Weird

Kapitola 20.

Bree:

Vážně se mi nepovedlo usnout. Celou noc jsem přemýšlela nad tím stupidním výstupem. Ale já za Nathanem fakt nepolezu. Nemůžu přece za to nebo snad jo? Ne, blbost! Ať si dělá co chce.

Za nějakou chvilku jsem se rozhodla že vstanu. Už svítalo a já bych stejně už neusla. Oblékla jsem se a šla dolů udělat snídani.

Otevřela jsem ledničku, špajz a nikde nic. Jen hrubá mouka a něco co bylo podobné chlebu. Stejný tvar, ale nazelenalá barva. No nic. Musím na nákup.

Nathan:

Mám za ní zajít? Nemám? Co když tam bude zase ten vocas? Ale co když tam fakt je a ubližuje jí? Sakra! Musím za ní.

Vypravil jsem se a rychle jsem běžel k ní domů. Přiběhl jsem tam akorát, když vycházela z domu.

,,Bree?" zvolal jsem.

,,Nathane? Ahoj. Co tu děláš?" Byla mnou překvapena. Asi mě nečekala po tom výstupu včera.

,, No já se jen chtěl ujistit jestli jsi v pohodě, ale jak vidím tak asi ano. No nic měj se." Už jsem byl na odchodu, ale zastavila mě.

,,Máš čas? Něco bych potřebovala." zeptala se.

,,Co to bude slečno?" zasmál jsem se a ona se mnou.

,,Víš, musím dojít nakoupit tak já jen jestli bys tu zatím počkal s Clar. Nechci, aby tu byla sama." žadonila. Přikývl jsem a hned se mi obmotala kolem krku s tichým ,,díky".

Bree pokračovala ve své chůzi na nákup a já zašel dovnitř. Bylo tu ticho. Velký ticho. Až mi to bylo divný.

,,Do prdele!" zařval jsem leknutím když mi na záda skočila Clar. ,, Tohle mi nedělej." začal jsem se smát.

,,Kde je Bree?" zeptala se.

,,Šla nakoupit. Bude tu co nevidět." Uklidnil jsem jí. A pak jsme začali hrát na schovku.

Bree:

Vážně se o mě bál? Nebo přišel jen zkonrolovat jestli tu náhodou není Nikolas? Každopádně jsem ho ráda viděla.

Když jsem vešla do obchodu, začala jsem se rozhlížet co koupím na snídani. Chodila jsem tam poměrně dlouho, protože já mám chuť lovit. Ale Clarisa musí něco jíst.

,,Přejete si?" zeptala se prodavačka znuděným hlasem se špetkou vzteku.

,,Já si něco vyberu a dám vám vědět." odpověděla jsem jí s úsměvem.

,,Tak ale rychle. Budeme zavírat."

,,No a co? Na dveřích máte do 11 a je teprve 9:30!!" už mi lezla krkem.

,,Chci být brzo doma." odpověděla prostě a přežvykovala nechutným způsobem žvýkačku.

Zhluboka jsem se nadechla a .......... ,,AGRRR!!!!" Kusy kůže se začali trhat a odpadat a nahrazovala je srst. Drápy se drali na povrch, připraveni té krávě rozdrásat hrdlo.

Viděla jsem její vystrašený obličej a náramně si to uživala.

,,Prosím ne... pro..prosím.." škemrala. Jak sladké. Jedním stiskem tlamy jsem si umlčela a její tělo nechala tam kde leželo. Proměnila jsem se zpět a vzala si potřebné ingredience na palačinky a k tomu kukuřičné lupínky do zásoby. Nechala peníze na pultu a odkráčela domů.

Nathan:

Slyšel jsem dvěře tudíž Bree je zpět. Ale jelikož jsem teď byl já ten co se schovává jsem nemohl vylézt.

,,Bree!! Proč si celá od krve?" zeptala se Clar. Moment. Od krve?

Rychle jsem vyběhl podívat se co se děje.

,,Bree? co se ti stalo?" Vypadal jsem asi jako ustrašenej debil.

,,Mě nic." řekla se smíchem v očích. Asi si byla zalovit. Nechal jsem to být.

Bree:

Došla jsem si dát rychlou sprchu a hned se pustila do přípravy palačinek. Snad se mi povedou. Udělala jsem jich víc jelikož je tu i Nathan a je mi blbé ho nechat hlady. Nakonec prodavačka nebyla moc chutná, takže si dám palačinky taky.

,,Snídaně!" zakřičela jsem na celý dům, protože jsem nevěděla, kde se momentálně nachází.

,,Jupííí !!" zakřičela Clar mezitím co letěla ze schodů.

Připravila jsem na stůl jahodovou marmeládu a k tomu smetanu a tvaroh. Nevím jak, kdo to má rád. Sama jsem si nandala a připravila to i Clar.

,,Bree? Můžu se tě na něco zeptat?" řekl Nathan. Jen jsem přikývla na znamení, aby pokračoval a napjatě čekala co z něho vypadne.

,,Nechceš dnes večer se mnou jít no... víš... třeba do klubu?" Je roztomilé, jak je nervózní.

,,To má být rande?" neodpustila jsem otázku na kterou jsem už dávno znala odpověď.

,,Asi ano.. nebo ne? No ber to jak chceš." Vypadal jako malej kluk co zve na rande holku úplně poprvé.

,,No asi......."

Takže jsem zpět. Doufám že se nová kapča líbila a omlouvám se za trošku delší neaktivitu. Měla jsem toho moc. Konec školy, 3 týdny jsem byla úplně odstříhnutá od internetu a pak týden byla v Bulharsku. Mimochodem bylo to tam nádherné. No a teprve teď jsem se k něčemu dostala. A co prázdniny? Těšíte se?? Já moc. Díky Kája