Watched

22. Chapter

"Protože tě miluju." zašeptal.

Nějakou dobu jsem tam tak stála a koulala se na něj. Tohle jsem opravdu nečekala, že by mi něco takového mohl říct. Najednou se Zayn odemně odtáhl a udělal pár kroků dozadu. Všimla jsem si, že v jeho očích prolétlo zklamání?

Pořád jsem tam tak stála a koukala na něj. Zayn už to asi nemohl vydržet a rychlostí vzal za kliku a v pokoji jsem zůstala sama.

Vůbec jsem nechápala co se tu teď stalo. Došla jsem ke své postely kde jsem si sedla a koukala do blba zatím co se mi v hlavě motaly všechny myšlenky.

.....

"Anne, halo co ti je?" dostalo mě s mých myšlenek. Rychle jsem několikrát zamrkala a koukla na osobu, která mě dostala s toho tranzu.

Mamka. Sakra!

"Ano mami." otočim se na ní a pokusím se o úsměv. Mamka to ale pozná.

"Pohádali jste se, se Zaynem?" zeptá se a pohladí mě po ruce kterou mám ve svém klíně. Zakroutím hlavou do záporu.

"Ne mami, jen malá neschoda. Ale to bude v pořádku." zalžu a usměju se na ní.

"Vážně Anne?" chce se ujistit. Jen kývnu hlavou na souhlas.

"Víš Zayn vypadá jako milý a hodný kluk. Občas se ve vztahu najdou zlé chvilky ale vždy se dají překonat a vyřešit. Spolu. Ale jesi vám to neklape nebo k němu nic necítíš není dobré ho nechávat v nějaké iluzi." vypadne s mamky a já na ní jen nevěřícně koukám. Co se dnes ještě stane?

"Zachvíli bude oběd jesi máš hlad. Otec se Zaynem zmizeli na ryby." oznámí mi než zmizí s mého pokoje. Párkrát se s hluboka nadechnu a vydám se dolu.

"Mami dojdu za tátou a Zaynem."oznámím jen mezi dveřmi a mířím k rybníku nedaleko našeho domu. Cestou se snažím urovnat mé myšlenky.

Zastavím se nedaleko oné dvojice a mlčky je pozoruji. Vypadají tak v klidu, v pohodě.

"Jak jste se vůbec poznali?"zeptá se ho otec a mě začne zajímat kam zamíří jejich rozhovor.

"V kavárně kde dělá. Zrovna jsem se přistěhoval a potřeboval jsem to tam trošku ukázat a tak jsem se jí zeptal a jako další bonus bydlíme ve stejným domě. " všimnu si jak se u toho Zayn usmívá.

"Víš Anne je moc hodná a obětavá holka ale také je hodně citlivá, byl bych nerad kdyby jí někdo ublížil. Někdy je to s ní těžký a musíš jí dát víc času než je třeba. Je po Melisse." sakra tati musíš mu vše říkat.

"Anne je skvělý člověk a to jediný co bych nechtěl je, že bych jí já nebo někdo ublížil. Opravdu jí mám rád a asi jsem začal špatně..." posmutní Zayn.

"Vše se urovná uvidíš, dej jí čas." poplácá ho táta po rameni a pak oba v tichosti sedí. Rozhodnu se tedy, že za nimi dojdu.

"Ahoj kluci." řeknu s mírným úsměvem, když si k nim přisednu. Stočím hlavu k Zaynovi a mlčky ho chvíli pozoruji. Černé rozcuchané vlasy, dlouhé řasy skrývající čokoládové oči. Plné růžové rty obrýsované několikadenním strništěm.

Zayn asi vycítí můj pohled a tak přesměruje svůj pohled na mě ale já hned ucuknu. Sklopím pohled k zemi na mé kecky a cítím jak se mi do tváře hrne červeň. Super!

...

Asi po půl hodině se rozhodneme, že zajdeme konečně na oběd. První jde táta, který si drží svoje pruty a tašku asi s návnadami. Já se Zaynem jdeme mlčky za ním přičemž si Zayn drží také svůj prut, který mu půjčil táta.

"Promiň." řeknu nakonec jeho směrem tak aby nás ale táta neslyšel. Zayn se na mě podívá a chvilku mě pozoruje. Začínám být trošku nervózní.

"Anne, ty promiň." řekne mým směrem a zvedne ruku k mému rameni. Rychle přemýstím zrak na onu ruku a Zayn jí radši stáhne znovu ke svému tělu. Povzdechne si a pokračuje dál v cestě.