Dead Souls Can Be Relieved //Minsung

XV.

Další den.. Jisung už necítí tolik bolesti. Je hodina.. Hyeonwook už je ve škole..
"Hannie.." zašeptá a nakloní se k němu blíž.
"A-ano" trošku zamrzl protože to nečekal. Koukl na něj.
"Řekni učiteli že si potřebuješ odskočit.."

"Proč?" Zeptá se ho.
"Přijdu tam taky.. potřebuju ti něco říct.."
"Proč mi to neřekneš o přestávce?" Zeptá se ho.
"Moc lidí..prosím" Jisung nechtěl být zlý a neuměl říkat ne.

Brunet zvedne ruku.
"Můžu si odskočit?" Zeptá se a učitel ho pustí. Mezitím co se Jisung vymluvil Hyeonwook se proplíží ze třídy. Oba se sejdou na záchodech.

"Co jsi mi chtěl říct?" Zeptá se Jisung a Hyeonwook se usměje. Přiblíží se k němu a dá si ruce na jeho pas.
"Nic moc.." zašeptá a přibližuje se k němu. Pomalu s ním couvá dokud není Jisung u zdi.

"C-co to děláš?" Zeptá se a snaží se ho odstrčit.
"Bude se ti to líbit" sahá mu pod tričko a osahává ho.
"N-nech toho!" Začíná mu sát kůži na krku a líbat ho tam.

"Ale Hannie.. přece ti na mně záleží.." nehodlá toho přestat.
"Nech toho!" Vykřikne Jisung ve slzách.
"Nedokážu odolat... máš tak hezký tělo.. nech mě si s ním pohrát alespoň jednou.." zašeptá mu do ucha a snaží se ho svléknout. Dotýká se ho na citlivých místech..

Jisung se ho snaží od sebe odstrčit. Naštěstí pro něj, jde zrovna Minho na záchody též. Je to osud nebo náhoda? Slyší to..vše...srdce mu hodně rychle buší. Je zhnusen. Bez váhání tam dojde a Hyeonwooka od Jisunga odstrčí. Dá mu pěstí..

"Nesahej na něj! Když ti řekl ne tak to znamená ne!" Řekne naštvaným hlasem a odstrčí ho pryč.
"Ještě jednou se ho dotkneš a zbiju tě tak že budeš prosit o smilování."
Jisung stojí namáčknutý u zdi a utírá si z očí slzy. Minho k němu přijde a dá si ruce na jeho ramena.

"Jsi v pohodě?" Zeptá se ho Minho. Jisung mu na to kývne.
"Neudělal ti nic?" Zavrtí hlavou. Jisung opět cítí kontakt Minha..z očí mu tečou slzy. Chyběl mu strašně moc i když to byl pouze týden.

"M-Minho. Promiň že jsem tě ignoroval. Uvědomil jsem si že to byla chyba.." vzlyká...Minho si položí ruku na zátylek mladšího hladí ho.
"To je dobrý.." říká tiše.
"To je dobrý.." přitáhne si ho blíž a objeme ho.

"Už je to v pohodě.." zašeptá. Hladí Jisunga po zádech.
"Promiň za vše.. nechtěl jsem tě nahradit.." vzlykne znovu. Minho ho hladí dál a dál.
"To nevadí. Hlavně že se nikomu nic nestalo.." zašeptá a položí si hlavu na hlavu Jisunga.

Cítí jeho hebké vlasy. Jisung ho pevně stiskne. Zavře oči a objímá Minha. Nechce ho pustit. Minho si dá poté ruce okolo Jisungovo pasu. Trošku odtáhne hlavu aby se mohl na něj podívat.

Všimne si jak má Jisung hlavu na jeho hrudi. Proto Minho dá ruku pod jeho bradu a zvedne mu hlavu. Jisung cítí zvláštní pocit v jeho břiše který ještě nikdy předtím necítil. Kouká na něj. Minho se trošku usměje a utře mu slzy z očí.
"Už neplakej ano?" Dá si ruku na jeho tvář a něžně ho hladí.

"Slíbíš mi že už se to nestane?" Kouká dolů na Jisunga. Jisung kouká nahoru na něj.. kývne hlavou. Zvedne svou ruku ke svému ramenu kde je ruka staršího. Chytne ji do své ruky a drží ji.
"Copak?" Trošku se usměje.
"Nic..." Zamumlá Jisung tiše. Minho stiskne jeho ruku. Jisung si ho znovu přitáhne k sobě a obejme ho. Položí si hlavu na jeho hruď. Minho se usměje a hladí ho po hlavě.

