Watched

18. Chapter

Co mám sakra dělat? Zběsile jsem přejížděla očima po zdech a doufala, že se vzbudím a vše bude jen hloupý sen. Ale nic se nedělo. Musela jsem tam stát už nějakou dobu než jsem se probrala s tranzu.

Musím rychle od sud. Otočila jsem se a zamířila zpátky do ložnice, kde jinde by ty věci měli být.

Vešla jsem opravdu nejvíc jak to šlo potichu zpátky do ložnice ale Zayn už tam nebyl.

Sakra! Sakra! Sakra! Prosím ne!

Sklonila jsem se pod postel jestli třeba oblečení neleží tam. Nic! Zvedla jsem se zpátky na nohy a koukala kolem postele.

"Něco hledáš, zlato?" zničeho nic se za mnou ozval ten chraplák, který jsem teď opravdu slyšet nechtěla. Zavřela jsem oči, polknula a hluboce se nadechla abych se mohla pomalu na něj otočit.

Na tváři mu pohrával vítězný úsměv a na prstech se mu houpala moje kabelka. Rychle jsem se k ní natáhla ale on ucukl stranou takže snaha byla marná.

"Vrať mi mé věci, potřebuji domu a do práce." zalhala jsem.

"Ale miláčku, já vím, že dnes máš volno." mrknul na mě a pomalu se ke mě přiblížil, instinktivně jsem udělala krok dozadu.

"Neříkej, že by sis včerejšek nechtěla zopakovat." zašeptal přitom mi chytl bradu a nebezpečně se přiblížil k mému obličeji tím svým.

"Vzhledem k tomu, že si s TOHO večera nic nepamatuju tak ani ne!" znovu jsem se pokusila mu sebrat mé věci s ruky.

"Tak ti to můžu připomenout" znovu zašeptal a tentokrát jsem cítila jeho ruku na mém boku jak se pomalu dostává pod peřinu kterou jsem stále měla omotanou kolem těla abych nebyla nahá.

Ruku jsem mu odstrčila a udělala pár kroků zpět.

"Nemám co opakovat s takovým psychopatem." vyplivla jsem ze sebe a prohlédla si ho od hlavy k patě.

Zayn ke mě znovu přistoupil chytl mě rukou za tvář a přiblížil se k mému uchu kam zašeptal.

"Miláčku oba víme, že mnou si taky posedlá." mohla jsem cítit jak se povýšenecky usmál a něžně se rty otřel o mé ucho. Byla jsem tak vytočená ale zároveň mnou projela zvláštní energie.

"O tom bych musela něco vědět. V téhle místnosti je jen jeden normální člověk a ty to nejsi." odvětila jsem mu.

"Povíme si to za pár dní." mrknul na mě a mé věci položil na roh postele.

"Je přichystána snídaně, slanina, vajíčko a fazolky jak to máš ráda." otočil se ke mně zády a odešel.

Chvíli jsem tam jen stála a koukala směrem, kterým zmizel. Asi se ptát odkud tohle ví nemusím. Rychle jsem popadla své věci a oblékla se. Musím od tud co nejrychleji zmizet.

Tak na vyžádání jsem se dnes pustila do toho a máme tu další část.