Waiting for the Doctor (Doctor Who CZ)

2.

"Ustupte od ní! Je nebezpečná!"

Křikla Clara a hnala všechny do opačného kouta místnosti. Missy se psychopaticky zasmála a zamáchala před sebou klacíkem.

"Ano, to jsem. Ozbrojená a nebezpečná."

"Zapomněla jsi říct šílená."

Doplnil ji Master a ona udělala krok vpřed.

"Takže si zahrajeme hru, jmenuje se Hádej kdo je Missy. A Clara nehraje, protože už to ví."

Pak přimhouřila oči a zašeptala.

"Jestli to prozradíš tak tě zabiju. Teď už doopravdy."

Znova se ohnala a pokračovala.

"Takže, než se tady kapitánek probere a jen tak mimochodem je to vážně kus, zeptám se vás, co máme společného?"

"Doctora."

Odpověděla Amy a rozhlédla se. Schovaná za Roryho ramenem měla dobrý rozhled.

"Přesně tak, Emmo."

"Amy. Jmenuji se Amy."

Missy však její poznámku přešla.

"Vy lidi jste stejně všichni stejní. A teď, co s vámi mám společného já?"

"Doctora."

Zamračila se Clara a Paní Času na ni sykla.

"Pšššt. Kazíš hru. Ne a Doctor to není. Je to on."

Prst zabodla do Vládcovy hrudi.

"On?"

Zvedla obočí Donna.

"Harold Saxon? Co má proboha společného ex premiér Británie a tahle pošahaná ženská?"

V tu chvíli se zapojila i Martha.

"Master. Ten chlap je Master, Donno. Doctorův největší nepřítel."

"Vidíš? Jdi se bodnout Davrosi."

Ušklíbla se Missy a poposkočila na místě. Se svojí teorií přišla i Rose.

"Možná, že je to jeho matka."

"Nebo dcera."

Doplnila ji River a mrkla na Amy.

"Popravdě, mohla bych být jeho praprapravnučka a vy byste to nepoznali. Paní Času."

Usmála se znova Missy a mrkla na ně.

"Ale ne, nejsem jeho dcera. Claro?"

Znova se obrátila na Nemožnou dívku a ta si založila ruce v bok.

"S touhle přihlouplou hrou ti pomáhat nebudu."

"Dobře, dobře, extrémně nudná společnice. Tak já vám to povím. Ale nejdřív pokládám svůj klacík na znamení smíru, ano?"

A dřevěný kolík už se kutálel po zemi. Master se opřel o zeď a sedl si na nejbližší židli. Missy zatím poskakovala po místnosti.

"Missy je zkratka pro Mistress. Slečinka. Víte, nemohla jsem si přece říkat Master, ne?

"Kriste pane."

Vydechl John a zastrčil Rose ještě víc za sebe.

"Ano, přesně tak. Nejsem mrtvá. Jsem žena. Nějaké další otázky?"

V tu chvíli se Jack zhluboka nadechl a posadil se.

"Přišel jsem o něco?"

Missy se otočila, usmála a pomohla mu na nohy.

"Omlouvám se, ale nemohla jsem si pomoct. Zabíjení Jacka Harknesse je prostě věčná zábava. Takový trenažer. A navíc mi pak může říct jaké to bylo."

S těmi slovy se usmála a rozcuchala mu vlasy. Napětí v místnosti už trochu povolilo, ale Clara se pořád mračila.

"Co se tváříš jako by ti uletěly včely?"

Zeptala se Paní Času a Donna se přitom marně snažila vzpomenout, proč jí tohle rčení přijde tak vtipné.

"Proč? Nemám tě ráda."

"A pročpak mě nemáš ráda?"

Zatvářila se smutně  a přitom udělala krok k ní. Slečna Oswaldová odpověděla.

"Zabila jsi mi přítele."

"Ty s tím naděláš. Zabila jsem tolik milovaných osob různých lidí a nikdo kvůli tomu nedělal takový povyk jako ty."

_______

"Je tohle vážně nutné?"

Zeptal se Master a zamával před sebou svázanýma rukama.

"Je."

Pronesla River a udělala to samé s předloktím jeho starší verze. Potom si sedla na židli mezi ně do kruhu a chopila se slova.

"Mám takový pocit, že bychom se měli seznámit. Spousta z nás se zná jen z doslechu. Takže bych poprosila, aby každý  řekl něco o sobě, jak se seznámil s Doctorem, s kterou jeho podobou cestoval a jak mu dotyčný Pán Času říká. A prosila bych Rose, aby začala."

Blonďatá dívka se usmála od ucha k uchu, stiskla ruku svého muže a promluvila.

"Takže ahoj všichni."

Zamávala rukou a pokračovala.

"Jmenuji se Rose Smithová Tylerová a s Doctorem jsem se seznámila náhodou. Byla jsem v práci a on ji vyhodil do vzduchu. Tenkrát to byla jeho devátá podoba. Velké uši, nos a kožená bunda."

"Vlastně to byla desátá podoba."

Poznamenala Missy, ale pak radši ztichla. Rose navázala.

"Říkají mi Zlý Vlk, jestli vás to zajímá. Pak jsem ještě cestovala s desátým Doctorem až jsem nakonec umřela při bitvě o Cannary Wharf. Tedy, já neumřela, propadla jsem se do jiného vesmíru. Tam jsem zůstala až do doby, než ukradli zemi. Vzpomínáte si?"

Místností prošel souhlasný šum.

"No a nakonec jsem skončila tady s Johnem. Myslím si, že to by už měl vysvětlit on."

"No, asi měl. Víte, jmenuji se John Smith, ale ve skutečnosti jsem taková odbočka Doctorovy regenerace. On sám mi říká Deset a půl. Když totiž začal regenerovat, chtěl si nechat svou tvář, tak převedl přebytečnou energii do svojí useknuté ruky. No a z té jsem se, díky tady Donně, vyvinul já. Mám vědomosti Pána Času, ale jen jedno srdce. A tak jsem zůstal tady s Rose v paralelním světě. Jen mi vrtá hlavou jak tu můžeme být s vámi."

Ticho.

"Já bych měl nápad."

Ozval se Master a rozhlédl se. 

"Mohlo dojít k zákrytu světů. Občas se to děje. A ten někdo, kdo nás sem zavřel o tom určitě věděl."

"Blbost."

Zastavila ho Missy a začala rozvíjet svoji teorii.

"Zákryty světů? Netvrdím, že to neexistuje, ale posledně k jednomu došlo, když jsem utekla z Gallifrey. Nedají se předpovídat, hochu."

"Neříkej mi hochu."

"Můžu si říkat jak chci."

Teď je přerušila Donna.

"Jestli se vy dva okamžitě nepřestanete hádat, tak vám dám do pusy roubík."

Missy přikývla.

"Vidíš? Začínáme být schizofrenní."

"Jen mírně, drahé já. Jen mírně."

Strašně moc vám děkuji za ohlasy. Takový úspěch jsem nečekala! Jste úžasní :D