Weird

kapitola 17.

Nathan:

Sáhl jsem na kliku a pomalu otevřel dveře. Stála tam. V plné své kráse.

,,Bree?" oslovil jsem ji nejistě.

,,Ahoj Nathane." řekla potichu.

,,Proč ses ne.." nedopověděl jsem, protože mi skočila do řeči.

,,Promiň mi to všechno, moc se omlouvám, určitě mě teď máš za nějakou krávu, já nechtěla nikomu ublížit, moc mě to mrzí, mrzí mě že jsem se ti neozvala, mrzí mě to všech...." Ani se nenadechla a já jí políbil. Srdce mi bušilo jako zvon a přestal jsem vnímat okolní svět.

Až po tom co mi docházel dech jsem se odtáhl a díval se na překvapený výraz Breeina obličeje. Asi jsem to posral.....

Bree:

Když otevřel dveře nevěděla jsem co říct. Oslovil mě nejistě, jakobych to nebyla já, ale můj duch. Pozdravila jsem a než se stihl na cokoli zeptat, spustila jsem svou řeč. Chtěla jsem mu za tolik věcí omluvit, ale jeho to zřejmě nezajímalo, protože mě políbil v půlce slova. Byl to žhavý polibek, jaký jsem ještě nezažila. Docházel mi dech, ale to teď bylo vedlejší. Důležité bylo to pouto mezi námi, které jsem nechtěla, aby bylo rozděleno. Pak se odtáhl a já zůstala jsem překvapeně zírat. Bylo na něm vidět, že neví co momentálně odemě čekat a bojí se reakce.

,,Bree!!!!" zapištěla Clarisa a tím prolomila to ticho, které mezi námi panovalo.

,,Nazdar prcku, už jsem zpátky. Všechno v pohodě?" zeptala jsem se a předstírala usměv na tváři.

,,Přišel Nathan a tak jsme si chtěli zahrát na schovku, ale v tom si přišla ty." řekla a koukla se krátce na Nathana.

,,To je hodný, že se o tebe postaral." řekla jsem směrem ke Clarise a pohlédla na Nathana a ústy naznačila "Díky".

Nathan stál pořád v chodbě u dveří, zatímco já jsem šla Carise udělat nějakou sváču. Nakrájela jsem okurku, papriku a rajče a udělala jsem šopský salát. Pořádně jsem ho míchala a najednou ucítila mohutné a teplé ruce na mém břiše, jak mě objímají. Zalapala jsem po dechu.

,,Chybělas mi." Zašeptal mi Nathan do ucha a mě přeběhl mráz po zádech.

,,Ty mě taky." zašeptala jsem nazpět a dál se věnovala míchání.

,,Byla jsi za mamkou?" zeptal se. V tom jsem si vzpomněla na její stav, na to jak tam nehybně ležela a podle doktora zaleží jen na mě, zda bude žít nebo umře. Stekla mi slza po tváři.

,,Takže byla... A už víš jak se rozhodneš?" ptal se dál. Zakroutila jsem hlavou a snažila se zhluboka dýchat, abych nebrečela.

Nathan odemě odstoupil, abych mohla nandat Clarise salát.

,,Na. Papej." řekla jsem Clarise a ona se s chutí do toho pustila. Jedla rychle, jakoby se bála, že jí to někdo sní.

Nat mi naznačil, ať jdu nahoru. Je mi jasný, že si chce o něčem promluvit, což se mu nedivím. Usmála jsem se na Clarisu a odešla za Nathanem.

Nathan:

Slyšel jsem, jak už za mnou kráčí po schodech. Otevřel jsem dveře od jejího pokoje a sedl si na postel. Netrvalo to ani minutu a byla tu. Nervózně si okusovala spodní ret, jako to dělala vždycky.

,,Takže..." začala.

,,Takže... kde si byla?" pokračoval jsem.

,,Tak různě jsem se toulala a nakonec se ztratila."

,,A ta holčička? Jak jsi k ní přišla?"

,,Jsi snad polda, abys mě vyzpovídal?" rozčílila se.

,,Ne nejsem a nerozčiluj se. Skoro dva měsíce jsi někde v prdeli. Víš jakej jsem měl strach? Jestli tě třeba někde nezabili. Hledal jsem snad všude, ale po tobě ani stopa a pak zjistím, že si doma a přivedla sis nějakou Clarisu." tentokrát jsem měl nervy na krajíčku já.

,,Ty ses o mě bál?" pousmála se a v tu ránu jakoby ustala její zuřivost.

,,Jo bál. Chybělas mi." řekl jsem už také klidněji.

,,Clarisu jsem našla ve vedlejším městě. Lovci zabili oba její rodiče, nemohla jsem jí tam nechat na pospas smrti a... taky jsi mi chyběl." řekla a sedla si vedle mě na postel.

Chvilku jsme na sebe jen tak zírali až z ní vypadlo:

,,Co měla znamenat ta pusa?" a vyplázla na mě jazyk.

,,Asi jsem se nechal unést situací" zakřenil jsem se.

,,A nechceš se nechat unést ještě jednou?" zeptala se a já se k ní začal přibližovat. Už zbýval jen kousek od toho, aby naše rty do sebe zapadli, když v tom....

,,Bree? Nandáš mi ještě trošku toho salátu? Co to tu děláte?" Stála ve dveřích Clarisa.

Takže doufám, že vás ještě pořád Weird baví a že jste si další kapitolku užili. :)

Chci vám moc poděkovat za vaši přízeň :) Bez vás bych nepsala :) Fakt moc díky váše Kája :)