Zlý kluk

Kapitola 1

Sára

„No tak, Sáro! Dávejte pozor!" vykřikne učitelka, když se koukám z okna ven. Leknu se a okamžitě jí věnuji veškerou pozornost. Omluvně se kouknu a začnu dávat pozor. Uteče pár minut a konečně zazvoní. Oddychnu si, vezmu si věci a odcházím ze třídy se připravit na další hodinu. Bože, jak já bych už nejradši šla domů. Tenhle den se příšerně táhne. Mám před sebou ještě další čtyři hodiny utrpení. Povzdychnu si a zapnu telefon. Zadívám se na displej a v tu ránu se mi zastaví srdce.

Přišla mi SMS od Joshe. Před nedávnem se se mnou rozešel. Trvalo mi na něj zapomenout, ale podařilo se. Takže toho zmetka nechci ani vidět, natož číst nějaký jeho zprávy. Jenže pořád ve mně něco bylo, vzpomínka na něj, takže mi to nedalo a musela jsem si to přečíst:

„Sáro, chci se ti omluvit za mé chování. Chtěl bych tě zpět. Prosím, vrať se ke mně."

On si snad dělá srandu!

Potom, co mi udělal, čeká, že se k němu vrátím?! Vzteky vypnu telefon, třísknu s dveřmi skříňky a naštvaně udělám krok dopředu, když však do někoho vrazím. Spadnou mi knihy a já se pro ně okamžitě sehnu. Všimnu si klučičích tenisek a poté hned klučičích rukou, které mi pomáhají sebrat všechny knihy. Konečně se oba zvedneme a pohlédnu mu do jeho krásných zeleno-šedých očí. Byly tak zřetelné. Přímo až svítily. Poté si ho prohlédnu celého. Má krátké černé vlasy, snědou kůži, krásně plné rty a tak sexy tělo. Ještě nikdy jsem ho tu neviděla. Poté se zářivě usměje. Ach bože, tak krásný úsměv.

Všimnu si, že na něj divně zírám, proto sebou cuknu: „Pro... promiň. Nedávala jsem pozor," omluvím se a skousnu si spodní ret. Upne pohled přímo na mě a já okamžitě znervózním. Sakra je tak zatraceně sexy, a je tu zřejmě nový, protože jsem ho tu ještě nikdy neviděla.

„To je v pořádku," vyruší mě z myšlenek jeho zvláštně drsný, mužný hlas.

Pořádně se nadechnu a kouknu na knížky, které ještě pořád drží v rukách. Jeho pohled také přistane na knihách.

„Ou... promiň. Na," řekne a podá mi je. Poděkuji a usměji se. Udělá krok blíž ke mně, šibalsky se usměje.

„A mimochodem, krásná podprda... ale mnohem hezčí je, co je v ní," řekne a mě v tu chvíli pohltí horko. Odsune se ode mě, mrkne a odchází pryč. Zhluboka oddychuji a po chvíli se vzpamatuji. No jo, tyhle ty frajírci jsou vždy blbí idioti. Bože, jak by mě mohl vůbec přitahovat tenhle typ kluka? Na jednu vteřinu jsem si myslela, že je milý, hodný a slušný, ale je jako ostatní kluci na této škole, perverzní blb, který si myslí, že svým sexistickým chováním udělá na holku dojem. Náhle zazvoní, okamžitě sebou cuknu. Kruci, už po druhý, co jsem se lekla. Naštvaně udělám krok dopředu a jdu do třídy.

***

Po dlouhém dni ve škole jsem došla konečně domů: „Ahojte všichni!" zařvu přes celý dům a odcházím do pokoje. Hodím s taškou do rohu pokoje a lehnu si na postel. Vzdychnu a začnu přemýšlet. Nechci se nudit doma. Chtěla bych někam jít, ale kam? Holky šly do obchoďáku a já jsem zůstala na ocet. Povzdychnu si a pak mě něco napadne. Zvednu se z postele a jdu za Michaelem. Zaklepu na jeho pokoj a vejdu dovnitř.

„Ahoj bratře," řeknu nadšeně a on jen znuděně vzdychne.

„Co chceš?" zeptá se otráveně.

„Proč jsi tak nevrlý?" zeptám se.

„Jsi milá, takže něco chceš," odpoví a já se široce usměji. Má pravdu, jsem vždy milá, když po něm něco chci, holt mě má už prokouknutou.

Sednu si k němu na postel a přitulím se: „Nemám, co dělat, nemáš něco dnes v plánu, že bys mě vzal s sebou ?" Zeptám se mile a on se na mě koukne.

„Ano, mám, ale jen pro chlapy," odsekne povrchně a znovu se zahledí do notebooku.

„Ale no tak, Michaele, ty přece nejsi chlap," poškádlím ho a on zabručí.

„Ale Sáro, jdu na jednu párty, kde to není pro tebe," řekne a já na něj udělám psí oči. Musím ho nějak přesvědčit.

„No tak Michaele. Vem mě s sebou," zaprosím a on si povzdychne.

„No dobře," protočí oči v sloup a já ho s radostí políbím na tvář.

„Děkuji, jsi boží," řeknu a odejdu z jeho pokoje. Tak bratra bylo lehký ukecat, teď se musím podívat do své šatny, co si obleču na sebe. Většinou se oblékám podle toho, co je to za párty a jakou mám náladu. A dneska mám náladu na černou koženou sukni a černý upnutý triko. Když už jsem oblíkla a upravená vyjdu z pokoje, jdu rovnou za Michaelem.

„Tak jdeme?" zeptám se nadšeně. Kývne a ani se na mě neobtěžuje kouknout. Otráveně si povzdychnu.

Proč já vlastně chci trávit večer s tímhle otravou? No, to je jedno, lepší než sedět doma. Konečně vyjde z pokoje a hledí na mě s otevřenou pusou.

„Co to máš na sobě?" zeptá se překvapeně.

Zamračím se: „Že by oblečení?" řeknu ironicky a on zamžiká.

„Já... já jen... je to na tebe až moc sexy," odpoví a já si otráveně povzdychnu.

„Jdeme!" zabručím ale on mě okamžitě chytne za loket a zastaví mě.

„Takhle nikam nejdeš Sáro! Běž se převléct!"

„O co ti sakra jde?!"

Táhne mě zpět do mého pokoje a začne se hrabat v mém šatníku. Vyhodí z ní černou koženou sukni a černý rolák.

„Tohle už je trochu normálnější. Nebo si klidně buď v tomhle ale se mnou nepůjdeš. Nehodlám se za tebou celý večer dívat aby tě někdo neobtěžoval. Což asi budou i tak ale alespoň nebudeš na sebe tolik upozorňovat a dávat chlapům najevo že jsi lehká holka. Což vím že nejsi, tak se tak neoblíkej" pronese nadřazeně a poté odchází z pokoje pryč.