Dead Souls Can Be Relieved //Minsung

XXI.

Jisung je ve škole. Už je poslední hodina a blíží se ke zvonění. Jisung za celý den ani jednou nepotkal blondýna a ani mu neodepisoval na zprávy. Bál se že se mu něco stalo. Proto hned jak zazvonilo bez toho aniž by se naobědval šel ze školy namířil si to přímo k domu Hyunga.

Zaklepe ale nic se neozvalo. Zatáhne za kliku jenže na jeho překvapení se dveře otevřou. Proč by celý den neodpovídal a měl odemčený dům.

Unesli ho? Vykradli mu dům a něco mu udělali? Zabili ho? Jisung si v hlavě pokládal nejrůznější otázky. Ruce se mu klepaly když šel dovnitř domu, protože se bál že někdo uvnitř je. Dojde k jeho pokoji a otevře dveře.

Vidí ho ležet v posteli schoulený pod peřinou. Proč by spal tak dlouho s odemčeným domem? Dojde k němu.

"Hyung!" Snaží se ho vzbudit jenomže od něj se dostane jenom tiché a slabé zasténání. Jisung už trošku panikařil když si všiml jak moc se starší potí. Položil mu ruku na čelo a cítil jak moc hořel.

"Hyung" zatřepe s ním jenže dostal tu stejnou odpověď.
"Je mi strašná zima" zamumlá. Jeho hlas je strašně slabý. Jisung běží pro teploměr aby mu změřil teplotu. Když ho konečně najde, vrátí se a začne měřit staršímu teplotu. Sedí vedle něho a netrpělivě čeká.

Po chvíli začne pípat. Vezme ho do ruky a přečte číslo. 40,8°C... Začne panikařit. Kde stihl nabrat tak vysokou teplotu?! Dojde do kuchyně a vezme hadr. Ten namočí a vrátí se zpět. Položí ho na čelo blondýna a hladí ho po tváři.
"J-je mi zima.." zamumlá slabě...
"Minho.. musím ti nějak shodit tu teplotu.."odpoví mu na to.
"Dám ti prášek. Určitě pomůže alespoň trošku." Odejde a hledá po celém domě kde má prášky

Při tom přemýšlí. Minho sakra kde jsi vzal peníze na celý dům pro sebe i se zahradou? Kde sakra máš ty prášky..
Konečně je najde v kuchyni. Nalije do sklenice vodu a vrátí se do pokoje. Položí to vše na noční stolek a sedne si vedle staršího.

"Posaď se.." jenže se mu žádné odpovědi nedostane. Takže ho Jisung opatrně zvedl a držel,opřeného o sebe. Podal mu prášek. Minho vnímal, to samozřejmě, ale neměl energii. Jisung mu dal prášek. Jenže Minho byl i slabý na to ho spolknout. Poté vzal vodu kterou Minho začal pít. Jisung ho položil zpět na postel a hladil po tváři a hlavě.

"Odpočiň si...budu tu s tebou" zašeptal mu a vrátil mu na čelo obklad. Vzal svůj telefon a napsal jeho mamce.
'ahoj. Minho dnes nebyl ve škole tak jsem se byl na něj podívat. Ležel doma úplně slabý. Má velikou horečku takže tu na pár dní zůstanu a budu se o něj starat. Bydlí sám. Zatím ahoj, opatrujte se doma'
Položí telefon na noční stolek a kouká na staršího jak tam bezvládně leží. Přemýšlí kde mohl tak vysokou teplotu získat. Nakonec si lehne vedle něho. Nechce mu zvýšit teplotu takže je hned vedle něj tak aby se nedotýkali. Po nějaké chvilce pozorování spícího blondýna Jisung usne s ním.

Vzbudí se za 2 hodiny když vedle něj skočí Doongie. Otevře oči a vidí jak se prochází po jeho hrudi.
"Doongie tvůj pán je nemocný. Slez z něj."
Zašeptá a vezme ho do ruky. Položí si ho vedle sebe. Vezme obklad ze staršího čela a jde ho znovu namočit. Vrátí mu ho zpět na čelo a koukne do telefonu. Vidí zprávu od jeho mamky.
'dobře. Jsi hodný že se o něj postaráš. Uvařím vám z ať máte nějaké teplé, zdravé jídlo. Doufám že se brzy uzdraví. Dej mi vědět a kdyby něco, tak za vámi přijdu a pomůžu ti. Kdykoli napiš a dej mi vědět jak mu je.'
Jisung se koukl na staršího a viděl jak byla jeho pleť bledá, bez barvy. Naklonil se k němu blíž a dal mu pusu na tvář.
"Uzdrav se brzy" zašeptal a hladil ho. Za chvíli uslyšel jak se domem rozezněl zvonek. Došel tam a otevřel dveře. Stálá tam Iseul s krabičkou v ruce.
"Tady máš. Mamka říkala že je Minho nemocný tak nesu nějaké jídlo co uvařila. Ať se brzy uzdraví. A taky tě prý omluví na zbytek týdne." Jisung si od ní vezme krabičku. Ale všimne si že tam jsou 2.
"Taky ti něco upekla. Prý je to na stres ať to tu zvládáš." Pousmála se.
"Děkuju..a nemohla by jsi nasypat Choco granule? Já vím že máš alergii ale jen tak narychlo ať nemá hlad. A vodu taky prosím."
"Jasně. Až nebudou rodiče doma přijď si pro něj" Jisung kývne a jde zpět.
"Tak ahoj"
Rozloučí se a Jisung dojde do kuchyně. Otevře krabičku a vidí v ní polévku. Trošku nandá do misky. Bylo to ještě teplé. Vezme lžíci a vrátí se za starším. Položí to na noční stolek a sedne si vedle něj.
"Minho musíš jíst." Dá mu pryč obklad a posadí si ho. Minho se vzbudí, vnímá ale nemá energii na to aby něco dělal. Trošku pootevře oči a pak je zase zavře.
"Dám ti najíst. Mamka vařila.." vezme do ruky misku a začne ho krmit. Koukne na něj a usměje se.
"Chutná ti?" Zeptá se Jisung a Minho vydá slabý zvuk jako souhlas.Dojedl a Jisung ho zase položil na záda.
"Odpočiň si. Já ti změřím teplotu jo?" Vezme teploměr a začne mu měřit teplotu. Když začne pípat podíval se na něj. 41... bylo to ještě vyšší.
"Minho musím ti ji nějak dostat dolů.." zvedl ho do sedu.
"Pojď jdeme na gauč." Snaží se ho zvednou.
"Minho...Pojď" zvedne ho. Zkusí ho vzít do náruče ale to mu nešlo. Takže si ho dal přes rameno a došel s ním do obýváku a položil ho na gauč.
"J-je mi zima" řekne a vzdychne slabě.
"Neboj Hyung za chvíli ti bude zase teplo. Ale máš vysokou horečku.." Jisung ho nechal na gauči ležet a začal ho svlékat jenom do boxerek. Minho se k němu tiskl a prosil o teplo.
"J-"