"River, vysvětlíš mi laskavě, proč líbáš toho chlapa?"
Ozvala se Amelie a nakrčila obočí. Za ní stál Rory, který už byl na podobné výlevy ze strany své dcery zvyklý. Songová se pousmála.
"A proč bych neměla?"
"Popravdě, ona líbá každého, takže zas tak strašné to není. Nebo se ti nelíbím, Amy?"
"Odkud ví, jak se jmenuji?"
Sykla zrzka a Donna naklonila hlavu na stranu.
"A kdo to sakra je?"
"Vy to vážně nevíte?"
Pousmál se Jack, zatímco z dveří vyšla Martha.
"To je někdo další?"
Doctorova tvář se rozzářila, přeběhl k lékařce a položil jí ruku na rameno.
"Martha Smithová? Ani nevím, jak dlouho to je, co jsem tě viděl naposled."
Žena vyděšeně zírala.
"My se známe?"
Pán Času chtěl ještě něco říct, ale pak se zarazil a otočil hlavou doprava, protože v periferním vidění si čehosi všiml.
"Rose."
Vydechl a udělal krok směrem k dívce stojící ve dveřích. Ta přikývla.
"Ano?"
"Kde ho máš?"
Řekl a koukal na ni, jakoby byl omráčený.
"Koho? O kom to mluvíte?"
Za jejími zády se objevil John.
"Promiňte, pane, ale přestaňte na ni tak zírat. Je to moje žena."
Rose ho ale bouchla do ramena, ale nespouštěla pohled z Doctora.
"To jsi ty?"
"Už to tak bude."
Pán Času jí položil ruku na tvář.
"Rád tě zase vidím."
Pak se jakoby probral z transu, zamával rukama a otočil se.
"Jenny a Vastra! Co vy tady děláte?"
"Spíš co tu děláte vy."
Usmála se Jenny, zatímco Doctor proběhl okolo a chtěl něco říct Amy, ale zarazil se.
"Ne. Ty ne."
"Já ano."
Ušklíbla se Missy a přešla k němu.
"Klid, já budu hodná."
"Dobře, budu ti... U všech svatých!"
Křikl a zamrkal.
"Co tu dělá tenhle?"
Master zamával rukou.
"Zmatek."
"Ahoj."
Ozvalo se za Doctorem a on se velmi pomalu otočil.
"Ty... Ty jsi Clara?"
Zeptal se opatrně a udělal krok vpřed. Dívka přikývla.
"Ano, to jsem."
"A... A jak se máš?"
"Jde to."
Všichni mlčeli. Pán Času se pokusil o úsměv.
"A co život? Pořád mrtvá?"
"Jo, pořád."
Následovalo ticho, které prolomila až Donna.
"Je to ten, kdo si myslím, že to je?"
"Ano, přesně ten."
Přikývla Missy, která se najednou tvářila strašně dospěle. Vládce se zasmál.
"Tak takhle dopadne? Co je ta strašná věc na jeho obličeji, obočí?"
"Sklapni."
Ozvala se Clara a odstoupila od muže. Martě se rozzářily oči.
"Sluší mu to."
"Tak takhle bych dopadl?"
Zeptal se nahlas John a Doctor na něj vrhl vražedný pohled.
"To jsem vážně byl takový?"
"A pořád jsi."
Ozvala se Rose. Pán Času se jen otočil.
"Fajn, fajn. Jsem Doctor, to vám asi došlo. Ale proč tady jsme? Já, ty, vy všichni?"
"Nějaký blázen nás sem zavřel."
"Šílenec."
Ozvalo se z reproduktoru a všichni otočili hlavu. Doctor promluvil.
"Kdo jsi?!"
"Já? Ten co ví. Neptej se dál, stejně ti neodpovím."
"Proč?"
Vyštěkl, ale hlas se jen zasmál.
"Ty jsi tak tvrdohlavý. To máme společné."
"Nevím jak ty, ale já si tě brát nechci."
Pronesl Pán Času a přitom si přitáhl židli a vylezl na ni.
"Řekni mi, to je nějaká hra? Chceš mi ublížit přes moje přátele?"
"Ne, to ne. Taky mi na nich záleží."
"A proto jsi je sem zavřela?"
Následovalo ticho.
"Jak jsi na to přišel?"
Zeptala se Donna a Doctor přitom nespouštěl oči z kamery.
"Logicky. Dva a půl tisíce let zkušeností."
"Šikovný chlapec."
Ozval se hlas.
"Ano, jsem žena. Ale teď si jdi povídat se svými přáteli. Máš jim co vysvětlovat."
ČTEŠ
Waiting for the Doctor (Doctor Who CZ)
FanfictionCo se stane, když se na jednom místě potkají všichni Doctorovi společníci? Když všichni usnou ve svých postelích a ráno se probudí na neznámém místě v pokoji s člověkem se kterým zdánlivě nemají nic společného? Chvíli jim trvá, než zjistí co se vlas...