Weird life in Beacon Hills /CZ/

Chapter X. - You gotta help me!

Omlouvám se za zpoždění kapitoly a taky za to, že je mnohem kratší než ty ostatní :/ Asi tak o 2 000 slov kratší. Mám menší skluz, vím. Ale škola... přichází "testové" období >.< 
Ale jinak, kapitola je zde. Přijde mi zvláštní, ale už se dostávám k tomu, to nějak rozepsat pořádně ten příběh. Upřímně jsem vůbec netušila, jak tohleto napsat :D So, enjoy it.

Tušila jsem, že Jackson má peníze, ale že bude mít i vlastní porsche, tak to by mě nenapadlo. Takže jsem byla trochu, no dobře, byla jsem hodně nadšená, když jsem do toho auta nastupovala. Nikdy jsem takhle drahým autem nejela, nikdy jsem neměla ani zájem a hlavně jsem neznala nikoho, kdo by nějaké takové auto vlastnil. Ale když ti to někdo nabídne, no odmítni. Byla bych blázen.

,,Viděl jsem to z dálky. To byl Derek Hale?'' promluvil Jackson, když vyjížděl ze školního parkoviště.

Pomalu jsem přikývla, ale pak mi došlo, že se musí soustředit na silnic. ,,Jo,'' promluvila jsem nahlas. ,,Neříkej, že ty ho znáš taky?!'' protočila jsem očima. Nechtěla jsem ze sebe pouštět ten vztek, který vůči Derekovi cítím. Nemám to zapotřebí, ale mimo to... přiznejme si, Derek má fakt pěkný oči. I přes tu kamennou tvář, on není ten zlej.

,,No, osobně určitě ne,'' zakroutil hlavou. ,,Znám ho jenom díky tomu případu, co se stal.''

Dobře, tímhle mě zaujal. Mírně jsem se napřímila a čekala jsem, až začne povídat. ,,Co se stalo?'' zvědavě jsem se optala, když nijak nereagoval. Pečlivě sledoval silnic, ale místo odpovědi víc sešlápl plyn a předvedl nějaké kousky. Musela jsem se přidržet sedačky, abych sebou nehodila o sklo, ale i tak se mi to líbilo a zasmála jsem se.

,,Myslel jsem, že to víš. No, skoro každý to tu ví, byla to fakt velká věc,'' odpověděl mi nakonec, když opět srovnal řízení.

,,Jacksone, vyklop to,'' požádala jsem ho trochu netrpělivě.

,,No, před deseti lety v jeho domě vypukl požár,'' začal. ,,Skoro celá jeho rodina uhořela, bylo to otřesné. Nikdo se o tom pak nechtěl bavit. Jedinej on to přežil a myslím, že jeho strýc, ale toho neznám,'' udělal menší odmlku. Proto je Derek takový mrzout? ,,vím jenom, že skončil s polovinou popálenýho těla a byl hospitalizovaný tady v nemocnici, ale už ho dlouho nikdo neviděl,'' pokračoval. ,,Ten dům ještě stojí, je zchátralý, ale pořád v tom lese je.''

Ihned jsem se toho chytila. Nahromadilo se ve mě spousta otázek, když mi došlo, že mluví o tom domě! ,,Ten dům v lese byl Derekův? Způsobil ten požár někdo nebo se to stalo náhodou?'' Byla bych pokračovala, kdyby mě Jackson neutl.

,,Hou, hou,'' klidnil mě se smíchem. ,,Nevěděl jsem, že by tě to nějak zajímalo, ale očividně jo. Ale abych odpověděl: Jo, ta zchátralina v lese je Derekova nebo spíš bývala. Už dlouho to patří městu, ale nikdo to ještě nesundal, což se trochu divím,'' zakroutil hlavou. Trochu jsem se zamračila, ale poslouchala jsem ho dál. ,,A skrz to, kdo to spáchal... no, dotyčná osoba už nežije, takže není nutný se nad tím pozastavovat.''

,,Páni, tohle jsem netušila. Díky, že si mi to řekl.''

Jenom pokýval hlavou na souhlas a dál se věnoval řízení. Nejspíš už s vyprávěním plně skončil. Moje mysl mezitím byla plně zaobraná nově získanou inforamcí. Derekova rodina uhořela a on se s tím musel smířit, jen tak. To je... tak hnusně nespravedlivý! Kdo by tohle mohl provést? Muselo to být pro něj velké trauma. Už jenom kvůli tomu, jak mladý byl, když se to stalo. Otřásla jsem se.

Porsche se zastavilo kousek od mýho domu. Párkrát jsem zamrkala, abych se probrala ze zamyšlení, i když jsem si řekla, že budu relaxovat. Nejspíš mi není souzeno mít klid. Nadechla jsem se a podívala jsem se na Jacksona, který sledoval silnic, ale pak svůj pohled přesunul na mě. Hned jsem si vzpoměla na bazény a proti mé vůli jsem se posumála.