Nad problémem proč ho mladší ignoroval zapomněl když byl u Hyunjina doma.
Nejprve si povídali o škole při čemž alespoň trošku Minho zapomněl. než se mu začal svěřovat s čím co se stalo
"Třeba byl na něj ve škole někdo zlý a neměl náladu na to si povídat.."
"Nebo mu umřel někdo v rodině?"
"Možná měl sen nebo nějaké takové ty..vize"
Minho byl z toho všeho, co Hyunjin říkal ještě víc zničený. Tohle všechno jsou věci které mohly být pravdivé, a on se k němu ještě zachoval zle.
"Stačí." Řekl starší. Zastavil ho aby to nemusel poslouchat.
"Ale už včera byl takový... smutný."
"Určitě za tím něco bude" řekl tiše Hyunjin.
Minho se rozhlížel po místnosti. Jeho oči spadli na kalendář, na stole Hyunjina.
"Kurva.." vydal ze sebe starší a vstal.
"Vždyť on měl včera narozeniny" dal si obličej do rukou."TO BUDE TEN PROBLÉM" zařval Hyunjin a stoupl si.
"Sakra... já na to myslel že ho někam vezmu. Několik dní dopředu, ale pak jsem zapomněl." Plácl se do čela silně.
"Zkusím ho ještě najít a napravit to."
"Dej mi pak vědě-"
"Jo" Minho ho nenechal ani domluvit a už byl pryč z domu.Běžel tam kde se Hyeonwook a Jisung setkali. Začínalo pršet, což bylo špatný.
"Nee.. ještě ty ne.." řekl si pro sebe. Když tam běžel a neviděl je, rozhlížel se okolo.Viděl dvě postavy běžet směrem k jednomu domu aby se schovali před deštěm.
Snažil se jít rychle, než někam utečou. No jenže když se přiblížil, zjistil že to nejsou oni. Povzdechl si.
Ale na jeho štěstí, Hyeonwooka a Jisunga potkal o pár domů dál. Běžel tam. Zrovna Hyeonwook odemykal.
"Hej!" Zařval aby je zastavil. Oni stáli pod přístřeškem, mezitím co na staršího kapala dešťová voda.
"Co je.." zeptal se Jisung. Koukal na něj strašně chladně. Nikdy ho takto neviděl. Bylo mu líto toho co udělal.
"Pojď... nechoď s ním" řekl Minho trošku nestabilním hlasem. Neměl nic připraveného. Nevěděl co mu říct.
"Hmm.... mně se chce" chtěl vejít dovnitř jenže Minho ho chytil za ruku a přitáhl k sobě.
"Nechce jít s tebou, slyšíš?! Respektuj to co chce. Stejně jako já."
"Tohle je jiný..." Držel ho u sebe. Hyeonwook se snažil vzít zase Jisunga k sobě. Minho ho držel pevně za jeho paže.
"To bolí.." dostal ze sebe Jisung. Minho ho pustil, a tak silně narazil do Hyeonwooka.
"Hej..." Řekl Minho. Byl trošku (trošku hodně víc) zhroucený z toho faktu že s ním Jisung nechce jít..
"Promiň.." zašeptal Minho.
"Prosím, nebuď na mě naštvaný. Já si chci s tebou promluvit. Promiň..moc.." řekl zničeně Minho.Jisung váhá jestli má jít s ním, nebo s Hyeonwookem. Ten na něj nezapomněl. Ale Minho je jeho přítel, který tu byl vždy pro něj..
"Nechceš? Dobře nebudu tě nutit" odcházel. Jisung byl z toho trošku smutný. Když si vzpomněl na to jak se k němu choval Minho, pomyslel si že ani nemá moc právo na to být na něj naštvaný. Přece jenom, on je ten co se o něj staral, a neopustil ho, i přes to že je s Jisungem momentálně veliká práce.
"Minho..." Omotal si ruce okolo jeho ruky.
"Promiň.." zašeptal. Minho se na něj domů podíval.
"Ne.. já.. promiň že jsem zapomněl na to že máš narozeniny" omotal si ruku okolo jeho pasu.
"Myslel jsem na to několik dní dopředu, ale včera mi to nějak vypadlo z hlavy..""Stejnak jsi se o mě vždycky strašně hezky staral, takže to je jedno.." podíval se na něj Jisung a usmál se.
"To je jedno" odpověděl mu na to Minho.
