Watched

30. Chapter

Znova jsem stála nad mým kufrem a skládala své oblečení. Zatím co Zayn seděl na proti mě na rohu postele. Občas jsem k němu zabloudila očima a prohlížela si ho. Ale jeho pohled spočíval stále na mně. Hned jak se mu na tváři rozlil velký úsměv, ta má začínala měnit barvu na červenou. Sklopila jsem pohled a znova začala rovnat už složené tričko. Opravdu nenapadné Anne!

"Jsi tak roztomilá, když se červenáš." zalichotil mi a já svůj pohled nehodlala zvednout.

Ani jsem si nevšimla, že Zayn už není na svém místě ale míří si to ke mně. S mého tranzu mě probrala až Zaynova ruka, která mi zastrčila pramen za ucho a přiblížila se ke mě ještě víc.

"Nemusíš se stydět, obzvlášť ne po tom co jsme před chvílí dělali." pod jeho teplým dechem mi naskočila husí kůže. Nechala jsem tričko tričkem a otočila se tváří k němu. Zahleděla jsem se do jeho čokoládových očí a viděla jsem všechno co ke mně cítí. Topila jsem se v jeho očí plných emocí. Natáhla jsem se k němu abych mu mohla vtisknout polibek na rty. Byl to jen malý nevinný polibek ale Zaynovi to přišlo zřejmě málo a přitáhl si mě zpátky k sobě.

Dlaněmi jsem se opřela o jeho pevnou hruď a užívala si jeho něžné polibky, kterými mě zasypával. Po několika minutách naše rty rozdělil a nabíral potřebný kyslík, který nám teď scházel.

"Takhle nikdy nedobalim." zasměju se.

"Pomůžu ti." vtiskne mi polibek na čelo a odejde se věnovat mému kufru.

...

Naše věci byli naložený už v Zaynovém autě a já se loučila s rodiči.

"Zase se někdy ukažte." řekne táta a poplácá Zayna po rameni.

"Určitě zase přijedeme až bude čas." odpoví mu Zayn.

"Dávej na Anne pozor." obejme mamka Zayna. Koukám, že si ho všichni oblíbili a na mě kašlou.

"Mami, nejsem malá." podotknu a s obouma se obejmu.

"Vím, ale pořád si má holčička."

"Tak jo, měli by jsme asi ject ať nedorazíme bůh ví kdy." pomalu se rozejdeme k autu, kde ještě rodičům zamáváme a nasedneme.

Cesta ubýhá nějak pomalu a hlavně v tichosti. Ticho jen narušují tiché tóny s rádia. Podívám se na Zayn, který se plně věnuje řízení. Opřu si hlavu o okýnko a přivřu oči.

S mého polospánku mě vyruší dotyk na mém stehně. Neochotně tedy pootevřu oči abych zjistila kde se nacházíme a příčinu onoho teplého dotyku.

"Nezajdeme někam na oběd?" zeptá se mě Zayn když se naše pohledy střetnou. Mlčky jen přikývnu a položím si ruku na tu jeho, která stále spočívá na mém stehně.