Dead Souls Can Be Relieved //Minsung

XVIII.

"už je celkem pozdě.. musím jít domů Minho.." zašeptá Jisung staršímu který je v polospánku na jeho rameni

"TO UŽ?!" vzbudí se a vykřikne.
"No..jo..neřvi" pousměje se mladší a je připraven vstát.
"Doprovodím tě ale" vstane Minho. Jisung si dá ruce na jeho ramena a posadí ho zpět.
"Ne.. už musíš být unavený. Jenom tady zůstaň a spi dál. Pomůžu ti dojít do postele"
"Ne! Já už nejsem unavený "
"Minho.. dokážu to sám" zvedne Jisung Choco ze země.
"Rozluč se se sourozenci" pousměje se.
"Zůstaň tu a odpočiň si.." rukou v sádře ho něžně praští. Minho ho ale nenechá a přitáhne si ho k sobě. Vstane a zvedne Jisunga.

"Když né po dobrým tak po zlým" zasměje se a Jisung kouká naštvaně.
"Nesnáším tě..."
"Taky tě miluju Sungie" na nos mu posadí letmou pusu. Mladší zčervená. Choco se uvelebí na hrudi mladšího.
"Hyung já umím chodit!!" Roztomile řekne Jisung. Minho nic neříká a dělá jakože ho neslyší
.
"Hyung..." Minho pořád dělá jakože nic a jde ke dveřím
"Hyung..." Jisung už je trošku naštvaný
"Hyung~" i přes to že použil flirtující tón se nic neděje.
"Min~" zašeptá. Blondýn se na něj konečně podívá.
"Co.."
"Prosím pusť mě na zem"
"Necháš mě jít s tebou?" Zeptá se Minho s úšklebkem.
"Jo.." odpoví mu Jisung. Chytne Choco do své náruče a starší ho položí na zem.

Jisung položí kotě na zem a začne si nazouvat boty. Má s tím veliký problém kvůli jeho zraněné ruce.

"Počkej.. pomůžu ti" klekne si k němu Minho a pomůže mu nasadit boty.

"Děkuju.." vezme kotě do ruky a stoupne si. Usmějí se na sebe a jdou k domu Jisunga. Cesta je klidná. Do tváří jim naráží už trošku chladnější vítr začínajícího podzimu. Jisung si vezme kotě do nemocné ruky a tu zdravou svěsí dolů.

Chvíli váhá zda to má udělat ale udělal. Chytl ruku staršího. Ten se na něj podíval a usmál se. Brunet se na něj radši ani nekoukl protože věděl že by opět zčervenal.

"Děkuji.." tiše zašeptá do tmy.
"Za co?" Zeptá se vyšší a stiskne ruku Jisunga.
"Za..to že jsi tu.." pořád se na něj nekouká. Minho pohladí ruku mladšího palcem.
"Za to mi neděkuj, to je samozřejmost"
"Stejnak musím.. protože jsi mě naučil žít jinak" brunet se na něj tentokrát podívá.
"To jsem rád" řekne Hyung tiše. Už jsou před domem Jisunga.

"Nechtěl by jsi..se zítra sejít?" Zeptá se Minho nervózně.
"Dobře.." Jisung pořád drží jeho ruku.
"Jako..rande..." Řekne Minho ještě nervózněji. Jisung zčervená ještě víc.
"Jo.. rád bych" zašeptá a pousměje se.

"Tak já už půjdu" prohlásí Jisung ale Minho ho zastaví.
"Počkej.."
"Copak?" Zeptá se zvědavě mladší.
"Můžu dostat ještě pusu?" Zeptá se a roztomile se na něj podívá.
"Tady?" Jisung se zeptá nervózně, protože ví že by ho někdo z domu mohl vidět.
"No.."
"Co když-"
"Malou.." prosí ho.
"Ale-"
"Jednu.."
"Minho.."
"Krátkou" Jisung si povzdechne. Stoupne si na špičky a krátce se nalepí na jeho rty. Pohne s nimi a odtáhne se.

"Takže zítra baby?" Minho stiskne jeho ruku
"Hyung co jsem ti říkal o té přezdív-" Minho ho zastaví a umlčí ho krátkým polibkem.
"Tak zítra. Hlavně schovej svůj krk!" Štípne ho do tvářičky a odchází.