"Jsi tak sladký.." zašeptá a usměje se.
Jisung se usměje také. Poté od něj odtáhne hlavu a koukne se na něj.
"To jsi mi včera pomohl ty?" Zeptá se.
"Včera?" Nadzvedne jedno obočí.
"Já čekal na TEBE na STŘEŠE" kouká trošku zmateně a naštvaně když si toho všiml.

"Co to mělo být..?"

"Já.." kousne si do rtu.

"C-chtěl jsem tam jít za tebou.."

"Ale..? Bránilo ti v tom něco?"

"No.. Wonjun mě zatáhl na záchody..."

"Proč?"

"No..zbil mě"

"Co.."

"Proč."

"Měl jsem mu udělat seminární práci ale já ji neudělal..."

"Cože.. proč..."

"Nevím.."

"Nikdo si z tebe nebude dělat otroka.."
"Příště mi to řekneš pokud ti to někdo řekne jo?" Dá si jeho ruku na tvář Jisunga. Jisung znovu kývne a je ztracený v jeho očích.

"Proč tak na mě koukáš" trošku se pousměje a hladí mu tvář.
"Jak?" Zeptá se a kouká na něj pořád stejně.

"Roztomile."

".."

"R-roztomile?"

"Jo."

Jisung zčervená.
"A ty zase na mě koukáš.." uvědomí si že neví co říct.
"Jak.."
"..."
"Tak.. že..se cítím bezpečně."
"To by jsi měl" pousměje se. Jisung byl hodně blízko něj. Jenže Minho ho postrčil zpět ke zdi a dal si ruce na jeho boky. Jisung znovu cítil ten pocit motýlů.
"Já tě ochráním.." zašeptá. Je u něj hodně blízko.
'polib mě..' opakuje se v hlavě Jisunga. Jeho srdce bije rychle a jeho dech je hlasitý. Jisung se koukne na jeho rty. Minho se pousměje a trošku se oddálí.
"Vypadáš jako by jsi mě chtěl políbit.." řekne a usmívá se.

"N-ne.." zalže Jisung.
Polkne a koukne na ruce Minha.
"Proč máš r-ruce na mých bocích?" Zeptá se a znovu cítí ten pocit motýlku v břiše.
"Nemůžu?" Zavtipkuje.
"J-ne jenom" Minho se tiše zasměje.
"Je to strašně.." neví jak to popsat.
"Jaké?"
"Prostě..ty víš" Minho se rozhodne si z něj udělat srandu.
"Nevím.."
"Víš." Odpoví mu Jisung.
"Nevím.." Jisung si tedy dá ruce na jeho boky.

"Jaké to je?" Jisung se zeptal. Minho trošku zčervenal.
"No..." Zasměje se.
"Dobře jdeme.. už jsme tady celkem dlouho"
"J-jo.." Minho se od něj odtáhne. Jisung jde za ním. Obejme ho ze zadu.
"Co je?" Zeptá se a koukne na něj dolů.
"Ani nevím.. prostě jsi mi chyběl s chci být s tebou."
"Neboj...po škole se můžeme sejít" usměje se.

"Hmm.. dobře.."
"Tak pojď, jdeme do svých tříd"
"No jo.."
"Už se nestýkej s Hyeonwookem je ti to jasný?" Řekne vážným tónem Minho.
"Jo..ani nechci..."
"Dobrý.."
"Už nedopustím aby tě osahával"
Jisung mu na to kývne.
"Takže..dneska po škole?" Řekne Jisung a Minho mu na to kývne.
"Ano..dneska po škole u mě doma"
"Dobře.. mužů tam vzít Choco?" Minho se usměje a kývne mu na to.
"Dobře" Jisung a ho pustí.
"Takže zatím" rozloučí se s ním Minho. Jisung se vrátí do třídy a dělá jakoby se nic nestalo..

Nezapomeňte sledovat můj instagram kde vydávám updaty, můžete mi cokoliv napsat a někdy je hlasování když něco chci změnit ale nevím pro co se rozhodnout!

@gnabchansupremacy

Stay healthy y'all<3