16. Chapter

19 1 0
                                    

Nobody's view

Myslím, že je čas nasadit jinou laťku, když se objevil ten Peter!

Anna view

Celou noc jsem nemohla nějak spát. Sáhla jsem pro telefon na nočním stolku a dala si ho před obličej. Než jsem ho rozsvítila, smrštila jsem oči aby mě to světlo tak nedráždilo.

6 hodin, čas pomalu vstát. Odkryla jsem se a pomalu sesunula nohy s postele. No to bude dneska den!

Pomalu jsem se odšourala do kuchyně a dala vařit vodu v konvici. Mezi tím jsem si do hrnku připravila kafe. Rukama jsem si promnula obličej abych se trošku probrala. Akorát cvakla konvice a já si zalila kafe v hrnku. Posadila jsem se s ním ke stolku a napila se s nadějí, že mi to trochu pomůže. Doufala jsem marně.

V koupelně jsem na sebe koukala už asi 5 minut do zrcadla a přemýšlela co se sebou udělat abych vypadala k světu. S vlasů jsem vymotala gumičku a udělala si nový ležérní drdol. Na obličej jsem nanesla lehkou vrstvu make-upu ve snaze zamaskovat kruhy pod očima. Řasy jsem přejela řasenkou a odfrkla jsem si. "Lepší už to nebude".

Na chodbě jsem popadla kabelku, klíče a hurá do toho blázince.

Zamkla jsem dveře a už jsem si uklízela klíče do kabelky a v tu chvíli jsem do někoho vrazila. Zarazila jsem se a podívala se s kým mám tu čest.

Po jeho svalnaté hrudi jsem přejela přes bradu posetou tmavým strništěm po jeho tmavě hnědé oči. Nikdy jsem si nevšimla jaké má pěkné oči.

"Ou, Zayne... Ahoj, omlouvám se ti, nekoukala jsem na cestu." rychle jsem se omluvila a o krok couvla zpátky.

"Ale, Ann nic se neděje. Máš toho asi moc. Měla by sis odfrknout. Zrovna dnes jsem měl v plánu zajít do nějakého klubu, nechtěla by ses připojit? Aspoň bych nešel sám a měl bych s kým pokecat." začal chrlit.

"Noo, nevím zda je to dobrý nápad." upřímně jsem se chtěla vymluvit.

"Víš co, zajdu za tebou odpoledne do práce a ještě to probereme. Co ty na to?" mrkl na mě a usmál se.

"Dobře stav se, ale nedávám ti velké naděje, že to vyjde. Promiň ale už musím jít abych stíhala." prošla jsem kolem něj, zamávala a už lítla ze schodů dolů.

........

Celý dopoledne bylo docela v pohodě až na jednoho magora.

"Už aby skončila směna a já od sud zmizela." Prohlásila jsem když ten otravný člověk konečně odešel.

"Ale Ann, neříkej že tě vytočil.". zasmál se Alex.

"Neprovokuj nebo po tobě něco hodim." zašklebila jsem se na něj a ukázala na hrnky v polici.

"Už tě nechám, nechci skončit s nějakou ujmou." řekl při čemž měl ruce nahoře jako když se vzdává.

"Ahoj" ozvalo se ode dveří a my se tam oba podívali.

"Ahoj, škoda ty si nezapomněl." řekla jsem s úšklebkem.

"Nejsem zase tak starý abych měl sklerózu." zasmál se Zayn a sedl si za bar. Jen jsem protočila oči.

"Vidím, že nějaký vyražení ti jen prospěje." znovu promluví.

"Chceš jí někam vytáhnout? Tak to hodně štěstí kámo." zapojí se do toho Alex.

"Ty se do toho nemontuj." prohlásím a strčím do něj.

"Co se stalo, že jsi tak příjemná?"

"Jeden magor se stal." zavrčím.

"Chceš mi o tom říct?" zeptal se něžně Zayn.

"Myslim, že asi ne. Byla bych ještě víc naštvaná než jsem teď."

" Dobře, už mlčím... Takže, půjdeš tedy se mnou?" zamrká a smutně se na mě podíval. No myslím, že v tuhle chvíli bych mu neodmítla ani kdybych byla sebevíc naštvaná. Povzdechnu si.

"No dobře, vyzvedni mě. Kde bydlím víš." Zaynovi to vykouzlilo tak velký úsměv, že jsem se musela usmát taky.

"Už se nemůžu dočkat."

"To já taky." odpovím.

Co myslíte, že se na párty asi tak stane? Bude toho Anna litovat? Objeví se ten stalker?...

WatchedKde žijí příběhy. Začni objevovat