Zlý kluk

Kapitola 34

Sára

,,Budete muset zajít za svým gynekologem, ten vám vše řekne, " byla jsem z toho vedle.

,, Jenže já si dělala test a byl negativní, " poznamenám a on si jen povzdechne.

,, To se někdy stává," řekne a pak mě pouští z ordinace.

Musím se hlavně uklidnit. Teď to Nikovi nemůžu říct. Vyjdu z ordinace a Nik okamžitě vstane. Na obličeji má krvavé oděrky od ran. Když mě uvidí, okamžitě vstane a obejme mě.

V tu chvíli se mi uleví. Přesně tohle jsem potřebovala.

,, Co ti je?"Zeptá se a já se zhluboka nadechnu.

,, Nic, vše je v pořádku, " zalžu. Nakrčí obočí.

,, Tak, proč jsi omdlela?" Teď si musím vymyslet nějakou dobrou lež.

Nechci mu lhát, ale taky mu zrovna teď nechci říct, že jsem v tom. Bojím se jeho reakce. Kousnu se do rtu a pak řeknu: ,, Doktor říkal, že to bylo z toho nárazu a taky ze stresu, " povzdechne si a znovu mě obejme.

,, Pojď, jdeme domů, " řekne a bere mě za ruku.
Jsem naštvaná, že mě Josh připravil o mou svatbu. Teď budu muset dát šaty do čistírny, ale to je asi moje nejmenší starost.

Poté co dojdeme domů, na nás čekají rodiče. Pevně mě i Nika obejmou a začnou se ptát, co se stalo.
Neměla jsem sílu vůbec mluvit. Proto jsem se omluvila a šla do Nikova pokoje.

Než jsem se nadála, byl v pokoji taky.

,,Miluješ ho?" Zeptá  se.

Nevěřícně se na něj kouknu. Tohle nemůže myslet vážně: ,,Ne, Niku, nemiluju. Miluju tebe. Vždycky to tak bude, " řeknu a něžně ho políbím. Na důkaz mojí lásky k němu.

Polibek mi okamžitě opětuje. Najednou se náš polibek prohloubí a stane se naléhavým. Pomalu mě posouvá k posteli.

,,Dneska máme svatební noc, že?" zeptá se šibalsky. Donutí mě to k úsměvu.

„ Měli bychom, kdyby ta svatba proběhla, " řeknu mu mezi rty. Hbitě mě hodí na postel a najednou už ležím pod ním.

,, Vezmu si tě teď hned!" Řekne s vážným obličejem.

,, Cože? To přece nejde, je skoro tma," řeknu a on se usměje.

,, To vůbec nevadí. Je mi jedno, kde, kdy a jak se vezmeme. Důležitý je, že už budeme spolu," jeho slova mě zahřejí u srdce.

Vezme mě za ruku: ,, Pojď, jdeme," táhne mě z pokoje pryč. On se snad zbláznil.

,, Počkej, kam to jdeme?" Zeptám se. A aniž by zastavil a otočil se, mi odpoví.

,,Jdeme se vzít."

Jo zbláznil se. Náhle mě vezme do náruče a odnáší mě do zahrady,, Bety, neuklízej to, svatba bude," řekne své mámě. Proč ji sakra říká Bety?

,, Proč své máme říkáš Bety?"Zeptám se nechápavě. Zastaví se a položí mě na zem.

,, Protože to není moje máma. Moje máma mi umřela, když mi bylo deset. Táta se pak znovu oženil, " řekne smutně.

Pane bože! Tohle jsem nevěděla: „To mě moc mrzí, zlato," řeknu a pevně ho obejmu.

Bety k nám přijde a zářivě se usměje: ,, Zavolám kněze, aby dorazil. Jsem tak ráda, že se nakonec vezmete," zajásá a odchází pro telefon do domu.

Hned poté se objeví moji rodiče a silně mě i jeho obejmou.

Všechno rychle začnou chystat.
,, Niku, vážně to nechceš nechat na příští týden ? Koukni na mě, vypadám příšerně,  "zakňourám.

Vezme můj obličej do dlaní: ,, Nechci čekat už ani minutu, kotě, " řekne rozhodně. Políbí mě a poté si opře hlavu o mé čelo.

,, Miluju tě, " řekne a já mu řeknu totéž. V tu chvíli jsem ucítila pocit viny. Zasloužil si vědět pravdu. Musím mu to prostě říct.

Zhluboka se nadechnu a seberu veškerou odvahu.

,,Kněz už je tu, "zakřičí Bety, až se leknu. Pane bože! Nik mě vezme za ruku a jde za knězem.

,, Niku, musím ti něco říct," podívá se na mě.

,, Teď ne, kotě až po obřadu, " řekne a pak si oba stoupneme před kněze.

Začne mluvit ty všechny blbosti a já nejsem schopna myslet na nic jiného, než na to, jak mu to řeknu.

,,A vy Sáro Denetová, berete si Nika Parkera?" Vytrhne mě kněz z myšlenek a bezmyšlenkovitě řeknu: ,, Ano, " Nik mě políbí a naši rodiče začnou tleskat.

Cítila jsem se hrozně: ,,Tak, co jsi mi chtěla říct?"Zeptá se a já si povzdechnu.

,,Já....js...jsem...těhotná, Niku!"