Bratr Matt

1K 83 4
                                    

Andy:

"Nemůžete mít i nějaký ženský kamarády?" zajímala se mě Jacky, když k nám do autobusu přišel Bryan s jedním klukem.

"Na to se ptej Ashe," zasmál jsem se. "Ten má každou chvíli jinou kamarádku."

"Haha, já tě slyšel," ozval se Ashley podrážděně. Takový už byl nějakou dobu. Asi by potřeboval trochu rozveselit nějakou lehkou děvou.

"Čau, Bryane," pozdravil Jinxx a podíval se na kudrnatého blonďáka a černovlasého kluka hned za ním.

"Ahoj, kluci," ozval se Bryan. "Tohle je Johnnie, ale myslím si, že už jste se viděli. Připraveni na interview?"

"Jacky, pozor," vykřikl Jake a prudce trhl rukou, ve které držel láhev vody. Její obsah se rozprskl na Ashleyho, jenž seděl vedle Jacky z druhé strany.

"Si blbej!" křikl rozčileně Ashley a voda mu stékala po obličeji.

"To aby ses trochu zchladil," smál se Jake a my s ním.

"Počkej," ozval se Ash po chvilce, "ono se ti to vrátí."

"Hoši, klid," utnul to CC než si stačili skočit po krku. "Teď jdeme pracovat a teprve pak si můžete něco vracet."

"Jak malý," protočil jsem očima, když jsem zahlédl Jakeův pobavený úšklebek a slyšel Ashovo pojmenování Jakea skotem bez kulek.

"Vy si nemáte, co závidět. Jste všichni stejní," objasnila mi Jacky.

"Proto nás máš ráda," řekl uznale Jinxx.

Bryan s Johnniem stále stáli na tom samém místě a jen se na nás dívali. Museli si myslet asi to samé jako Jacky, když nás víc poznala a nestranila se nás už tolik.

"Sedněte si. Míst je tu dost." Ukázal jsem na jednu zcela volnou sedačku.

"Mám žízeň," ozvala se vedle mě Jacky.

"To je dobrý se napít," odpověděl jí Johnnie.

"Já bych se ráda napila, ale Jake vylil poslední flašku," zamračila se na Jakea.

"To jsem na něj měl vylejt Jacka? Sice ho tu je dost, ale víš, jaká by to byla škoda?" zajímal se Jake.

"Na. Napij se," podal jí Ash flašku Jacka.

"Fuj," nakrčila nad ním nos. "To si radši dojdu něco koupit."

"Sama?" otázal se zaskočeně CC. I mě samotného to překvapilo.

"Ne. Se Sykesem," odvětila.

"Nemám jít s tebou?" nabídl jsem se pro jistotu.

"To je dobrý," usmála se na mě. "Nejsem malá holka." Připnula psovi vodítko a opustila autobus.


Jacky:

Už jsem tam nemohla vydržet. Ten černovlasý kluk co přišel, se na mě celou dobu díval a musím říct, že mi to nebylo zrovna dvakrát příjemné. A taky jsem měla žízeň. Tak jsem vzala Sykese a vydala se k jednomu stanu, abych koupila nějakou vodu. Úplně sama bych tam rozhodně nedošla, ale musím se pochválit, protože už ta moje fóbie není tak velká. Sice tam pořád uvnitř mě něco je, ale je to o mnoho menší.

"Stůj," poručila jsem psovi a zadívala se do davu u stánku s občerstvením. Stál tam blonďák se zapálenou cigaretou a díval se přímo na mě. Tělem mi projel mráz a vzadu na krku mi stály chloupky strachem. Dal se na pochod ke mně.

"Tak tebe jsem tu nečekal," řekl a vyfoukl dým z cigarety mě do obličeje.

Sykes začal vrčet a cenit zuby jako nedávno na Juliet, ale teď ještě zuřivě štěkal, jakoby věděl, že tohle není hodný člověk.

"Myslel jsem si, že už je dávno po tobě," ušklíbl se zlomyslně.

Nebyla jsem schopna se pohnout. Chtěla jsem co nejrychleji utéct, ale nemohla jsem. Myslela jsem si, že jsem srostla se zemí. Chtěla jsem mu odseknout, abych mu ukázala, že se ho nebojím. Bezúspěšně.

"To ani nepozdravíš svého bratříčka?" zajímal se až moc zraněně.

Vzdorovitě jsem zavrtěla hlavou. Už se na nás začínalo otáčet několik lidí, protože Sykes neustále vrčel a štěkal, jakoby se ho někdo snažil zabít.

"Co se děje?" uslyšela jsem mužský hlas. Přišel k nám světlovlasý mladík z kšiltovkou na hlavě, kterého jsem znala. Nedávno jsme se potkali v jídelním stanu. "Jacky, nepotřebuješ pomoc?"

"To je dobrý," řekla jsem ochraptělým hlasem, který se mi lehce chvěl.

"Ty jsi tu sama? Kde máš kluky?" zajímal se starostlivě. Nedokázala jsem si hned vybavit jeho jméno.

"V autobuse. Přišel nějakej Bryan a chtěl natáčet rozhovor," objasnila jsem mu.

"Ahoj, Sykesi," podrbal psa po hlavě a teprve v tu chvíli mi došlo, že přestal štěkat a Matt se vypařil do davu. "Nechceš doprovodit?"

"Ne díky. Já trefím," usmála jsem se na něj. Vzala psa a bez pití se vydala zpátky do autobusu. Po cestě mi došlo, co to bylo za kluka. Byl to zpěvák ze skupiny, co tu taky vystupuje. Mám pocit, že se jmenují As It Is, ale na jeho jméno si opravdu nevzpomenu.

They don't need to understandKde žijí příběhy. Začni objevovat