Zlý kluk

Kapitola 31

Nik

Byl jsem tak nesmírně rád, že nakonec řekla ano. A taky jsem byl rád, že se jí nic nestalo, a že jí ten kokot nic neudělal. Měl jsem na něj zavolat poldy hned v tu noc, co po ní vyjel, byl jsem idiot!

Poté co ho policajti odvedou, odjedeme i my. Michael řídí a já se Sárou jsme vzadu. Sedíme a tulíme se k sobě. Chtěl jsem ji mít teď, co nejblíže u sebe. Po chvíli mi usne v náručí. Vypadá tak sladce a nevinně.

Byl jsem už taky hodně unavený, ale půjdu spát nejpozději až dojedeme domů a uložím ji do postele. Cesta domů trvala ještě tak hodinu, ten bastard ji odvezl hodně daleko od města.

Popravdě, kdyby mě Michael nezastavil, asi bych ho zabil.
Když ji teď vidím spát, musím myslet na to, čím vším si musela projít.

Konečně jsme dojeli do města, kde mě Michael odvezl ke mně domů. Vzal jsem Sáru opatrně do náručí a odnesl ji do svého pokoje. Chtěl jsem ji mít dnes u sebe. Poté co jsem se rozloučil s Michalem, jsem šel spát. Vzhledem k tomu, že jsem byl vyčerpaný, jsem okamžitě usnul.
***
Ráno mě probouzí denní světlo, které proniká přes závěsy. Unaveně zívnu a rozhlédnu se kolem sebe. Když si všimnu, že Sára není v posteli, dostanu strach. Najednou vyjde z koupelny a mně se uleví.

Když jsem ji však viděl znechucenou a držící se za břicho, mé obavy se vrátily: ,, Je ti dobře?" Zeptám se.

Mezitím si sedne vedle mě a nuceně se na mě usměje: ,, Je mi dobře,v" odpoví, ale nevěřím ji ani slovo.

Přísně se na ni podívám a čekám, že mi řekne pravdu: ,, Je mi blbě stačí?" Přizná nakonec. Povzdechnu si si a vezmu ji za ruku.

,,Pojď. Udělám ti čaj a snídani, snad ti bude líp, " řeknu a vedu jí do kuchyně.

Čekal jsem, že budou rodiče už pryč, ale oba byli v kuchyni a pili kafe. Když nás uviděli  oba se rozzáříli. A okamžitě s úsměvem přivítali Sáru. Docela mě to i překvapilo.

Otec otočil pohled na mě: ,, Kdy jsi nám chtěl říct, že máš přítelkyni?" Zeptá se a já musím protočit oči v sloup.

,, Nemusím ti snad oznamovat, že mám holku. A navíc, ona není jen moje holka, je to moje snoubenka," řeknu a s úsměvem se podívám na Sáru, která se usmívá od ucha k uchu.

Byla tak nádherná.

„Pane bože, myslel jsem, že se toho nikdy nedožiju, " zajásá táta.
Poté ji oba obejmou a přivítají do rodiny. Nevím proč, ale přišlo mi to vše takové divné.

Nakonec se s námi rozloučí a odcházejí do práce. Hned co odejdou, se na mě Sára podívá. Doslova ji září oči.

,, Máš úžasný rodiče, " řekne a sedne si na barovou židli.

,, No popravdě mám jen tátu. Máma mi umřela když jsem byl malý. Táta se po roce znovu oženil, " řeknu.

Neměl jsem v plánu ji to říct, ale teď, když si ji budu brát, by to vědět měla. Okamžitě co to řeknu, posmutní: ,, To mě mrzí, " řekne a jde ke mně, aby mě objala. Docela jsem posmutnil i já, ale rychle mě to přešlo.

Nemůžu být dnes smutný, když mám na večer takové plány. Měl jsem v plánu ji požádat o ruku tak, jak se patří, přichystám pro ni romantickou večeři u bazénu se svíčkami, hudbou a tancem.

A samozřejmě nesmí chybět i červené růže.

Po skvělé snídani jsem ji odvezl domů za jejími rodiči. I jim jsme oznámili, že se budeme brát.

Překvapilo mě, že i oni z toho mají radost, krom Michaela samozřejmě. Ten si mě okamžitě vzal bokem: ,, Niku, jsi můj nejlepší kámoš, ale pokud ji nějak ublížíš, zabiju tě, " řekne a poté se usměje a obejde mě.

,, Vítej do rodiny, " no tak jsem se spletl očividně je rád.

Po obědě s jejími rodiči jsem šel vše připravit na večer. Den neskutečně utíkal. Poté co už bylo vše připravené, oblékl jsem si oblek a jel pro Sáru.

Vypadala nádherně. Měla na sobě dlouhé světle růžové šaty, které ji podtrhly všechny křivky. Nemohl jsem se na ni přestat dívat. S úsměvem se mnou nasedla do auta a vyjeli jsme.

Byl jsem nervózní ale taky šťastný. Tahle holka mě od základu změnila. Byla mým světlem na konci tunelu. Ze začátku to byla jen holka, co jsem chtěl dostat do postele, ale teď? Teď je to žena, kterou miluji.

Večer se odehrával ve skvělé atmosféře. Byla přímo nadšená, když viděla, co jsem pro ni připravil. Večer ubýval rychle jako celý den. A pak nastala ta chvíle. Vyzval jsem ji k tanci a ona s úsměvem přijala.

Chytl jsem ji kolem pasu a začali jsme tančit. K tanci nám hrála píseň od Christina Perry A thousand years. Všechno bylo dokonalé, jak jsem si představoval.

Při tanci jsme si koukali upřímně do očí a hltali se pohledem. Ani jeden z nás nevěděl, co se honilo hlavou tomu druhému. Ale i tak na tom nezáleželo. Záleželo jen na tom, že tu oba jsme a jsme šťastní.

Celý tanec jsem nakonec ukončil tím, že jsem ji předklonil a něžně políbil na její krásné plné rty. Když píseň ještě dohrávala, klekl jsem si před ní vytáhl z kapsy malou krabičku a otevřel ji.

Její úsměv ve mně vyvolával euforii. Nakonec jsem se zeptal: ,, Sáro Denetová, vezmeš si mě?" Zářivě se usmála.

Dokonce jsem v jejích očích viděl odlesk od slz: ,, Ano, vezmu, " v tu chvíli se mi rozbušilo srdce štěstím. Nasadil jsem ji prsten a poté ji vášnivě políbil.

TAK CHCI VÁM JEN ŘÍCT ŽE SE POMALU BLÍŽÍME KE KONCI PŘÍBĚHU. JINAK VÁM MOC DĚKUJI ZA ÚŽASNÉ KOMENTÁŘE A VOTE NEMŮŽU ANI POPSAT JAK MOC VAS ZBOŽŇUJI 😍😍💜💜