vím jak ti je. Měl by jsi na ně zapomenou a být se mnou..." Říká Hyeonwook. Jisung si to neuvědomuje, ale Jisung pomalu od sebe odehnává všechny jenom kvůli Hyeonwookovi.

"Já bych si měl s ním promluvit.."
"Nechoď.. vidíš jak se k tobě chová. Přece nechceš někoho kdo si tě neváží a je ti nevděčný." Jisung neví co dělat. Na jedné straně si chce jít promluvit s Minhem a na druhé nechce zklamat Hyeonwooka který mu vždy dával dobré rady.
"Dobře teda.." kouká na Minha..ale po chvíli si začne uvědomovat že by asi udělal chybu kdyby za ním šel. Hyeonwook se na něj nevinně usměje a Jisung se usměje zpět.

"Co by jsi dělal..." Řekne Hyeonwook ale pak se zastaví. Vypadá smutně.
"Kdyby co?"
"Kdyby jsem byl gay?" Koukne na něj a tváří se trošku vystrašeně.
"Nevadilo by mi to, protože jsi můj kamarád" odpoví mu Jisung a usměje se.
"Dobře, takže.. já jsem gay" Jisung na něj kouká a pořád se usmívá.
"Dobře, děkuju že jsi mi to řekl. Budu tě podporovat a respektovat"
"Děkuju, jsi fakt nejlepší kamarád" obejme ho. Jisung ho obejme na zpět.

"Tak pojď, jdeme do třídy" řekne Hyeonwook a vstane. Chytne ruku Jisunga aby mu pomohl vstát.
"Jo.." jdou společně do třídy. Jisung potká Minha. Chce jít za ním ale nechce opustit Hyeonwooka. Sice na něj moc nemyslí, ale teď jak se spolu skoro vůbec nevídají má pocit stesku. Chce si s ním zase povídat.
"Wooku?" Zeptá se Jisung.
"Ano Hannie?"
"Co chceš dělat dneska po škole?"
"Nevím. Napadlo mě že by jsme mohli ke mně domů a hrát nějaké hry"
"Jo.." dojdou zpět do třídy a sednou si na svá místa. Hyeonwook kouká na Jisunga mezitím co Jisung čte v učebnici.
"Dnes ti to sluší Hannie..." řekne Hyeonwook a kouká na něj pohledem který Jisung nezná. Trošku zčervenal
"Opravdu?"
Hyeonwook kývne hlavou
"T-tak děkuju."

Zazvoní na hodinu...nikoho ve třídě to nebaví, až na Jisunga.
"Se divím že ještě posloucháš" řekne Hyeonwook s úšklebkem.
"No jo.." odpoví mu Jisung a neodtrhne oči od knihy.

_______________

Na obědě zase sedí spolu.
"Půjdeme hned ze školy ke mně domů?" Zeptá se Hyeonwook ale Jisung zavrtí hlavou.
"Proč ne.." kouká smutně
"Mám doma kotě, musím mu dát najíst a chvíli si s ním hrát protože je ještě kotě." Řekne mu a Hyeonwook má stejný výraz.
"Tak já půjdu s tebou.." řekne mu a Jisung mu na to kývne. Kolem nich projde Minho. Jisung se na něj podívá a rozbuší se mu hodně rychle srdce. Jenže Minho se ani ne obtěžuje na něj podívat. Jisung cítí takový ten pichlavý pocit u srdce a chce jít za ním. Minho ho musí nesnášet. Když ale Jisung s ním nemůže být, začíná si uvědomovat že možná k němu něco cítí. Jenže ho štve ten fakt že je vše strašně složité.
"Co je?" Zeptá se Hyeonwook když si všimne že Jisung už zhruba minutu v kuse zírá na Minha.
"Nic.."

___________________

"Máš to tu hezký" řekne Hyeonwook když sedí u něj v pokoji na posteli.
"Děkuju" řekne Jisung a krmí Choco.
"Kde máš rodiče?" Zeptá se Hyeonwook.
"Jsou skoro furt v práci. Doma je potkávám asi jenom 4x týdně na pár hodin.
"Ou..to musí být hrozný..."
"Už jsem si na to zvykl"
"Aha.. dobře"
"Nechybí ti?"
"Celkem ano.." Jisung kouká do země.
"Chceš obejmout?" Zeptá se Hyeonwook. Chová se jako by ho chápal a věděl jak se cítí. Jisung zakýve hlavou a dojde k němu. Černovlásek si ho posadí na klín a obejme ho. Mladší trošku zčervená. Ale sundá si brýle a přitulí se víc k němu.
"Bez těch brýlí ti to hodně sluší." Řekne Hyeonwook a zasměje se. Stiskne Jisunga blíž. Má možnost dotýkat se jeho těla a cítit jeho hubený pas, jeho boky.. všechno...
"Je to dobrý?" Zeptá se vyšší a koukne mu do očí. Jisung kývne.
"Jsi tak strašně nádherný.." řekne Hyeonwook když pozoruje skleněné oči Jisunga.
"Nebreč...bude to dobrý..jsem tu s tebou" snaží se na minutu nasbírat Jisungovu důvěru a otevřít tu jeho nejkřehčí stránku. Na tu chvíli.
"Všechno bude dobrý dokud jsem s tebou. Ochráním tě.." nakloní se blíž k jeho rtům. Jisungovo srdce bije rychle. Ví o co se snaží Hyeonwook. Nechce ho zklamat ale zároveň ho nechce..
"Můžu?" Zašeptá blízko u jeho rtů. Jisung kývne... zavře oči a cítí jeho rty na Hyeonwookovi. Pomalu s nimi hýbe do rytmu s Hyeonwookovo rty. Nelíbí se mu to, chce přestat, ale nechce zklamat toho člověka který mu vždy pomohl. Proto spolupracuje. Ale přijde mu to špatné, jeho mozek mu říká že to nemá dělat. A jeho srdce též..po chvíli se odtáhne. Slzy v jeho očích nezmizeli. Naopak se jich tam objevilo ještě víc.

"V pohodě?" Zeptá se Hyeonwook Jisunga a  drží ho okolo pasu. Jisung kývne ale nedokáže se na něj podívat.  Chce pryč. Už ani nechce s ním být. Pomalu sleze z jeho klína a sedne si vedle něj. Neuvědomoval si že tímto mu Jisung zvedl sebevědomí a chce ho ještě víc...