Zlý kluk

Kapitola 33

Nik

Probouzí mě cinkání budíku. A je to tady! Dneškem to všechno začíná. Začíná můj společný život se Sárou. Sára se vzbudí a na tváři ji hraje krásný úsměv.
,,Dobré ráno miláčku, " řekne a políbí mě na tvář.

,,Dobré ráno kotě." Vstane a začne se oblékat.

Je hezké ji pozorovat, jak se obléká. Ale mnohem hezčí by bylo, kdyby se svlíkala. Potichu vstanu, pevně ji chytnu kolem pasu a přivinu si ji k sobě.

Usměje se: ,, No tak Niku. Musím jít domů a nachystat se, " upozorní mě a snaží se vytrhnout z mého sevření, ,, ne že mi utečeš, nevěsto, " řeknu a pak ji pouštím.

Rychle sebere poslední kus prádla a odchází pryč. Byl jsem natěšený, ale taky nervózní.

Dal jsem si rychlou sprchu a začal se připravovat. Oblékl jsem si oblek a postavil se před zrcadlo. Začala jsem si upravovat kravatu. Bylo osm hodin a obřad byl v devět.

Vzhledem k tomu, že se to konalo tady, jsem měl ještě hodně času. V klidu jsem se upravil a pak nasnídal.

Když se čas krátil, byl jsem čím dál tím nervóznější. Sice jsem byl nervózní, ale ani na sekundu jsem nezaváhal. Chtěl jsem si ji vzít a to taky udělám.

Podívám se z okna v kuchyni na zahradu, kde se vše připravuje. Pomalu už začali chodit hosté, za chvíli už začne obřad, ale Sára tu stále není.

Zvednu telefon a zavolám jí. Telefon vyzvání, ale nikdo to nebere, pak to spadne do hlasové schránky. Měl jsem šílený strach. Zavolal jsem i jejím rodičům a ty mi řekli, že někam odešla a ještě se nevrátila.

Srdce mi bušilo, co když se jí něco stalo?

Sára

,, Joshi prosím pusť mě,  " poprosím ho zoufale a on jen bouchne do volantu. Poté co jsem se připravila, se tu objevil Josh a unesl mě.

,, Nrsmíš si ho vzít Sáro!" Opakoval to stále dokola. Měla jsem i strach, ale věděla jsem, že mi nic neudělá.

,, Jenže já Nika miluju! " Zavrčím a  jen více se naštve.

,,Já tě přece taky miluju Sáro! Máš být se mnou, ne s ním!"

On se dočista pomátl,, jenže já chci jeho, vždycky si vyberu jeho! "Řeknu tvrdě.

,, Když tě nemůžu mít já, nebude tě mít ani on!" Dupne na plyn a rozjede se jak blázen.

,, Joshi, zastav!!! "

Srdce mi bušilo jako o život: ,, Prosím Joshi! Nekaž naše přátelství tímhle!" Poté co to vyslovím, dupe na brzdu. Oba poskočíme dopředu. To prudký zastavení mi vyrazí dech.

Zkouším se nadechnout, jde to hodně těžce.
Josh se mi snaží pomoci. Po chvíli už zase začnu normálně dýchat. Kouknu na něj a uvidím, jak se mu lesklou oči od slz.

Nevím jak, ale najednou se tu objeví Nik. Prudce vytáhne Joshe z auta a uhodil ho pěstí. Josh mu ji okamžitě vrací zpět.

Začnou se brutálně prát.

,,Nechte toho, oba dva!!!" Zařvu, ale oni nepřestávají. Najednou se mi udělá mdlo a zamotá se mi hlava. Než se naději, upadám do bezvědomí.
***
Pomalu otevírám oči. Všude kolem je bílo. Po chvíli se nade mnou objeví doktor: ,, Konečně jste se probudila slečno , " řekne a já se posadím.

,, Kde je Nik?" Zeptám se a on se usměje.

,,Nebojte, je v pořádku v čekárně," uklidní mě a pak se podívá na papír, který mu přinese sestřička.

Pozorně do něj kouká a pak se na mě podívá: ,, Když jste byla bezvědomí, udělali jsme vám testy, abychom zjistili, proč jste ondlela, " řekne.

,, No ale to nebylo nutné, bylo to určitě z toho nárazu auta," upozorním ho.

Doktor se usměje: ,, To zajisté ano slečno, ale mělo to i jiný důvod, " okamžitě zpozorním.

,, Jaký?"Zeptám se a čekám na odpověď, která se dlouho nedostává.

,, Jste těhotná."

,, Cože?!"