"Anne vstávej!" probudil mě mamky hlas.
Zafuněla jsem a odkopla se sebe peřiny. Promnula jsem si oči než jsem se posadila. Protáhla jsem se a pomalu vstala s postele. Po cestě s pokoje jsem na sebe hodila župan a mířila za mamkou do kuchyně. Se zývnutím jsem se posadila ke stolu kde už na mě čekala snídaně v podobě míchaných vajíček a opečené slaniny.
"No dobré ráno." řekla mamka když se na mě otočila s hrnkem kávy.
"Dobré" zamumlala jsem a usrkla s hrnku.
"Kolik je hodin, že mě budíš?" zeptala jsem se na to.
Mamka mrkla na hodinky na svém zápěstí. " Bude 9."
"Máme něco v plánu, žes mě vzbudila tak brzy?" znova následovala další otázka a dala jsem se hned do jídla.
"Myslel jsem, že by jsi mohla pomoct obstarat pár věcí." řekl táta když vcházel do kuchyně. Otočila jsem se jeho směrem a usmála se.
"A co to bude?" otázala jsem se ho a do úst si vložila další sousto míchaných vajíček. Tak jako moje mamka je neumí nikdo.
"Potřebuji vybrat novou podlahu do obýváku." odpověděl taťka a přisedl si ke stolu. Mamka mu hned podala další hrnek plný kávy. Jen jsem přikývla a dál se věnovala snídani.
.......
S taťkou jsme prošli asi 3 obchody než se mu nějaká podlaha zalíbila. Všechen materiál jsme naložili do auta a vyrazili směr domu. Už jsem se těšila až se doma natáhnu a odpočinu jak mě boleli nohy. Byla jsem zabořená v sedačce, zavřela jsem oči a jen poslouchala hudbu která šla s rádia.
"Annie," probral mě tatův hlas, asi jsem musela usnout. Otevřela jsem oči, protáhla se a rozhlédla se kolem. Byli jsme už doma. Vystoupila jsem tedy s auta a mířila domu. V předsíni jsem si zula boty a chtěla hned zaplout do svého pokoje ale zarazil mě až moc známý hlas. Zamrzla jsem ve všech pohybech a poslouchala zda se mi to nezdá. S hluboka jsem se nadechla a vykročila pamalu a neslyšně k obýváku. Zastavila jsem se až u dveří a dál poslouchala.
"A tady je Anne asi když jí byli 4 roky. Koukej jaky má jiskřičky v očích když viděla toho poníka." vyprávěla máma. Sakra proč mu ukazuje moje fotky, myslím že ten už jich má víc než dost.
"Byla tak roztomilá." ozval se jeho hlas. Neneneneeeeee! Kde se tu vzal a kde má tu drzost vlézt do domu mých rodičů. Musím vypadnout, okamžitě. Už jsem se otáčela, že vyběhnu s domu ale schodila jsem tu jedinou vázu v celé chodbě. Měla jsem v plánu to nechat na zemi jak to spadla a prostě utéct ale než jsem stačila doběhnout ke dveřím mamka se Zaynem už stáli mezi dveřmi s obýváku.
"Nestalo se ti nic?" zeptal se Zayn a už si to chtěl štrádovat ke mě. Ale jen sem se na něj zamračila.
"Nepochlubila si se nám, že máš přítele, Anne." slyšela jsem mámy slova a dech se mi skoro zasekl v krku. Musela jsem si odkašlat.
"Ale Melisso, říkal jsem vám, že je to čerstvé nechtěla to asi jen zakřiknout." pohladil mou mamku po rameni a otočil se mým směrem.
"Měl jsem o tebe strach, ani si mi neřekla, že odjíždíš, lásko." otočil se znovu ke mě a přišel až ke mě a chtěl mě políbit. Rychle jsem obrátila hlavou takže mi dal pusu na tvář.
"Ooo, jste tak sladký." rozplývala se mamka. Kdybys jen věděla mami.
"Nechám vás o samotě, určitě si máte co říct." řekla a už byla pryč. Neee vrať se. Zaúpěla jsem a když jsem si uvědomila, že Zayn je pořád u mě, rychle jsem uskočila.
Vzala jsem ho za ruku a táhla do svého pokoje aby rodiče nic neslyšeli. Hned jak jsem za námi zavřela dveře tak jsem na něj spustila.
"Jak si mě našel? A jakou máš drzost přijít až sem a hrát si před mojí rodinou na něco co nejsi. Dej mi pokoj! Měl by ses nechat léčit. Tohle není normální. Můžu tě normálně nahlásit na policii." řvala jsem na něj ale ne až tak nahlas aby nebylo nic slyšet až dolu. Zayn se jen uchechtl a přistoupil ke mě. Instinktivně jsem udělala krok do zadu ale za mnou už byli jen dveře. Natiskla jsem se na ně. Zayn udělal další krok a byl pár centimetrů odemě. Ruku položil na dveře vedle mé hlavy a prohlížel si mě. Najednou zvedl i druhou ruku s kterou mi upravil neposedný pramen vlasů a rukou sjel po mé tváří až zůstal na mé bradě. Jemně mi zvedl hlavu abych se koukala do jeho očí.
"Protože tě miluju." zašeptal.

ČTEŠ
Watched
FanfictionPosedlý Zayn dívkou, která mu vstoupila do života. Sice ona o něm nic neví zato Zayn ví naprosto vše. Jeho ložnice je vyzdobená společnými fotky, které spolu ale nikdy neudělali. Jak se okolo ní objeví kluk, Zayn hned zakročí. Nesnese aby ji měl něk...