Můj Kapitán

14

"Nechci ti nic řikat třicet sedmičko ale prohrála sem sázku" řekla jsem  tiše s úsměv.

"Možná, ale neřeš teď tu podělanů sázku," odpověděl a znovu spojil naše rty. "Pojď, půjdeme si sednout." táhl mne ke stolu po tom co se nase rty odtáhli od sebe.

Společně  jsme se vrátili ke stolu, kde seděli ostatní z týmu. Jakmile  jsme se posadili, všichni na nas zírali s udivenými výrazy. Ted mám co vysvětlovat.

"Hele, neporušila si náhodou tu sázku ?" zeptal se Adam a ušklíbl se. "Neříkej, že si to porušila když si si tak věřila" vložil se do toho druhý Adam. Přísahám bohu ze je na fiziu uškrtim." Byla to jen podélná sázka" nakonec ze sebe dostanu par slov.

"Jo, jasně," přisedla si Sabina a mrkla na mně. "Viděla jsem ten polibek, a nevypadalo to jen jako sázka."

Snažila  jsem  se změnit téma. "Pojďme tancovat, Sabino. Už jsme toho vypili dost, co říkáš?"

Sabina se zasmála a kývla. "Jasně, proč ne. Pojďme to roztočit."

Obě jsme vstaly a zamířily na parket. Hudba hrála nahlas, a jakmile jsem se dostaly doprostřed, začaly jsem se pohybovat v rytmu hudby. Cítila, sem že se mi točí hlava, ale smála sem se a užívala si ten moment. Laďa je pozoroval z dálky, jeho pohled neustále sledoval mně což mne dost znervózňovalo. Sabina mně následně táhla k barů kde do mně nalila nejméně 6 dalších drinků a hned zpět na parket kde sme zas tančily na různé písničky.

Po několika tancích jsem se ztěžka dostala zpět ke stolu. Cítila, sem že mám v sobě příliš mnoho alkoholu. Moje kroky byly nejisté a pohybovala sem se pomalu. Laďa se ke mně okamžitě zvedl a chytil mně za ruku.

"Barčo, vypadáš, že jsi toho vypila fakt moc. Měla bys jít domů," řekl starostlivě.

"Možná... možná máš pravdu," přikývla jsem a zavrávorala.

Laďa mně podepřel a pomalu mně vedl k východu. "Pojď, odvezu tě domů."

Cesta autem byla tichá, měla  jsem oči napůl zavřené. Když  jsem dorazili k mému bytu, Laďa mně musel do bytu nést, čemu sem se pod vlivem tolika alkoholu v krvy vubech nějak  ani nebránila.Přemlouvala jsem ho, aby zůstal přes noc.

"Ladikuu, prosím, zůstaň. Je mi strašně špatně a bojím se být sama," žadonila jsem s očima plnýma slz. Ale bylo to spíš kvůli alkoholu, který  ze mně mluvil, a chtěla sem byt v jeho přítomnosti.

Laďa mně vynesl po schodech do bytu vzal klíče z moji kabelky a následně odemkl můj byt, vešel semnou do obýváku a opatrně mně položil na gauč. "Dobře, zůstanu tady, dokud neusneš," řekl konejšivě.

Usmála  jsme se a zatáhla ho k sobě. "Jsi tak sexy, Ladikuu, chtěla bych, abys mě teď a tady hned ojel," zamumlala jsem s přivřenýma očima.

Ladislav se nadechl a jemně mně od sebe odstrčil. "Barčo, teď ne. Jsi opilá a já nechci dělat nic, co bychom oba mohli litovat. Teď se vyspi A navíc ráno bys mně zabila." řekl vic s hruzou v očích

Snažila jsem se protestovat, ale moje tělo bylo příliš unavené a brzy  jsem upadla do polo spánku. Laďa si lehl vedle mně, a přitáhl si mne k sobě do obětí pak sem už usla úplně.