Ztracená generace

Kniha třetí: Albus a budoucnost

A/N: Varování - ošklivé myšlenky.
Konec třetí knihy. Sdělte své dojmy.

Uplynula už nějaká doba, co opustil Bradavice. Nebyl si jistý, jak dlouhá. Dny, týdny, měsíce a roky začaly splývat. Zejména poté co odešel Nathan.

Hned potom, co dosáhl plnoletosti, vypadl z toho domu, kde jenom kazil jméno, a společně s Nathanem si našli byt jako nejlepší kámoši. Přesně jak plánovali. Založili si spolu Potrose. Přesně jak plánovali. Nathan se staral o ty byrokratické píčoviny a obchod, zatímco Albus jen vařil. Přesně jak plánovali. Občas si domů přivedl někoho na noc, jak to míval ve zvyku. Bylo to vždy nezávazné, ačkoliv se už nebránil něčemu víc. Už před sebou neměl Blonďáčka, aby na něj pořád myslel, což neznamenalo, že na něj nemyslel. To neplánovali. Neplánovali, že Nathan taky někoho potká. Že potká někoho, s kým by chtěl být.

Když Nathan zmínil, že se odstěhuje, pohádali se. Říkal, že na něj nemůže dávat celý život pozor, a Albus věděl, že měl pravdu. Říkal, že už tak mu zničil život. Albus věděl, že měl pravdu. Říkal, že kvůli němu nechal školy a nemůže dělat to, co by chtěl. Albus věděl, že měl pravdu. Řekl, že už ho nesmírně vyčerpává být ve společnosti někoho, jako je on. A Albus věděl, že měl pravdu. Vyčerpával lidi. Takže jen nadhodil, že může opustit i jejich podnik, aby si mohl dělat, cokoliv chtěl. Třeba mohl dodělat školu.

Nathan odešel.

Neměl nikoho.

Mrzimorští šli honit hudební kariéru, což jim mohl sotva vyčítat. Kdysi se radoval, když je slyšel v rádiu. Přestal, když se u něj jednou objevil Dereck, který před Albuse vysypal hrst galeonů s tím, že je to za kytaru a teď mu už nic nedluží a můžou konečně přestat předstírat, že jsou přátelé.

Se Stuartem si dávno nedopisoval, protože ten mu vyčítal, že jej otevřením obchodu připravil o zajímavý přivýdělek.

Neměl nikoho. Neměl ani náladu na chvilkové známosti, když po nocích vařil lektvary, kterých byl zřejmě stále nedostatek, a přes den řídil obchod. Ve volných chvílích se zabýval výzkumem pro Franka. Říkal přeci, že chtěl být nezávislý spolupracovník a Frank mu to umožnil. Dle těch vzkazů, co si vyměňovali, nezněl nadšeně. Nikdy ho nepotkal, ale nepotřeboval ho vidět, aby si vyměnili poznatky o lektvarech. To bylo přeci to, co ho bavilo. Alespoň kdysi. Teď se z toho stala jen povinnost. Kdysi ho bavilo přicházet na nové věci, ale o tuhle schopnost evidentně přišel taky. Frank mu vrátil jeden návrh s poznámkou, jestli chtěl někoho zabít. Albus si uvědomil, že smíchal přísady, které rozhodně neměl nikdy dávat dohromady.

Připadal si kurevsky vyčerpaný, když stál za pokladnou. Kurva, nikdy nechtěl stát za pokladnou. To Nathan měl řešit ty zasrané lidské záležitosti. Albus v nich nebyl dobrý. Jenomže nechal Nathana jít s tím, že to zvládne. A zvládal to. Byl tak kurevsky unavený, že ani nepřemýšlel nad tím, jaké by to bylo nebýt. Nathan (kdyby na něm Nathanovi ještě záleželo) by na něj byl pyšný.

Nedokázal si najít ani nikoho, kdo byl stál u zasrané pokladny, protože by to znamenalo, že by musel dělat zpičený náborový pohovor. Takže se toho raději ujal sám poté, co vyhodil holku, již předtím najmul Nathan, když zjistil, že neupozorňovala lidi na to, aby nemíchali lektvary. Pohádal se s ní, že to byla věc, kterou měla říkat každému, na což odporovala, že je to přeci na štítku lahvičky. Velmi chladně ji upozornil na to, že lidé jsou zasrané piče stejně jako ona a nečtou zkurvená upozornění. Vyčetl jí ještě pár dalších věcí a rozbrečel ji. Kurva, nechtěl, aby brečela, ale proč musela být tak neschopná?