They don't need to understand

Nejlepší nebo nejhorší pes?

Andy:

"Děkujeme a za dva dny se na vás budeme těšit v Oklahoma City. Dobrou noc," rozloučil jsem se s našimi fanoušky a odběhl do backstage. Za mnou šel i zbytek kapely.

Vstoupil jsem do šatny a první, co jsem zaregistroval, bylo psí vrčení. Jenže to nebylo to bránící nebo obranné, ale znělo spíš jako chrochtání prasete. Teprve potom jsem si všiml, jak Jacky sedí na malé sedačce a drbe bílého psa za uchem.

"Já myslel, že máme psa a ne prase," vešel do místnosti Ashley, podíval se na sedačku a odešel do koupelny, která k pokoji přiléhala.

"To je hustej zvuk od psa," ozval se CC se smíchem.

"Jak jste si to užili?" zajímala se Jacky a podívala se na každého z nás.

"Bylo to boží. Nejlepší show všech dob," vyjekl Jinxx.

"Zníš jako fanatická fanynka," zasmál se Jake a posadil se na opěradlo sedačky, což se nelíbilo Sykesovi a místo chrochtajícího vrčení nastalo vrčení obranné a Jake v moment zase stál na nohou.

"Klid," řekla Jacky směrem k psovi a ten se otočil směrem k ní. Lehl si a hlavu položil na její nohu.

"To je obránce. Musím se pochválit, že jsem vybrat toho nejlepšího psa," ozval jsem se a dobře jsem věděl, že mi na tváři hraje samolibý úsměv, ale já se musel pochválit. Jsem prostě nejlepší. Tak abych nebyl takový egoista, tak jsem dobrej.

"By mě zajímalo, jestli by ses takhle choval, když by tě někdo zbavil tvýho nářadíčka. Myslím, že potom už bys tak samolibej nebyl. Neměl bys důvod," uchechtl se Jinxx a ostatní se začali smát. Jan Jacky se snažila udržet vážnou tvář, ale moc se jí to nevedlo.

"Jste fakt úžasní kamarádi," protočil jsem očima a posadil se vedle Jacky na sedačku. Podrbal jsem psa, který na mě jen pootočil hlavu a zase lehl.

"Jak je to možný, že na tebe ten pes nikdy nevrčí?" křikl Jake rozhořčeně.

"Protože aspoň ta němá tvář mě má ráda," odpověděl jsem a na všechny se zazubil.

Jacky:

Došli jsme na hotel a každý se rozešel na svůj pokoj. Všichni jsme byli nesmírně unavení. Nemám nejmenší ponětí, jak kluci můžou pomalu dvě hodiny v kuse blbnout na pódiu a ještě vůbec reagovat. Mě bohatě stačila ta doba, co jsem na ně čekala a jsem neuvěřitelně vyčerpaná.

"Dobrou noc," rozloučila jsem se s kluky a zalezla do svého hotelového pokoje. Za společnosti Sykese jsem se převlékla a zalehla do postele. Pes se položil vedle mě a zavřel oči.

Vzbudila jsem se kolem třetí hodiny ráno. Popravdě jsem byla vzbuzena od Sykese. Běhal ke dveřím a zpátky k posteli, kam skákal a čumákem mě šťouchal do tváře.

"Co chceš?" zajímala jsem se ospale a posadila jsem se.

Sykes zase běžel ke dveřím a začal kňučet.

Zvedla jsem se, oblékla jsem si mikinu a otevřela dveře na chodbu, že půjdu se psem ven, protože jsem si myslela, že si potřebuje odskočit.
Místo toho, aby Sykes šel pryč z hotelu, zamířil chodbou na opačnou stranu.

"Kam jdeš?" křikla jsem na něj, když jsem pořád stála před svým pokojem a pes se stále nehodlal vrátit. "Sykesi!"

Zastavil se před dveřmi jiného pokoje, kam ho zavedl čich a posadil se. Čekal, až k němu přijdu.

"Sykesi, co blbneš? Vždyť tu všichni spí. I Andy. Pojď zpátky," snažila jsem se mu domluvit. Jako naschvál se postavil na tlapky, jenže nešel zpátky, ale začal škrábat do dřeva.
"Sykesi, přestaň! Vždyť to zničíš!" rozčilovala jsem se. Bylo mi to k ničemu. Už jsem se připravila, že ho vezmu do náruče a odnesu do pokoje, ale dveře se otevřely.

"Copak potřebujete?" usmál se a podstoupil, abychom mohli dovnitř. Nechtěla jsem, ale Sykes asi ano. Vykroutil se mi ze sevření, spadl na zem a zmizel za Andym.

"Promiň, nevím co s ním je. Vzbudil mě a já si myslela, že musí ven. Místo toho jsme skončili tady," řekla jsem Andymu a přeci jen šla do jeho hotelového pokoje.

"Stejně jsem nespal," pokrčil rameny.
Pes se během chvilky uvelebil na jeho posteli a v klidu oddechoval. To je ten nejhorší pes na světě.