"Někam tě vezmu, můžeme něco koupit a pak můžeme jít na jídlo, jo?""To zní fajn" Minho si ho k sobě přitáhl blíž za pas.
"Půjdeme so nákupního centra, ju?" Minho mu na to kývl._____________
"Copak by jsi chtěl?" Zeptal se Minho mile.
"Podle toho co mi dovolíš"
"Cokoliv dokud to nezamítne kreditka" odpověděl Minho a pohladil ho po zádech.
"Věř mi že zas tolik toho nechci" na rtech měl ještě větší úsměv."Je hezký jak skromný jsi"
"Mně by stačila i pusa. Spíš líbání..." Řekl Jisung, a jeho tváře byli červené. Starší se nad tím pousmál."Můžeme doma" odpověděl.
"Opravdu? Kdo řekl že tam půjdeme?" Řekl Jisung a trošku se zasmál.
"Já. Každopádně.. půjdeme ke mně domů dneska. Teda pokud souhlasíš. Protože tě nutit nemůžu. Ale samozřejmě by to bylo fajn kdyby jsi šel."Jisung si položil hlavu na jeho rameno.
"Joo půjdeme. Já si dělal srandu. Půjdu rád."____________
"Mám si vzít tuhle mikinu nebo tuhle?" Zeptal se Jisung s dvěmi ramínky zavěšené na prstu.
"Já nevím. Podle mě by ti slušela tahle" vzal Minho do ruky jinou mikinu."Myslíš? Mně se nebude hodit" řekl Jisung váhavě.
"Má dobrý střih. Já si myslím že by jsi si jí měl zkusit"
"Dobře" vzal všechny tři mikiny a šel do kabinky. Zavíral, ale Minho chytil ty dveře."Snad si nemyslíš že mě necháš venku" zavřel dveře a opřel se o zeď.
"Já..ne" snažil se si sundat mikinu a usmál se nevinně na staršího."Pomůžeš mi?" Zvedl ruce nahoru. Minho z něj stáhl mikinu a pověsil ji.
Starší ho pohladil a usmál se."Jsi tak roztomilý" dal mu pusu na tvář.
"Tak si zkus tuhle" podal mu jednu mikinu."Zkus to sám" Jisung to po nějaké chvíli zvládl a nasadil si mikinu sám.
"Šikovný" řekl mu MinhoProhlédl si ho a na rtech měl úšklebek.
"Já si myslím že tahle ti sluší hodně moc"Když si vyzkoušel všechny tři Minho měl pořád tem stejný úšklebek.
"Která mi slušela nejvíc?"
"Myslím si že všechny"
"Tohle mi nepomáhá. Kterou si mám vzít..?" Minho nahodil myslící pohled, i když odpověď už znal."Všechny" začal je dávat na ramínka.
"Co? Ne Minho. To ne..to bude stát hodně pen-"
"Je mi to jedno. Peněz nemám málo. Hlavně ti všechny slušely" vzal je do ruky."Tak pojď" Jisung stál. Byl z toho celkem zmražený.
"Hele, jestli je nechceš tak to prostě řekni"
"Jo jo, už jdu. V pohodě""Chceš ještě něco, nebo můžeme jít platit?"
"Asi už nic. Děkuju" Minho šel zaplatit mikiny které koupil a Jisung tam stál za nim. Taky by nic zaplatit nedokázal."Tak..kam teď?" Zeptal se Minho mezitím co vycházeli.
"Ještě někam?"
"No jasně. Myslel jsi si že tohle je všechno?"
"No..jo myslel" Minho se pousmál."Ne. Tak kam?"
"Já nevím vůbec." Jisung se rozhlížel po nákupním centru.
"Já si chci jít dát bubble tea" řekl Jisung.
"Dobře" odpověděl mu Minho."Udržíš ho?" Zeptal se ze srandy mezitím šli dovnitř.
"To není vtipný. Nech toho nebo tě zbiju" Jisung ho trošku praštil sádrou."Jsi roztomilý"
Ahooj. Zrovna moc nesedí jejich narozeniny. Ale to nevadii je to jenom knihaaa<33
Stay healthy!!!
YOU ARE READING
Dead Souls Can Be Relieved //Minsung
FanfictionChladná místnost... opět sedí a učí se, ani neví proč. Jenže neví že ten člověk na druhé straně zdi mu změní život a pohled na svět. Otevře jeho srdce plné emocí a radosti. Mrtvé duše se můžou ještě oživit.