I can't resist (Fred Weasley) POZASTAVENO ⚠

13. Část

Z pohledu Jane

,, Miluju tě."  řekl do polibku. ,, Miluju tě." řekla jsem.

Začali jsme se líbat. Začala jsem mu rozepínat knoflíčky u košile. ,, Zlato." vzdychla jsem. ,, Hm?" ,, Myslím, že bychom měli vyrazit do věže." šeptla jsem. ,, Tak dobře." řekl a neochotně mě přestal líbat. Už jsem byla na odchodu, ale od mě chytil za ruku a přitáhl do objetí. Tep se mi zrychlil. ,, C-co to děláš?" zakoktala jsem. ,, Lásko myslím si, že by si měla nejprve rozmrazit ty sovy." řekl a sladce se usmál. ,, Jo, vlastně." usmála jsem se a mávla rukou. Sovy opět začaly klovat do klecí, které byly uzamčeny kouzlem. ,, Šikovná holka." usmál se a políbil mě do vlasů. ,, Ještě si zvykám." pousmála jsem se. V duši jsem, ale věděla, že to jednou dokážu. Dokážu to ovládnout. ,, Byla tady." promluvila jsem. ,, Kdo?" zeptal se. ,, Prue." ,, Já vím. Slyšel jsem jak si zakřičela Prue." ,, Ty jsi mě špehoval?!" skoro jsem to zakřičela. Chtěla jsem jít pryč, byla jsem na něj naštvaná. Samozřejmě jsem se s ním nechtěla rozejít. Miluji ho. Už jsem se otočila, že půjdu pryč, ale on mě chytnul za ruku a přitáhl mě k sobě do objetí. ,, Nene zlato, já jsem tě hledal,  to byla náhoda." řekl a zadíval se mi do očí a já se mu vpila do těch jeho krásných oříškových očí. Začala jsem dělat uraženou a vyšpulila jsem spodní ret. ,, No tak, holčičko moje. " ,, Ne to nezabere." řekla jsem a ret našpulila znovu. ,, Miláčku můj." zkusil to znovu. Zakroutila jsem hlavou na protest. ,, Čarodějko moje nejkrásnější." čarodějko, na to jsem si ještě nezvykla. Zarazila jsem se. Nahrnuly se mi slzy do očí. ,,Lásko, jsi ta nejkrásnější, nejúžasnější a nejkouzelnější bytost na světě. Neplakej." řekl mi a otřel mi slzu. Usmála jsem se na něj. ,, Tak odpustíš mi?" zeptal se. Otočila jsem se na něj a rychle se mu vrhla do náruče. ,, To znamená ano?" zeptal se a podíval se na mě psíma očima. Odtáhla jsem se od jeho hrudníku a rychle jsem ho políbila. Ihned začal spolupracovat. Po chvilce jsem se od něj odtáhla. ,, Takže ano." usmál se. ,,Jdeme?" zeptal se. ,, Ano." usmála jsem se. Musela jsem se podívat do té rodinné knihy.

Rychle jsem vkročila do ložnice. Na posteli byla obrovské bichle. Podívala jsem se na ten znak. Byl i v té knize v knihovně. Na první straně byly napsané 3 čísla. Otočila jsem na první z těch stran. Bylo tam napsané molekulární zpomalování a pod tím bylo drobným písmem napsané Piper. To budu asi já. Na další straně bylo napsané Telekineze a pod tím Prue. A na poslední straně byly Předtuchy a pod tím Pheobe. Byla jsem ráda, že už o tom všechno vím. Potom jsem tu knihu zavřela. Ale ona se rychle otevřela na jedné straně a já sebou prudce trhla. ,, Sakra Prue!" zaklela jsem nahlas. Pak jsem, ale ztuhla. Byl tam ten chlap. Ten co "zabil" Prue. Pak si jen pamatuju jak jsem padla na zem a uviděla tmu. Pak jsem jen slyšela Kate jak křičí. A už jen tmu.

Pohled Freda

Po té co jsem se rozloučil s Jahne, šel jsem do společenské si trochu odpočinout. Už se mi klížily oči a pak jsem uslyšel Kate křičet mé jméno. Hned jsem byl na nohou. Rychle jsem za ní běžel. ,, Co se stalo?" zeptal jsem se. ,, Omdlela. Nejspíš ji něco vyděsilo." ,, A co?" zeptal jsem se. ,, Nevím." chvíli jsem se díval kolem a pak uviděl otevřenou velikou knihu. Byl tam on, byl úplně stejný jako mi ho popisovala. Ten co  ji chtěl zabít. Nad ním bylo napsané

,,Shax." řekl jsem tiše