Epilog

20 5 2
                                    

V domě se rozezní zvonek.
"Sungie! Jdi prosím ke dveřím!!" Zařve Minho z kuchyně mezitím co pokládá jídlo na stůl.

Jisung otevře dveře kde už jsou všichni hezky oblečení. V rukách mají jídlo. Soonie a Choco běží ke dveřím a lísají se k nohám všech co vešli dovnitř.

"Ahojte všichni" řekl Changbin.
"Pojďte se posadit" řekl Jisung s velikým úsměvem. Všichni si sundali samozřejmě boty a bundu. Rozhlíželi se po novém domě Jisunga a Minha.

"Wow je to tu roztomilé" řekl Jeongin.
"A je to tu velké" dodal Bangchan. Jisung je zavedl do kuchyně kde byl Minho.

"Ahooj chlapci. Posaďte se zde" řekl a ukázal na židle.
"Ahoj Minho. Váš nový dům je moc hezký. Konečně má někdo veliký stůl."
Řekl Bangchan a posadil se.

"Em..kam můžeme dát to jídlo?" Zeptal se Felix.
"Na linku. Co jsi upekl tentokrát?" Zeptal se zvědavě Jisung a koukal do krabičky.
"Jo. Upekl jsem sušenky, a tobě speciálně bez laktózy." Zasmál se a Jisung ho pohladil.
"Šikovný" zasmál se a posadil se vedle Minha. Seděli tak že vedle Jisunga seděl Minho a Hyunjin. Vedle Hyunjina Jeongin  a vedle Jeongina Seungmin. Vedle něj byl Changbin vedle kterého Bangchan. U Bangchana seděl Felix který byl vedle Minha.

"Pomodlíme se" řekl Felix a všichni se chytili za ruku. I přes to že Minho a Seungmin věřící nejsou, dělají to s nimi ze slušnosti.

Když se pomodlili začali jíst. Jakožto byla už jejich tradice, připomínali si staré dobré časy ze školy. Teď momentálně Bangchan, Lee Know, Hyunjin a Seungmin mají zaměstnání. Jeongin je v 2. Ročníku vysoké školy spolu s Hanem a Felix si hledá zaměstnání ve zdravotnictví. Changbin je v právě v 1. Ročníku vysoké školy a zároveň pracuje jako učitel na základní škole. Všichni se mají hezky. Jejich životy jsou úspěšné.

"Pamatujete si na to jak měl Jisung zlomené obě ruce" Řekl Changbin  a zasmál se.
"Ne, bylo to tak crazy že se na to zapomenout nedá,ale vůbec si to nepamatuji" řekl Hyunjin  sarkasticky a zasmál se. Changbin se na něj podíval naštvaně.
"Jsou vánoce tak nebuď naštvaný trojúhelníčku." Řekl Seungmin  a zasmál ze ještě víc.

_________

Všichni mají jednu tradici. A tou je že každý rok na vánoce budou u jiného člověka, který jim dá dárky. První rok to byl Bangchan, dále Jeongin. Po něm Felix a po Felixovi Hyunjin. Tento rok je to Jisung a Minho.

Všichni se posadili v obýváku. Minho jim začal rozdávat dárky. Vždy to jsou jenom menší věci z lásky, protože když si chtějí dát dárek, tak si ho prostě dají a nemusí čekat na speciální den jménem vánoce.

Všichni věděli co se bude dít. Minho vzal Jisunga za ruku a pomohl mu se zvednout. Ten se díval na něj zmateně.

"Copak děláš?" Zeptal se mile mezitím co ho Minho táhl někam. Ukázal na strop kde bylo pověšené jmelí. Usmáli se na sebe.

Minho si mladšího přitáhl k sobě za pas a něžně ho začal líbat na rty. Jisung hladil záda staršího. Poté se od sebe odtáhli a Minho se na něj usmál. Chvíli na sebe koukali s úsměvem než se za Jisungem ozvalo : "hej Jisungu koukej" řekl Bangchan.

Jisung se podíval jeho směrem. Když se Jisung otočil Bangchan nahodil přemýšlivý pohled.
"Nebo už nic" řekl a zasmál se. Mladší se otočil zpět na svého milovaného jenže srdce se mu zastavilo. Jeho milovaný tam totiž klečel s krabičkou s prstenem v ruce.

"Vezmeš si mě?" Zeptal se Minho a koukal na Jisunga. Ten kývl hlavou. Byl pořád v šoku z toho co se stalo. Nakonec skončil v obětí, mezitím co všichni v místnosti tleskali.

Tak, a tady končí už doopravdy příběh Minha a Jisunga který se milovali na dosmrtí a to doslova.

Dead Souls Can Be Relieved //MinsungWhere stories live. Discover now