"Vidíš to Choco co mi dělá?" Zašeptá Jisung a jde domů. Začne odemykat dveře a vejde dovnitř. Nikoho neslyší a tajně se proplíží do svého pokoje. Položí na postel Choco a uslyší jeho mamku.

"Ty už jsi doma?" Zeptá se a z kuchyně a Jisung rychle vyběhne z pokoje.
"Ano" dojde za ní.
"To je dobře, zrovna jsem dodělala večeři. Kde jsi včera byl?" Usměje se na něj sladce.
"Omylem jsem usnul u kamaráda" řekne a začne prostírat stůl.
"Děkuju" jeho mamka začne pokládat jídlo na stůl.

"Už jsme si mysleli že nepříjdeš" řekne jeho táta za jeho zády a sedne si ke stolu. Jeho sestra se na něj usměje a sedne si vedle táty. Všichni se usadili ke stolu a popřáli si dobrou chuť. Každý si bral na svůj talíř kolik chtěl.

"Jisungie. Zítra chceme jít na menší výlet. Nechtěl by jsi s námi?" Zeptal se jeho táta a Jisung nevěděl co říct. Minho ho pozval na rande ale zároveň mohl jít s rodiči na výlet.

"Nebude vadit když nepůjdu.. víte.. já mám něco domluvené.." trošku zčervenal a koukal se do stolu.
"Je to rande?" Zeptala se jeho sestra a koukala skrz něj. Jisung kývl a všichni se zasmáli.

"Tak to aby jsi nám potom pověděl co jste dělali" řekne jeho matka. Jisung se stejnak cítil jako zrádce protože svojí sestru miluje a jde na rande s jejím ex přítelem.

"A je to chlapec nebo dívka?" Zeptá se jeho mamka a usmívá se na něj mile. Jisung ztuhne a cítí se trapně. To ho tak rychle prokoukli a měli tušení že by to mohl být kluk?! Trošku zčervená.

"No..je to kluk.." řekne Jisung tiše a všichni u stolu řeknou: "aaa my to věděli"

"CO?! JAK?!" trošku vyšiluje a bojí se že si někdo všiml toho jak byl venku s Minhem.

"Věř mi že nikdy jsi nevypadal hetero Jisungie" řekne jeho sestra a on zčervená ještě víc.

"To jsem vždy vypadal tak gay..?" Zeptá se a všichni se zasmějou. Pokračují v jídle jako šťastná rodina. Po tom co dojí táta Iseul a Jisunga umyje nádobí. Perfektní manžel že?

"Pojď se mnou Jisungu" chytne ho za ruku a táhne ho do pokoje.
"Co?" Iseul ho mezitím posadí na postel kde spokojeně spí chococat.

"Je to tvé první rande ne?! Musím ti vybrat něco hezkého." Řekne a prohledává jeho skříň.

"Proč tu máš samé věci které by se nosili v roce 2020?" Zasměje se a prohlíží si Jisunga.

"Pojď někdy se mnou nakupovat a já ti něco vyberu aby jsi se lidem zalíbil" prohlíží si kousky oblečení co má ve skříni Jisung.

"Iseul.." jeho sestra se otočila když slyšela tón kterým mluvil Jisung. Nebyl to rozhodně šťastný.

"Copak je Jisungie? Děje se něco?"
"Nebudeš se na mě zlobit?" Zeptal se a koukal na zem.
"Proč by jsem měla?" Zeptala se a vzala si jeho hlavu do rukou.
"Stalo se něco?"

"T-ten s kým jdu na rande je..." Nervózně se nadechne.
"Minho Hyung.."

"Minho?!" Řekne trošku hlasitěji.
"Prosím.. nebuď naštvaná.. já vím že jste spolu dřív byli. Já se cítím tak špatně. Zradil jsem tě"
"N-ne já nejsem naštvaná. Spíš jen zaražená..." Řekne mu a hladí jeho tváře.

"Zamiloval jsi se do něj když se o tebe staral?" Zeptala se Iseul s menším úsměvem.
"Já nevím.. nevím jestli je to úplně láska, ale chci tomu dát šanci..."
"Dobře..jsem ráda že jsi si našel někoho jako je Minho... alespoň vím že se s ním budeš mít dobře Ji"
"Takže nejsi naštvaná?" Zeptal se Jisung a Iseul zavrtěla hlavou.
"Jsem ráda že máš někoho takového. Přeju vám to" Jisung ji obejmul.
"Děkuju..jsi nejlepší sestra na světě."
"Ty zase bratr"