Zlý kluk

Kapitola 37

Sára

O 6 měsíců později

,,Vstávej, lásko! Dneska jsme pozvaní k tvým rodičům na oběd a máš už deset hodin," pošeptá mi Nik tiše do ucha. Zabručím a řeknu, že vstávat nechci. Znovu mi začne něco šeptat do ucha a nedá mi pokoj, proto se pomalu probudím a vstávám. Ani si neumíte představit, jak těžký je se zvednout s tím velkým břichem. Nik poté taky vstane a přivine si mě k sobě. Začne mi jemně hladit bříško.

„Vypadáš tak krásně,"pošeptá mi do ucha. Okamžitě mi to zvedne náladu. Ze začátku těhotenství si ze mě neustále dělal srandu z toho, jak tloustnu. Ale pak se vždycky omluvil a vyžehlil si to u mě romantickým gestem. Musím říct, že těhotenství je hezký, ale taky to má hodně protikladů. Třeba ten, že se cítím jak balón nebo to zvracení ze začátku a taky ustrašený Nik, který si přečetl něco na internetu a byl až přehnaně opatrný.

Pouští mě a já pokračuji do koupelny. Vyčistím si zuby, umyju obličej a udělám veškeré hygienické potřeby. Poté odcházím z koupelny a jdu si obléct své těhotenské šaty.

Když jsem nachystaná sejdu schody do kuchyně, kde si poté sedám k jídelnímu stolu a sleduji, jak Nik chystá snídani. Byl tak sladký, jak se o mě hezky staral. Náhle jsem ucítila silnou bolest v břiše. Zasténala jsem bolestí a chytla jsem se za břicho. Nik se otočil, okamžitě byl u mě a ptal se mě, co se děje. Bolest přestane a konečně mu řeknu, co se stalo.

,,To je v pořádku, nic to není jen to trochu zabolelo," pevně semkl čelist.

„Ne, jedeme do nemocnice, prohlídnou si tě," nedal si říct a odvezl mě do nemocnice.

,,Je to v pořádku, paní Parkerová. Jen byste měla více ležet, a odpočívat až do porodu," řekne doktor a já s Nikem jen přikývneme. Pomůže mně seskočit z lůžka a pak oba odcházíme. Nebyl by to Nik, kdyby nic k tomu neřekl.

„ Takže oběd rušíme, budeš ležet doma v posteli a odpočívat, jak řekl doktor," řekne a já se ironicky uchechtnu.

„ Tak to ani náhodou, ke svým rodičům jedu. Ležet můžu i pak," zaprotestuji. Pevně semkne čelist a chce zase něco říct. Jenže na něj hodím pohled, který říká, že jestli ještě něco poví,zabiju ho. Oba se vrátíme zpět do domu a tam se nasnídáme.

Vím, že bych měla ležet, ale už dlouho jsem neviděla rodiče a Michaela.
Bydlíme přece jen asi 80 mil od nich. To není na každodenní ježdění. Hned po snídani jsme se nachystali a vyjeli.

Po cestě jsme neustále zastavovali kvůli mému častému močení. Další negativní věc na těhotenství. Náhle ucítím v bříšku kopnutí. Musím se nad tím usmát. Po druhé už je to silnější, proto sebou cuknu.

,,Co se děje?" Zeptá se Nik ustrašeně.

„ Nic, miminko jen kope." Bylo to dobré znamení, že je v pořádku. Nik okamžitě natahuje ruku k mému bříšku a začne ho hladit. Když mě koplo poprvé, byl z toho unešený. Podle jeho výrazu v tváři je z toho unešený až do teď.

Konečně dorazíme k rodičům. Všichni jsou nesmírně rádi, že nás vidí. A já jsem zase ráda, že vidím je. Máma si dala opravdu záležet. Nachystala jídelní stůl a mé oblíbené jídlo. Jsem opravdu šťastná. Michael sedí vedle mě a pořád se na mě uculuje. Ach bože, jsem ráda, že tenhle blázen je můj bratr.

,,Ty jsi vylila vodu?" Zeptá se Michael a já se kouknu pod sebe. Najednou mi to dojde.

,,Ty idiote!! Praskla mi voda!" Všichni okamžitě vstanou od stolu a já vyděšeně kouknu na Nika, který tam jen nehybně stojí. Celou dobu se na tuhle chvíli připravoval a teď najednou ztuhne. Nemůžu ještě rodit. Jsem jen v osmém měsíci.

Projde mnou prudká bolest. Zaječím a pevně se chytnu za břicho. Michael mě okamžitě bere do náručí a odnáší mě k autu.

,,Tak dělej něco! Ty pitomče!" Řekne Michael na Nika, který se konečně probere. Běží k autu tak jako mí rodiče. Máma mě začne uklidňovat, že to bude v pořádku. Začnu zhluboka dýchat. Michael si se mnou nasedne do auta a Nik už konečně vyjede směrem k nemocnici.

Po asi 8 hodinách v bolestech se nám narodila krásná holčička. Jmenovala se Elizabeth. Konečně mě odvezou na pokoj i s mou krásnou holčičkou. Byla dokonalá. Nemohla jsem se na ni přestat dívat. Do pokoje vešel Nik s Michalem. Když ji uviděli, oba se zaculili.

,,Takže tohle je moje krásná malá neteřinka,"zamumlá Michael a pohladí ji po tvářičce.

„Můžu?" Zeptá se a já přikývnu. Bere si ji do náruče. Pohled na mého bratra s mou holčičkou je úžasný. Nik sedí vedle mě a hladí mě po ruce. Poté se na nás Michael otočí a předá Elizabeth Nikovi, který je z ní úplně paf. Užasle na ni kouká. Vypadá s ní tak roztomile.Pak koukne na mě.

,,Je krásná po tobě!" Řekne, přičemž se musím usmát.

,,Miluju tě!" Nahne se ke mně a políbí mně.

,,Miluju tě," řeknu mezi našimi polibky.

O 5 let později

,, Elizabeth dávej pozor u toho bazénu," upozorním Elis a pak se zase vracím ke své práci. Elizabeth bylo už 5 let. Ani bych neřekla, že to tak letí.
Znovu se kouknu k bazénu, když uvidím, jak si s ní hraje Nik a Michael.

Její krásný smích prochází snad celým domem. Bylo tu vážně veselo. Konečně dodělám dortíky a odnáším je na zahradu. Michael nás navštěvoval poměrně často. Elizabeth ho zbožňovala.

Když mě Nik uvidí, okamžitě jde ke mně a pevně mě chytne kolem pasu.

,,Domluvil jsem se Michalem, že Elis vezme do parku. Můžeme tak mít chvíli pro sebe," řekne a políbí mě na nos. Přesně vím, kam tím míří. Šibalsky se usměji.

,,Dobře," řeknu a vášnivě ho políbím. Přiběhne k nám Elis a Nik ji bere do náručí. Teď jsme opravdu šťastná rodina.

Konec

TAK A PŘÍBĚH JE U KONCE. CHCI VÁM MOC MOC PODĚKOVAT ZA VAŠE BOŽÍ KOMENTÁŘE A VOTE. JSTE ÚŽASNÝ!! DÍKY VÁM JSEM MĚLA VŽDY CHUŤ PSÁT. TAKY BYCH CHTĚLA PODĚKOVAT AngelDevilface KTERÁ MI TUTO ČÁST OPRAVILA. OPRAVDU MOC DĚKUJI 😊 💜 😍