15.

856 99 17
                                    

"Všichni jste mi moc chyběli. Což ale nemění nic na faktu, že tohle není normální. Ta ženská vás sem přivezla z různých časových období, některé i z jiných vesmírů, takže buď je to hyperinteligentní žena, nebo Paní Času."

Pronesl Doctor a všichni na něj zírali. Missy se zasmála.

"No na mě se nedívej. Co třeba Clara? Pokud vím, tak ta má TARDIS, ne?"

"Na mě to neshodíš. Kdybych to organizovala já, vy dva..."

Ukázala na ni a na Vládce.

"Vy dva byste tu nebyli."

"To zní logicky."

Poznamenala Amy a všichni svorně přikývli.

"Tak kdo to udělal?"

Zeptala se nahlas Martha a Donna jí odpověděla.

"Někdo, kdo má Doctora rád. Jak jinak."

"Ale kdo?"

Zapojila se Rose na což se otevřely jedny dveře, ty, kterými před dost dlouhou dobou přišel Doctor a které byly zavřené, tedy až do teď.

V nich stála žena. Ne moc vysoká, zrzavá s vlasy staženými do drdolu, který byl sepnutý jakousi zvláštní sponou. Polodlouhý zelený kabát schovával bílou halenku zastrčenou do černých upnutých kalhot. Na nohou měla vysoké kožené boty, ale bez podpatku. Obličej měla milý, mladý, sotva dvacet pět. Usmála se a udělala krok vpřed.

"Já."

Řekla nahlas a přešla k Masterovi, který stál nejblíž k ní a prohrábla mu vlasy.

"Hezký. Už dlouho jsem tě takhle neviděla. A tebe taky."

Ukázala na Missy a zamrmlala si pro sebe.

"Teď je to ale trošku lepší."

"Kdo sakra jsi?"

Ozval se Doctor a přistoupil k ní. Žena se usmála.

"Já jsem zrzavá. To mi stačí. Rose, neboj se, tvoje dcera, Daisy je v pořádku. A ano, vrátila jsem Donně paměť, neptej se jak. Jen oživit chudinku Claru se mi nepovedlo."

S těmi slovy hodila omluvný pohled k Oswaldové, ale Pán Času, jehož jméno se nevyslovuje, přistoupil k neznámé a zasyčel.

"Kdo jsi?"

"Ty."

Zapíchla mu prst do hrudi. Doctorovi chvíli trvalo, než mu to došlo, tedy první, kdo to pochopil byla Missy, která najednou přiskočila k ženě a potřásla jí volnou rukou.

"Gratuluji, gratuluji. Už jsem čekala, kdy se to stane."

"Díky, Koschei. Ale tebe taky čeká spousta zajímavých věcí."

"Ne. To prostě ne."

Zašeptal Doctor a přitom jen lapal po dechu.

"Ale ano."

"Dokaž to."

Pronesl, zatímco teď to došlo i Rorymu, který se začal smát. Pak něco zašeptal Amelii, která se rovněž rozesmála.

"To snad ne."

Vydechl Jack a začal to vysvětlovat Martě a Donně. Clara se potutelně usmívala.

Doctor přistoupil blíž k ženě.

"Jestli jsi já, tak proč jsi tohle udělala?"

"Byla jsem smutná a sama. A pak se objevila moje budoucí verze a nechala mě znova se setkat se svými přáteli. A pak jsem se jednou dostala do situace, kdy už jsem mohla tuto věc udělat a vzpomněla si, co mám udělat. Složité vysvětlit. Timey Wimey. Bootstrap paradox."

"Bože."

Pousmála se Madame Vastra a objala Jenny kolem ramen.

"Proč se ze mě stane holka?"

Zajímal se Doctor dál, zatímco je všichni pozorovali.

"Protože jsi byl hodný."

"O tom bych se hádala."

Ušklíbla se River a mrkla na svého manžela, aby pak přešla k jeho budoucí verzi.

"Zavolej mi, zlato."

Doctorka, jak se později ukáže, že si říká trochu překvapeně přikývla a pak se podívala na Doctora.

"To bylo to obočí vážně tak strašné?"

"Sklapni. Ty taky nejsi žádná výhra."

"Náhodou. Už mě pouštějí na soukromé večírky. A kupují mi drinky."

John se zasmál.

"To je fajn. Ty moje budoucí verze jsou čím dál tím víc zábavné."

"Sklapni, deset a půl!"

Ozvali se oba Doctoři svorně a pak se začali smát.

Waiting for the Doctor (Doctor Who CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat