They don't need to understand

Cincinnati

Andy:

Do úložného prostoru mého černého jeepu jsem naložil dva kufry. Zavřel dveře a přešel na místo řidiče. Posadil jsem se a nastartoval. Než jsem se rozjel, podíval jsem se na sedadlo spolujezdce, kde seděla Jacky a pevně svírala dlaně v pěst.

"Co je?" zeptal jsem se a položil ruku na její. "Letadlem už jsi letěla."

"Tvoje nápady mě vždycky strašně stresujou," postěžovala si a zamračila se na mě.

Zasmál jsem se a políbil ji na spánek. "Bude se ti tam líbit." Vyjel jsem z příjezdové cesty na silnici a rozjel se směrem k LAX, odkud nám letí letadlo do Houstonu a pak do Cincinnati.

"Já nevím," povzdechla si a čelem se opřela o sklo okénka.

Na zadních sedačkách ležel Sykes a vypadal dost otráveně. Nevím, jestli to jde na psech vidět, ale na tomhle to jde. 

Zbytek cesty jsme jeli v tichu. Zaparkoval jsem na placu před letištěm, vyndal kufry a s Jacky po boku se vydal do letištní haly. Půjčili si přepravku na zvířata a zavřeli do ní Sykese, kterého jsme nadopovali uspávajícími sedativy, aby při cestě nic nevyvedl. Došli jsme k odbavení a posadili se na sedačky. 

"Čeká nás několik hodin letu," oznámil jsem Jacky a objal ji okolo pasu. 

"Děkuju," řekla povzdechla si.

"Za co?" podíval jsem se na ní nechápavě.

"Za to, že jsi mě informoval," odvětila a položila si hlavu na mé rameno. "Abych pravdu řekla, tak se mi tam nechce."

"Můžeš se vrátit domů a být tam sama. Všichni odjeli za rodinou."

"To se mi taky nelíbí," zakroutila hlavou.

"Let číslo 1585 do Houstnu v Texasu s mezi zastávkou ve Phoenixu je připravený u brány 3, prosíme cestující, aby se dostavili k nástupu," ozvalo se z reproduktorů.

Vzal jsem Jacky za ruku a společně jsme šli k bráně číslo 3. Letuška nám zkontrolovala letenky a my zamířili do první třídy. Ne, že by se mi ve druhé třídě nelíbilo, ale mám tolik peněz, že se jich musím zbavit.

"Až přiletíme, bude asi večer, tak půjdeme rovnou spát. A zítra bychom mohli projít krásy Cincinnati, které jsme při Warped Tour nestihli," pohladil jsem Jacky po vlasech.

"Dobře," přikývla a usmála se na mě. Už nebyla tak nervózní. Trochu se jí ulevilo. Vidím to na krásný týden u rodičů s krásnou holkou. 

Jacky:

Taxíkem jsme dojeli až k domu Andyho rodičů, kde už na nás čekala jeho maminka. Už z dálky se na nás usmívala a mávala na přivítanou. Vzpomněla jsem si na svou matku.

"Co jsi to zase udělala, ty spratku?!" křikla na mě. Byla naštvaná kvůli rozbitému talíři a hrnečku od snídaně.

"Ale to jsem nebyla já," bránila jsem se potichu, protože jsem se bála. Vždycky když na mě někdo zvýšil hlas jsem věděla, že to nedopadne dobře.

"Ne? A kdo to udělal?" zajímala se s ještě naštvanějším hlasem.

"To Matt," žalovala jsem na svého staršího bratra. On rozbil to nádobí. Schválně. Ale neřekla jsem to, jelikož jsem věděla, že to stejně nebude nikoho zajímat.

"Matt?" zopakovala po mně matka posměšně. "Nechápu, proč všechno házíš na svého brášku. On, na rozdíl od tebe, nikdy nedělá nic, co by neměl." Napřáhla ruku, které po chvilce s plesknutím dopadla na moji tvář. "Teď to ukliď a nepřej si mě, jestli se to ještě jednou stane! Nebude mi vadit použít ten pásek, co se ti tak nelíbí."

Pamatuji si všechno, co mi udělala, ale už si nepamatuji, jak vypadala. Jen, že měla hnědé vlasy jako já a přísný hlas, který ve všech budil respekt. A taky si pamatuji to, že mě neměla ráda. I když byla moje matka. Byla jsem jí na obtíž. Byla jsem černá ovce. Zatímco Matt byl ten nejhodnější, nejvděčnější a nejúžasnější dítě.

Než řidič zastavil, vzala jsem Andyho za ruku a stiskla ji, abych si dodala odvahu vůbec vystoupit. Povzbudivě se na mě usmál a políbil mě na čelo.

Auto zastavilo a řidič se vydal ke kufru pro naše zavazadla. Společně s Andym jsme vystoupili.

"Bude to patnáct dolarů," řekl řidič Andymu a čekal, až dostane svoje peníze.

"Zase jsi zhubnul," přiběhla k němu blondýnka a uvěznila ho v objetí.

"Mami, viděla jsi mě před několika týdny. Za tu dobu jsem se nezměnil," zasmál se Andy a objetí jí opětoval.

"Jacky, ráda tě vidím," podívala se na mě s úsměvem a i mě objala.

"Já vás taky, paní Biersacková," odvětila jsem.

"Amy. Jsem Amy a nechci, abys mi říkala jinak. Jsi moc krásná dívka. Nechápu, proč mi tě Andy nepřivedl domů dřív," zamračila na svého syna, ale hned se zase začala usmívat.

"Mami," povzdechl si Andy a tahal naše kufry. "Co takhle to probrat až vevnitř?"

"Dobře, ale musíte mi říct úplně všechno," přikývla Amy.

Taky bych si přála takhle usměvavou maminku. Můj život by byl o dost lepší.

Jen chci oznámit, že jsem začala psát novou povídku Sign of Dragons, kde je Andy, Denis s AA, Jaybee z Her Bright Skies a taky Matty z United5, tak kdo by si to chtěl přečíst a zkritizovat, máte možnost :D

Michelle Charlie Biersack <3