Its okay, not to be okay

Kapitola 7:

4. Zaměř se na své cíle

Když se cítíme ztracení, je snadné ztratit směr. Zkus si představit, kde bys chtěl být za měsíc, za rok, za pět let. Nemusíš mít detailní plán, stačí jen vize, která tě bude motivovat pokračovat.

Tvá cesta nemusí být dokonalá. Důležité je, že pokračuješ.

Každý tunel je jiný

Je důležité si uvědomit, že každý z nás prochází svým vlastním tunelem. Pro někoho to může být ztráta blízkého, pro jiného boj se sebevědomím nebo toxickým vztahem. A i když tunely vypadají jinak, jedno mají společné – každý z nich má své světlo.

Někdy si ho musíš vytvořit sám. Jindy ti ho ukáže někdo jiný. Ale to světlo tam je, i když ho teď možná nevidíš.

Uč se z temnoty

I ty nejtemnější okamžiky v našem životě mají svůj smysl. Učí nás, kdo jsme, co chceme, a jak silní můžeme být. Tma nás zkouší, ale také formuje. Když ji zvládneme překonat, stáváme se silnějšími a odolnějšími.

Poselství naděje

Možná se teď cítíš, že jsi na konci svých sil. Ale věř mi – nejsi sám. Ať už procházíš čímkoli, vždy je tu naděje. Někdy ji najdeme v malých věcech, jako je úsměv cizího člověka, někdy ve velkých krocích, jako je změna prostředí nebo životního stylu.

Důležité je nevzdávat se. Každý krok, který uděláš, tě posune blíž ke světlu.

Závěr

Najít světlo na konci tunelu je proces. Vyžaduje odvahu, trpělivost a víru, že lepší časy přijdou. Ale přijdeš na to, že když projdeš tmou, světlo na konci tunelu je o to jasnější.

Nevzdávej se. Světlo tam čeká – a ty ho najdeš.