Kapitola 4.

240 11 0
                                    

Probudila jsem se a Nathan nikde. Nevím kam odešel, tak jsem vstala a vyšla ven. Bylo krásně, ptáci zpívali a mezi stromy sem pronikaly paprsky slunce. Tohle jsem neměla v New Yorku šanci vidět, ale i tak mi chybí.

Najednou jsem viděla jak v dálce mezi stromy se mihla černá šmouha. Vypadalo to jako vlk. Radši jsem šla zpátky do chatrče. V tom se objevil ve dveřích Nathan. Objala jsem ho, protože jsem byla ráda, že s tím zvířetem nemusím být sama. On stál jako sloup a jen na mě koukal jak na blázna. ,,Promiň já jen, že jsem viděla asi vlka, tam vzadu v lese." svěřila jsem se. ,,V pohodě už jsem tady. Dáš si volský voko?" Kývla jsem. Měla jsem hrozný hlad.

Nathan šel připravovat jídlo a já jako poslušný pejsek seděla na gauči. ,,Ty máš psa?" zeptala jsem se, když jsem si znovu všimla těch chlupů. ,,Ne." odpověděl. Radši jsem se dál neptala.

Pohled Nathana:

Ona mě viděla v lese. Já jsem takovej kretén, že lovím takhle blízko. Vůbec mi nedošlo, že tu je vlastně se mnou a ty chlupy bych už někdy mohl uklidit. sice většinou spím jako vlk, ale teď stejně nelínám. Doufám, že nebude dál rozvádět toho "psa".. ,,Na dobrou chuť." dal jsem jí jídlo. ,,Ty jíst nebudeš?" divila se. ,, Já už jedl." Jen se pousmála a pustila se do snídaně. Doufám, že jí to bude chutnat. Nejsem zvyklý vařit nebo smažit, většinou si ulovím nějakou srnu nebo tak.

Pohled Bree:

,,Je to výborný," řekla jsem. Usmál se a bylo vidět, že je spokojený, že mi chutná.

Doledla jsem a chtěla jsem už jít domů. Sice nevím kudy, ale nějak to zvládnu. Mám na to celej den. ,,Už budu muset jít. Ukážeš mi kudy?" zeptala jsem se. ,,A nechceš doprovodit? Víš přece, že je tam ten vlk. Ochráním tě." řekl a podle pohledu nemá cenu odporovat.

Vyšli jsme ven a já se hned rozhlížela, jestli na mě někde nečíhá ten vlk. Slyšela jsem, že vlci zrovna nejsou přátelští. Šli jsme asi půl hodiny a já už konečně viděla Croom. ,,Tak a jsme tady.. Já už musím bežet. Mej se hezky." řekl a než jsem stačila cokoli říct byl pryč. Až jsem se divila jak rychle zmizel. To má nějakou nadpřirozenou rychlost? Mávla jsem nad tím rukou a vydala se k domovu.

Otevřela jsem branku a byli tam dělníci. nejdřív zkrášlovali vnitřek a pak ti co už měli ve vnitř vše hotové, se pustili do zdí venku. Vešla jsem dovnitř. ,, Brittany kde jsi byla?? Víš jakej jsme měli strach? zkoušeli jsme se ti dovolat, ale tys to nebrala!" vyšilovala máma. ,,No já jsem potkala novou kamarádku a tak jsem u ní přespala. Psala jsem ti přece, že se vrátím až ráno. " obhajovala jsem se. ,, Jakou kamarádku?" Podezíravě se zeptala. ,, No.... Kate" Napadlo mě rychle. Mamka udělala výraz, který jasně naznačoval, že mi nevěří, ale řešit to nebude.

Došla jsem do svého pokoje. Měla jsem kufry hozené na posteli. Jediný můj pokoj už byl hotový a já jsem šla v klidu udělat ranní hygienu. Pak jsem se převlíkla a sedla si k notebooku. Všimla jsem si zprávy na fb.

Tiff: Ahoj tak jak je v novym?

Já: No radši ti to ani nebudu říkat.

Tiff: Musím ti zavolat něco jsem našla o tom tvým městě

Já: ok mám tel u sebe.

Tiff: už volám.

Začal zvonit telefon a já ho zvedla.

Tiff: No čau poslouchej!

Já: poslouchám!

Tiff: Našla jsem na netu legendu, kde se píše, že Croom je město vlkodlaků a upírů! A lidi k tomu psali, že se prý po lesích pochybují vlci, kteří jsou větší než normální vlci. A prý ještě nevymřeli!!

Tiffany je hodně pověrčivý člověk a takovým blábolům ona věří.

Já: Tiff uklidni se.. nic takového tu není... v noci jsem spala s jedním klukem co bydlí v lese. Je milý. Jmenuje se Nathan a je mu asi 20 a ráno mě doprovodil domů.

Tiff: tak to nene :D ty si už prcala?

Já: panebože Tiff! znám ho chvilku... a navíc já byla na gauči a on na zemi a ráno mi udělal snídani :3

Tiff: přišlo mi to divný že zrovna ty by jsi s někym spala :D

Já : musim končit ještě si zavoláme. miluju tě

Tiff: jasně já tebe taky

Položila jsem telefon začla si vybalovat věci.



Na obrázku Tiffany :)


WeirdKde žijí příběhy. Začni objevovat