Weird

Kapitola 3.

S leknutím jsem s sebou škubla a otočila se na dotyčného. Byl to muž, což jsem poznala už podle hlasu, ale neviděla jsem mu do obličeje. ,,P-p-promiň, j-já nechtěla," vykoktala jsem. ,,Jak se jmenuješ?" zeptal se mě. ,, Bree.. a ty?" trošku jsem se už uklidnila, ale měla jsem pocit, že už dlouho nebudu žít. Měl děsivý postoj a monotónní hlas. Pomyslela jsem si jestli to třeba není nějaký masochystický vrah. ,,Nathan." řekl bez emocí. ,, Těší mě. Můžeš prosimtě vylézt z toho stínu? Ráda bych ti viděla do obličeje." A co jsem řekla to udělal. Byl to kluk, tak ve věku 20 let. Byl namakaný a měl hnědé rozcuchané vlasy. Jelikož se začalo venku stmívat, začala jsem panikařit. ,,Fuck! Musím domů jinak mě táta přetrhne!" Nathan ke mě přišel a vyndal mi telefon z kapsy. ,,Co to děláš ?" zeptala jsem se. ,,Nic. Jen píšu tvýmu tátovi, že jsi poznala novou kamarádku a vrátíš se ráno." řekl s klidem. ,, A kde jako budu spát? " nadzvedla jsem jedno obočí. ,,Přece tady. Les je v noci nebezpečný a navíc to máš docela štreku domů." usmál se. Jen jsem na něj zírala, jestli to myslí vážně a pak jsem přikývla na souhlas. ,,A kam mě uložíš?" Bože.. blbá otázka no nic už jsem jí vypustila z pusy, tak co se dá dělat. ,, Na gauči. Já si lehnu na zem... Neboj se.. Se mnou se ti nic nestane." řekl a lehl si na tu zem. ,,nechceš pod sebe alespoň deku? vždyť nastydneš." Měla jsem starost. ,, Ne v poho." a dělal, že začíná usínat. Poznala jsem to, vždycky jsem to dělala, když jsem se chtěla v noci vytratit z domu.

Lehla jsem si na gauč a přikryla se peřinou. ,,Dobrou Nathane." zašeptala jsem, otočila se a zavřela oči. ,,Dobrou Bree." odpověděl. ,,Ha! Já věděla, že nespíš." Začala jsem se smát a on se mnou. Pak jsem usnula.

Pohled Nathana:

V tý holce něco je. Líbí se mi. Je jiná než ostatní. Nechal jsem si jí tu schválně i když by to k ní domů trvalo asi deset minut. Snad nebude naštvaná.

Dlouho dobu jsem ji pozoroval, jak spí. Byla sladká, až na to chrápání, ale to se dá prominout. Uchechtl jsem se. Doufám, že nikdy nezjistí, že jsem Vlkodlak. Přestala by se se mnou vídat a přišel bych o ní. Počkat! co to do prdele melu? Znám jí sotva 15 minut. Chvilku jsem o ní ještě přemýšlel a pak usnul.