Watched

17. chapter

Stálá jsem před zrcadlem a nanášela make-up, řasenkou jsem přejela řasy, dál jsem se rozhodla pro šedé stíny a vlasy jsem si natočila do nepatrných vln. Následovalo oblečení.

Asi pět minut jsem stála u otevřené skříně a prohlížela si všechny šaty které mám. Vyhráli to stříbrné mini šaty. K tomu černé lodičky na platformě a černé psaníčko. Do kterého jsem hodila klíče, mobil a peněženku. Naposled jsem se podívala do zrcadla a upravila si vlasy.

Jako na zavolanou zazvonil zvonek. Vzala jsem za kliku a tam stál v plné své kráse Zayn. Měl vyčesané vlasy na horu, tvář mu zdobilo lehké strniště a na sobě měl černé jeansy, bílé tričko a černou koženou bundu. Musím uznat, že mu to slušelo.

"Ahoj, jsi připravena?" s mého přemýšlení mě vyrušila otázka.

"Oh, ano." vyšla jsem s bytu a zamkla. Klíče jsem po té hodila do psaníčka.

"Moc ti to sluší." ozvalo se vedle mě, než jsme stačili vyjít s bytu.

"Děkuji, taky nejsi k zahození." mrkla jsem na něj, když mi přidržoval dveře abych mohla vyjít ven.

"To rád slyším." zamumlal Zayn a jeho obličej neopouštěl úsměv.

"Taxi už na nás čeká." konstatoval Zayn a už byl u taxíku a otevíral dveře abych mohla nastoupit. Mmm gantleman. Pomyslela jsem si.

Cesta proběhla docela v tichosti. Ale jen jak jsme vešli do klubu to ticho odeznělo a místnosti hrála dost hlasitá hudba.

"Dáš si něco k pití?" uslyšela jsem u svého ucha.

"Dám si mochito." zařvala jsme pro změnu já. Zayn přikývl a procpával se davem k baru, následovala jsem ho. Zayn objednal a já mu chtěla dát peníze na můj drink.

"Koukej to schovat." hned prohlásil, když si všiml, že vyndavám peněženku.

"Tak příště tě zvu já." konstatovala jsem. Jen přikývl.

......

Měla jsem v sobě už asi dva nebo tři drinky. Stálá jsem vedle Zayna a držela svojí skleničku s mým pitím. Ucucávala jsem brčkem a u toho se pohupovala do rytmu hudby.

"Zayne... pojď si zatancovat." položila jsem skleničku na bar a chytla ho za paži. Zastavila jsem se nad jeho svaly a rukou začala jeho paži osahávat. Asi si toho všiml.

"Líbí se ti to, co cítíš?" podíval se na mě a já cítila jak se mi do tváří hrne červeň.

"Mmm...tak co jdeme tancovat?" rychle jsem chtěla přejít na něco jiného. Jen se uchechtl a vstal. Zajásala jsem. Popadla jsem Zayna za ruku a táhla ho na parket.

Hned jsem se začala kroutit. Všimla jsem se jak si mě Zayn prohlížel ale nijak jsem to neřešila. Byla jsem zabraná do písničky a ucítila jsem ruce na mých bocích. Nijak jsem na to nebrala zřetel a dál se vrtěla. Cítila jsem jak si mě přitáhl až k sobě, že jsem mohla cítit jak bije jeho srdce.

Podívala jsem se do těch čokoládových očí a pomalu se přestala vrtět. Všimla jsem si, že se Zayn o trochu přiblížil a začala jsem tušit co chce udělat. I přes to jsem se ani nepohnula a čekala až se jeho rty dotknou těch mých. Za sekundu jsem cítila jeho teplé a měkké rty na těch mých. Začali se pomalu pohybovat proti těm mým a ja se také zapojila. Líbal opravdu dobře a přeci je už nějakou dobu co jsem někoho měla. Bylo to příjemné.

.....

" Musím si odskočit." prohlásila jsem a zvedla se ze židle a zamířila na toalety. Došla jsem si na záchod a pak si šla umýt ruce. Zvedla jsem hlavu a dívala se na sebe do zrcadla. Opravdu si se líbala se Zaynem? A líbilo se ti to? Kladla jsem si otázky. V žádném případě se s ním ale nesmíš vyspat! Nakázala jsem sama sobě. Utřela jsem si umyté ruce a vydala se zpátky za Zaynem.

"Objednal jsem ti další drink" řekl hned jak si všiml, že jsem se vrátila.

"Děkuji." usmála jsem se na něj a napila se.

......

Strašně mě bolela hlava. Pomalu a opatrně jsem začala otevírat oči. Párkrát jsem zamrkala abych zjistila kde to jsem. Počkat! Tohle není můj byt! Rychle jsem se posadila a vzápětí se chytila za hlavu jak mě v ní třeštilo. Rozhlédla jsem se kolem sebe, když bolest trošku ustala. Hned vedle sebe jsem se ale všimla Zayna. Měl odhalenou hruď a deka zakrývala jeho spodní část. Vytřeštila jsem oči a sklonila hlavu abych se přesvědčila, že jsem oblečená. Sakra! Neměla jsem na sobě nic. Přitáhla jsem si peřinu k tělu aby nikdo nemohl vidět sebemenší kousíček mého těla.

Potichu jsem se vyškrábala s postele abych nevzbudila spícího Zayna a odešla s pokoje. Otevřela jsem dveře které byli na proti ložnice. Kuchyň, sakra. Dveře jsem zase zavřela a pokračovala chodbou dál ve snaze, že najdu mé oblečení. Už jsem otevřela asi troje dveře a stále nic. Kde to oblečení může být? Začala jsem přemýšlet o možnosti přeběhnout chodbu do mého bytu ale myšlenka se hned rozplynula. Bez mých věcí a kabelky ve které byly klíče se domů nedostanu. Nadechla jsem se a s nadějí otevřela poslední dveře.

Ale to co jsem viděla jsem v žádném případě vůbec nečekala. Nevěřícně jsem si položila ruku na ústa abych nevyjekla.

Jsem v bytě psychopata!

Jedna docela delší část. Co asi v té místnosti bude?

Bohužel tu nevidím žádnou odezvu, abych věděla zda v příběhu dále pokračovat. Nechce se mi to ukončovat ale pokud uvidím, že nemá smysl dál pokračovat protože mi nikdo nedává žádnou odezvu budu muset příběh asi ukončit 😞. Doufám že se tady aspoň jeden komentář ukáže a navnadí na další část. Přeji hezký víkend.