"To krájení cibule by mi šlo mnohem líp, kdyby mi někdo sundal ty pouta."
Postěžovala si Missy a natáhla ruce směrem k River. Ta máchla kuchyňským nožem a rozetla provaz mezi jejíma rukama.
"A co já?"
Postěžoval si Master, ale profesorka si ho vůbec nevšímala. Missy se vrátila zpět ke své cibuli a tak její předchozí verzi nezbylo nic jiného, než jít o dům dál a to k Rose, která seděla na nejbližší židli a škrábala brambory. Když si přisedl, přestala s tím a zvedla hlavu.
"Konečně vás poznávám osobně, Harolde Saxone. Už jsem si myslela, že jste jenom výplod Johnovy napůl lidské fantazie."
"Potěšení je na mé straně."
Usmál se a podrbal se na nose. Žena pokračovala.
"Takže ona..."
Máchla rukou směrem k Missy.
"... Je vy?"
"Ona je já a já jsem ona. Je to děsivé."
"A není to nebezpečné? Já jen, že mi Doctor říkal, že když potkám sama sebe, bude to mít následky."
Teď se do hovoru vložila i Clara, která poblíž krájela maso.
"Jo, to bude. Ale vzhledem k tomu, že vesmír už rozdýchal tři Doctory, dva Vládci budou v pohodě. Pokud to tedy všichni ve zdraví přežijeme."
Master se na ni otočil.
"Claro Oswaldová, proč mě tak nesnášíš?"
"Tebe? Ty jsi v pořádku. To ona mi pije krev."
Zvedla schválně hlas, aby ji Missy slyšela. To se jí povedlo, takže se Paní Času natočila směrem k ní.
"Copak jsem ti někdy ublížila?"
"Co je to za otázku? Chceš to abecedně nebo chronologicky?"
"Ale jdi. Zatím žiješ, ne?"
S těmito slovy máchla rukou a vrhla svůj kuchyňský nůž směrem k ní. Ten se zabodl do stolu, necelé dva centimetry od Clařiny ruky. Dívka vykřikla a všichni přítomní se na ni otočili. Amy s Rorym se tvářili dost vyděšeně, Martha a Donna překvapeně, River, Rose a John naštvaně, jen Jack se pobaveně usmíval. Clara se konečně vzpamatovala.
"Vidíte to? Chtěla mě zabít!"
"Nechtěla."
Ozval se Master a vstal. Přešel ke stolu a vytáhl nůž ze dřeva.
"Kdyby tě chtěla zabít, trefila by se."
Uchopil rukojeť a hodil nůž směrem ke své budoucí regeneraci. Žena se natáhla a chytila letící objekt ve vzduchu. Po chvíli překvapení přerušila ticho Amy.
"Fajn, zavádím první pravidlo. Nikdo tu nebude házet žádným a zdůrazňuji, žádným kuchyňským vybavením."
__________
"Mohl bych ty dveře vyrazit."
Ozval se Rory a jeho žena jen stěží zadržovala smích. Jack přecházel okolo a marně se snažil najít ve svých kapsách cokoli, co by mohlo pomoct. Donna se taky nechala slyšet.
"A co zkusit nějakou výbušninu?"
"Klacík."
Trvala na svém Missy přivázaná k nejbližší židli.
"Zmlkni."
Sykla Martha a zamračila se.
"Je to mimozemské."
"Nepovídej."
Usmál se Master sedící vedle své ženské verze. Ta se taky ozvala.
"Galdenijská slitina. Nerozbitná. No tak, pusťte mě. Neublížím vám. Kdybych to totiž udělala, Doctor by mě zabil."
Jack se podíval na Claru, která odevzdaně přikývla. Harkness přešel k Missy a několika pohyby jí sundal pouta.
"Díky fešáku."
Vstala, mrkla na něj a rozcuchala mu vlasy. Vládce zaúpěl, protočil panenky a nechal se rozvázat. Přitom se na Kapitána ani nepodíval. Nechtěl.
"Nelíbí se mi to."
Poznamenala Rose když pozorovala jak se Jack promenáduje kolem Missy. Ve skutečnosti však tím myslela, že je tu zavřená s takovými pošuky.
"Mě taky ne."
Poznamenala Martha a Donna protočila panenky.
"Tak už toho nechte, ufňukánci."
Prorazila si cestu dopředu a bouchla pěstí do ovládání otevírání. Nic to nevyřešilo, ale Claru něco napadlo.
"Můžeme to rozbít podpatkem. Jednou jsem potkala dívku, která to tak udělala. Dost to pomohlo."
"To není zas tak mimo."
Pomohla jí Amelie a Rory taky přikývl.
"Fajn. Kdo mi půjčí botu?"
Zeptala se Martha a všechny pohledy se obrátily na Missy.
"Co já?"
Bránila se a složila ruce na hrudi. John nakrčil čelo.
"Jediný kdo tu má boty s podpatkem jsi ty."
"Ale já mám ty boty ráda. Dal mi je Král Jiří, když jsem mu pomohla zastavit Daleckou invazi."
Master se zasmál.
"Ty jsi pomáhala? A zastavit invazi? A to si říkáš Master?"
"Tak zaprvé, Missy, ty idiote. Zadruhé, ano pomáhala. A zatřetí, ne, tu botu vám nedám."
"Dáš."
Řekla Donna a vrhla se na ni. Žena však udělala krok nazad a zrzka s sebou plácla na zem.
"Nedám."
Stála si Koschei za svým a zamračila se. Jack se rozhodl jednat.
"Prosím, Missy. Půjč nám tu botu. Ručím ti, že se ti vrátí v pořádku. A když ne, můžeš mě zabít. Třikrát."
To ji odzbrojilo natolik, že přikývla a dokonce pomohla Nobleové vstát.
"Fajn."
Dřepla si a sundala si střevíc. Nejdřív si ho přitiskla na hrudi a pak ho dala Kapitánovi se slovy a tónem ze kterých se Vládci obrátil žaludek.
"Tady máš. Buď něžný, Jacku."
ČTEŠ
Waiting for the Doctor (Doctor Who CZ)
FanfictionCo se stane, když se na jednom místě potkají všichni Doctorovi společníci? Když všichni usnou ve svých postelích a ráno se probudí na neznámém místě v pokoji s člověkem se kterým zdánlivě nemají nic společného? Chvíli jim trvá, než zjistí co se vlas...